Cim vice lasku specifikujete, tim dale od ni budete.

Cesta k lásce vede u Lacana nejprve přes vzdání se objektu a posléze vzdání se touhy. To teprve otevírá možnost dospělé lásky. Lásky jako druhu rezignace. Stažení. Askeze. Ovšem láska jako druh rezignace či askeze není rezignací a askezí! Je to situace, kdy se člověk přiblíží k druhému a pod dotykem cítí, jak mu druhý mizí, uniká, jak je strháván něčím jiným, jak uniká za neexistujícím "perverzně-lidským" objektem, který by dokázal pojmout touhu. Schopnost kochat se touto nekompatibilitou vzájemné tělesnosti (i nekompatibilitou člověka a tělesnosti) je pro Lacana schopnost lásky. Přát druhému v tomto míjení vývoj je pak vrcholnou podobou lásky, natolik ideální, že vlastně božskou.

Lacan nedoporučuje žádnou platónskou lásku předtělesnou, ale lásku post-tělesnou, v níž druhý není nucen k pramateřské fúzi, ke splynutí, ale je v něm milována nepřekonatelná cizota. Nejde tedy o askezi tělesnou, ale psychickou. Těla se milují, ale psýché od toho nežádá své rozhřešení. Jde také o brutální politizaci oblasti dosud v dějinách vesměs náboženské: bázeň a chvění kultu touhy střídá v zásadě solidarita. Nejde o chlad a odcizený dotyk, natožpak dokonce neurotickou polygamii, jde o vyšší podobu vřelosti. Uvědomělou loajalitu, tichou oslavu vývoje, tedy schopnosti člověka jít po cestě a reflektovat to. Teprve tehdy dochází ke skutečnému odumření polygamie. Ano, mizí osudovost, splynutí duší, hledání jednoty, ale to neznamená, že objekt (žena, muž) je tím pádem libovolně zaměňovaný - je jen zaměnitelný, a to je podstatný rozdíl.

zdroj:
http://pubweb.ihned.cz/c3-23097915-200000_d-incest-kleceni-po-vyprasku-a-ally-mcbeal-1-2
http://pubweb.ihned.cz/c3-23097945-200000_d-incest-kleceni-po-vyprasku-a-ally-mcbeal-2-2

CONTINUITY: Lásku nelze slovy popsat. Lze jí jen prožívat.
Jednou jsem lásku velice intenzivně prožíval. A spolu s láskou tu byl a ničím nepodmíněný smutek a naprosté osamění.
Kdo cítí lásku pocituje i osamělost. Protože nezáleží jestli je má milá v mém náručí, nebo na druhé straně planety. Stále tu budu sám. V tomhle těle.. A pocitovat lásku - ten nejnádhernější stav..

Láska není připoutanost.
Láska nepřináší zármutek.
Láska v sobě nemá zoufalství ani naději.
Lásce nelze dodat úctyhodnost, není částí sociálního schématu.
Když neexistuje, začíná trýzeň ve všech podobách. Jidda Krishnamurti

Kdyz proti udalostem nic nezmuzeme, pocinejme si tak, aby ony nezmohly nic proti nam.

(vyhrabano z archivu, autora neznam)

When no becomes a habit, it's very hard to break.

Seth Godin

Keys are they of life and of Death.
Hear ye now the mystery of mysteries:
learn of the circle beginningless and endless,
the form of He who is One and in all.
Listen and hear it, go forth and apply it,
thus will ye travel the way that I go.

The Emerald Tablet Of Thoth

The Basics of Oneness

(Oneness Technology for a New Age)



1. All of life is a dream that is being experienced by the ONESELF.

2. As is usually the case in dream interpretations--every person, object, or situation that appears in the dream is an aspect of YOU, the Cosmic Dreamer, and your entire universe is your mirror.

3. You have chosen to incarnate into a physical universe. There is really only ONE PERSON here---one person who has divided him/herself into as many fragments of the ONESELF as are needed to portray a truth, feel a feeling, or learn more about the infinite Being which we all are.

4. Just as there are many fragments seen within a universe (uni=one), so are there an infinite number of universes contained within the MULTIVERSE, which is a "wherehouse" for the storage and keeping of All That Is.

5. Every person, object, situation, or location represents a VIEWPOINT for the Oneself to enjoy and observe the All That Is. You do not merely reside within a single physical body, though it may sometimes appear to be so. You are everywhere and you are everything.

6. Truth is also everywhere, and in everything. In the Multiverse, there is a universe that literally honors and embodies every single belief or system of belief imaginable (and then some). There is no such thing as disagreement within a multidimensional reality. There are only variations upon a common theme. At the heart of each theme is always YOU.

7. What separates each individual universe is the VEIL OF FORGETFULNESS, a semi-permeable membrane that surrounds each viewpoint and temporarily blocks remembrance of Self at all the other levels at which you exist. Like blinders on a horse, the Veil allows each separated viewpoint the freedom to experience its universe without being distracted by the other possibilities which are also available.

8. Time and Space exist as punctuation marks in a limitless composition that is being written by the Oneself. They are notations, regulating the beat and measure for a concerto which has played and which will be played throughout all eternity. All time is now. All space is here.

9. There is really only ONE Multiversal moment, divided into an infinite number of fragments, which are apportioned to as many universes as is required to embody everyone and accomplish everything imaginable (while always adding just a little bit more).

10. All of the above applies to YOU, the ONESELF Cosmic Dreamer, unless you say otherwise.

Brány svého vězení si neseme každý v sobě.

/Jean Paul Sartre

The limits of our language mean the limits of our world. A new meaning is equivalent to a new word. A new word is the beginning of a new language. A new language is the seed of a new world.

"Ulice plná pohledů aneb zrcadlení
Ve chvílích, kdy člověk může spatřit sebe sama, využije toho. Při jakékoliv příležitosti. "
http://pubweb.ihned.cz/c4-10146480-23196275-207000_d-ulice-plna-pohledu-aneb-zrcadleni

Ten pubweb si asi booknu, jsou tam obcas fakt zajimave clanky.

Pravé pozorování je, řekl jsem před chvílí zhruba, stav ducha. Teď přesněji říkám, že je to způsob existence. Setrvavé, řekněme pasívní, mlčenlivé a tiché. Čekání? Ne, vždyť nač! Pozorovateli čas neběží, neboť není rolník, čekající, až mu vzejde osení. Pravý pozorovatel nemá na výsledku pozorování ani zájem, protože není kočka sledující chování myší. Pozorování, jež mám na mysli, je takový stav těla, který neruší rozpoložení ducha, jenž je. Ten duch je zaujat, ale nikoli napjat očekáváním. Není potěšen ani zhnusen, protože nesoudí. Pozorování je spojeno se sebezapomněním. Je to tedy něco, čeho je mezi tvory schopen jedině člověk, ale zároveň vyžaduje, aby se vzdal lidského interesu na pozorovaném ději. Vzorným pozorovatelem by byl bůh. Neboť Pozorovatel má oko, od něhož nevedou spoje k tlapám, jimiž by zasáhl do děje. Jen bůh ničemu nebrání a ničemu nepomůže. Jako by hleděl, avšak neviděl, nebo viděl, avšak měl své akcie v jiné podniku.

úryvek z knihy Morčata od L. Vaculíka

"Myslím, že při čisté komunikaci, nepoznáš kdo komu říka co..."

"Nezapomeň, že jsme možná poslední živočišnej druh, kterej ještě nepřestal mluvit."