MARTIN_: ono je to slozitejsi - me se to libilo tak, jak jsi to cetl - hodne to k tem versum sedelo.

KLIP a RICARDERON: to máte pravdu chlapi. já si to neumím přečíst. nervosita byla:). jak jinak. jsem rád, ze jsem mohl prijet a prečíst. v podstate souhlasim s RICARDERONovým dříve napsaným nazorem na cteni. a tak uz nic nebudu dopisovat.

KOCOURE, Týnská je literární kavárna, kde se autorská čtení dějí poměrně tradičně. A většina básníků/prozaiků nejsou fotbaloví trenéři.
Ten řev tam byl tentokrát neobyčejně silnej.

Ale nechme to už být, hádat se tady o čemkoliv nemá význam.

S Finem zajdem do Vikadla, a na příští čtení Wagonu, ať už bude kdekoliv, prostě přijdou ti, které to zajímá.

KOCOUR_V_BOTACH: jistě jsi nepřehlédl, že to bylo dohodnuté a organizované čtení, a v takovém případě většinou určitá vstřícnost obsluhy neškodí.

to říkám s tím, že jsem hospodský typ a hlas výrazný mám (popravdě, dokážu promluvit tak, aby mě slyšela i natřískaná hospoda a já přitom nemusel křičet, pouze mluvil) a přesto chápu problémy lidí s ne tak výrazným hlasem a ne tak zvyklých na publikum.

až něco kvákneš příště, zkus před tím použít mozek, please, nebo to dej do nějakého klubu se vtipy.

kavárny a hospody jsou od toho, aby se tam lidi setkávali a né aby nerušili. pokud autor neni hospodskej typ, kterýmu to nevadí a chápe to, tak tam nemusí číst.

NATASHA: nepopiram, ze i ja jsem vzdy nervozni ;) Ale panak zabere - clovek potom na to podium vyleze, i kdyz se mu klepou kolena ;)

NATASHA: zajdu s tebou, dej vědět - ještě jsem tam nebyl, ale už jsem porůznu slyšel, že je to příjemné prostředí :-)

PRUE: Ano, to rušení bylo opravdu nepříjemné. Snažila jsem se to na začátku eliminovat, bohužel, obsluha to nerespektovala s argumentem "ale oni si tam objednali, tak jim to musím donést". Tzn, na vině budou nejspíš sami diváci - někteří navíc přišli pozdě, odcházeli atd. S tím já už nic neudělám.
Proto uvažuji o tom Vikadle, kde je sál s pódiem, žádný hluk okolo atd.
Jenže je to tam prý větší, což mě trochu znervózňuje, nelze totiž myslím počítat s návštěvou o mnoho větší. Půjdu se tam podívat.

co se týká vašeho čtení: k jednotivým autorům nebudu říkat nic, co ale rušilo naprosto příšerně bylo neustálé vyrušování zmatené i nezmatené obsluhy. když už je to totiž podesáté je jakékoli vstřebávání téměř nemožné.

Kide, uvědom si, že já jsem byla u toho, když jsi četl naposledy, Ty divadlo :-)

Daji si panaka a plachost je ta tam :) Divadlo me naucilo ;)

Někteří autoři, Kide, jsou poměrně plaší :) Zvlášť tváří v tvář re(d)akcím literárních periodik a tak.

NATASHA: proc? :)

Mimochodem, poté, co vyšlo najevo, že u předního stolu seděl Robert Novotný, co překládá Petera Hoega, a vedle Martina Viola Fischerová, prohlásili Echo a Nykos, že se začínají na naše akce bát chodit :-)

Nejhorší publikum jsou samí autoři. Ale zase - nikdo jiný na čtení nechodí.

Nemám čas se rozepisovat... takže stručně... mně se docela líbila Rebecca a Martin, ale Martin si to neuměl přečíst. Škoda. V mnoha bodech souhlasím s Ricarderonem.
Jen ten Noe... jeho věci jsou pro trochu jinak naladěné publikum.
Každopádně jsem ale rád, že jsem se dotkl Mistra Ricarderona :o)

V zasade souhlasim s Ricarderonem. Uprimne receno - Rebeka ze vsech tech veci, ktere cetla, mela asi tak jednu az dve slusne. Slusne. Noe1 - viz. Ricarderon

Povidka dobra, ale... Slecna neumi cist. Stava se, skoda.

Martina netreba komentovat. Me osobne se jeho zpusob cteni libi - sedi mi to k tomu, co cte. Kazdopdane doporucuji zakoupit jeho knihu, je vynikajici.

jen bych chtela upozornit na mozne cteni v cajirne 3 Lamy [ 3 LAMY :: Čajovna ] , kde momentalne pracuji!myslim, ze tento prostor je akorat delani na cteni nasich "vylevu", umelci prominou...datum jeste upresnim!tesim se na Vas, s pozdravem, vanka

Už jsem to říkal včera. Od Rebeky jsem četl asi tři věci, které se mi zcela líbily. Bohužel včera vybrala tak tragikou sestavu (k tomu když se s přáteli bavila způsobem: "Mám číst smutné nebop veselé?" Už jich mám skoro 300!"), že jsem měl chuť odejít. Její host četl relativně obstojný, přesto však prvoplánovitý nonsens, jenž nezachránila ani "veselá" historka o "novém směru" vymyšleném na Písmáku. Tragedie. K tomu jejich stoleček vděčně se smějící každé podprůměrné slovní hříčce...
Druhá várka nebyla nejhorší, ale jak jsme se shodli s dalším účinkujícím - Martinem - přeci jen nám přišel jeden dobrý obraz na tři strofy poněkud málo. Nedalo se v tom neztratit.
Povídka byla slušná, ale jakým způsobem bude čtena se dalo poznat už tehdy, když si Olina stoupla do koutka za klavírem, aby na ni bylo co nejméně vidět.
Poslední čtení z Petrolejové vesnice bylo úžasné. Četl jsem jeho věci sem tam po netu a tam mi nedošlo, že se vlastně jedná o semknutý příběh až s šiktancovskou poetikou, leč o hodně lehčí a o hodně méně depresivní. V psané formě by možná pomohlo méně sekání na kratičké básně. Poměr byl skvělý: tři nádherné a neotřelé obrazy na čtyři verše. Ta hutnost byla velice báječná.

Poslední problém - problém všech. Ani jeden z nich neuměl číst. Rebečiny pointovky ztácely pointu během její neschopnosti přeskočit plynule na další řádek, Brňan nebyl schopen vypíchnout hlasem důležitější verše (a nebylo jich tolik), Olina v panické hrůze, aby na ni lidé nekoukali moc dlouho, zrychlovala, zrychlovala, ztišovala a zrychlovala, až zdárně dočetla. A Martin? Monotónně, ale zřetelně. Ale nevšední poezie v kontrastu s méně než všedním projevem se dá akceptovat. Ne tak u zbytku.

První půlka byl vcelku ztracený čas (a ještě se mi strašně chtělo na záchod), druhá, kratší, mi dojem poopravila, to, že se někteří nezdrželi a udělali víc místa pro kvalitní poslech, kvituji jen s povděkem.