OTZ:

Charakteristiky člověka zítřka

1. Vnímavost. Tito lidé jsou vnímaví ke světu - a to jak vnitřnímu, tak vnějšímu. Jsou otevřeni novým zkušenostem, novým úhlům pohledu, novým způsobům bytí, novým myšlenkám a pojmům.
2. Snaha o hodnověrnost. Zjistil jsem, že si tito lidé váží komunikace jako prostředku k vyjádření toho, jak se věci mají. Odmítají pokrytectví, klam a prázdné fráze naší kultury. Jsou například upřímní v otázce svého sexuálního života, místo aby vedli tajnůstkářský či dvojí život.
3. Skepse s ohledem na vědu a technologii. Pociťují hlubokou nedůvěru k dnešní vědě a technologii, využívané k podrobení světa přírody a k ovládání světa lidí. Na druhou stranu, je-li věda - jako například biofeedback - užívána k posílení sebeuvědomění a sebekontroly člověka, nadšeně ji podporují.
4. Touha po úplnosti. Tito lidé nechtějí žít v rozškatulkovaném světě - tělo a mysl, zdraví a nemoc, rozum a cit, věda a selský rozum, jednotlivec a skupina, normální a šílený, práce a zábava. Naopak usilují o úplnost života s myšlením, cítěním, tělesnou energií, psychickou energií, léčivou energií, s tím vším integrovaným do prožívání.
5. Přání důvěrných vztahů. Vyhledávají nové formy blízkosti, intimnosti, sdíleného smyslu. Takové komunity vyhledávají nové komunikace - verbální i neverbální, emocionální i intelektuální.
6. Lidé vývoje. Jsou si bezpečně vědomi toho, že jedinou jistotou života je změna - že jsou neustále součástí vývoje, neustále se proměňují. Vítají způsob bytí, který zahrnuje podstupování rizika, a živoucím způsobem čelí proměnám.
7. Starostlivost. Tito lidé jsou starostliví, vždy ochotní pomoci druhému, je-li jeho potřeba opravdová. Je to něžná, jemná starostlivost bez moralizování a odsuzování. Nedůvěřují profesionálním "pomocníkům".
8. Postoj k přírodě. Obecně cítí spřízněnost s přírodou a starost o ni. Jsou ekologicky zaměřeni a nacházejí potěšení ve spojenectví s přírodními silami, ne v jejich podrobování.
9. Zaměřeni proti institucím. Tito jednotlivci mají odpor k jakékoli vysoce organizované, strnulé, byrokratické instituci. Jsou přesvědčeni o tom, že instituce mají být pro lidi, a ne naopak.
10. Autoritu nacházejí uvnitř. Tito lidé důvěřují vlastnímu prožívání a krajně nedůvěřují vnější autoritě. Činí vlastní morální soudy, dokonce otevřeně porušují zákony, které považují za nespravedlivé.
11. Bezvýznamnost materiálních věcí. Tito jedinci jsou obecně lhostejní k materiálnímu blahobytu a prospěchu. Peníze a materiální symboly společenského postavení nejsou jejich cílem. Mohou žít v hojnosti, ale v žádném případě to neshledávají nutným.
12. Touha po spiritualitě. Lidé zítřka stále hledají. Přejí si nalézt smysl a cíl života přesahující život individuální. Některé vžene tato touha do náruče různých kultů, ale většina zkoumá všechny cesty, na nichž lidstvo nalezlo hodnoty a síly, které člověka přesahují. Touží po tom žít život vnitřního klidu. Mezi jejich hrdiny patří lidé spirituální - Mahátma Gándhí, Martin Luther King, Teilhard de Chardi. Čas od času, ve změněných stavech vědomí, zažívají jednotu a harmonii všehomíra.



C.R. Rogers - Způsob bytí

Nejdůležitějšími znaky sebeaktualizujícího se jedince je:

Odstup a potřeba soukromí: dokáže být sám, aniž by se cítil osamělý, váží si samoty a soukromí. Dovede být sám se sebou bez pocitů úzkosti.

Neznamená to ale, že by se nezajímal o druhé lidi, naopak pokud je mezi lidmi, uplatňuje se jeho schopnost bez problému překročit hranice své osobnosti a věnovat se potřebám druhých lidí, umí jim lépe naslouchat, než lidé soustředění na vlastní nejistotu.

Nezávislost na kultuře a okolí: je autonomní, více závisí na vlastním životním stylu a hodnotách, než okolí. Vyznačuje se rozhodností, odpovědností, sebekázní a nezávislostí, takže je i stálejší, odolnější vůči zátěžím života, ranám osudu.

Smysl pro humor bez nepřátelství: jeho žerty nikoho nezraňují, nevšímají si slabin lidí, ale komičnosti v situacích.

Originalita a tvořivost: svoji bohatou představivost používají ke zvládání problémů v práci i rodině.

Sebetranscendence: Jen opravdu silný, sebeaktualizující se jedinec, paradoxně, umí překročit hranice své osobnosti, zapomenout na sebe a zcela se věnovat problému, být nejspontánnější.

čirou náhodou jsem narazil na tohle auditko a neodolám vlepit část jednoho textu, který se možná trochu míjí s topicem, zato má jiné kvality :)

"when everyone you have ever loved is finally gone
when everything you have ever wanted is finally done with
when all of your nightmares are for a time obscured
as by a shining brainless beacon
or a blinding eclipse of the many terrible shapes of this world
when you are calm and joyful
and finally entirely alone
then in a great new darkness
you will finally execute your special plan

one needs to have a plan someone said who was turned away into the shadows
and who i had believed was sleeping or dead
imagine he said all the flesh that is eaten
the teeth tearing into it
the tongue tasting its savor
and the hunger for that taste
now take away that flesh he said
take away the teeth and the tongue
the taste and the hunger
take away everything as it is
that was my plan
my own special plan for this world
...

i had heard of such plans such visions
and i knew they did not see far enough
but what was demanded in a way of a plan
needed to go beyond tongue and teeth and hunger and flesh
beyond the bones and the very dust of bones and the wind that would come to blow the dust away
and so i began to envision a darkness that was long before the dark of night
and a strangely shining light
that owed nothing to the light of day

that day may seem like other days
once more we feel the tiny legged trepidations
once more we are mangled by a great grinding fear
but that day will have no others after
no more worlds like this will follow
because i have a plan
a very special plan
no more worlds like this
no more days like that
....

there are no means for escaping this world
it penetrates even into your sleep
and is his substance
you are caught in your own dreaming
where there is no space
and a hell forever where there is no time
you cant do nothing you aren't told to do
there is no hope for escape from this dream
that was never yours
the very words you speak are only its very words
and you talk like a traitor
under its incessant torture
.....

There are no people, nothing at all like that
The human phenomenon is but the sum of densely coiled layers of illusion
Each of which winds itself upon the supreme insanity that there are persons of any kind
when all that can be is mindless mirrors
laughing and screaming as they parade about
in an endless dream
....

when a brain is filled only with damaged thoughts
when a damaged body is filled only with pain
it stands alone in a world surrounded by infinite empty blackness
and exists in a world for which there is no special plan"

komplet (i když trochu špatná transkripce):

http://tinyurl.com/2fvt8e

ehm, jedna taková klasika, kterou asi stejně většina zná, ale přesto....

http://www.youtube.com/watch?v=vX1CvW38cHA

konkrétně hlášky začínající na 1:44 a 2:30

ARFEA: Ještě bych k tomu zacitoval Hérakleita, který všechno už věděl :) (citováno odtud http://zivel.cz/article.php?id=253 )

"Povaha věcí spočívá v tom, že sama sebe skrývá." (Zlomek 54.)

"A society [...] devotes considerable time and resources to the elaboration of systems designed 'to make the world heavy with meaning', to convert objects into signs. But on the one hand it seems that 'men deploy an equal energy in masking the systematic nature of their creations and reconverting the semantic relation into a natural or rational one'. [...] Yet, on the other hand, the very energy employed in the proliferation and naturalization of signs - the desire to make everything signify and yet to make all those meanings inherent and intrinsic - finally undermines the meaning accorded to objects. These two processes which seek in opposite ways to affirm meaning, by creating and naturalizing it, contribute to what becomes, in effect, a self-contained activity. Absorbing and undermining the two contributary forces, the process of signification becomes an autonomous play of meaning. One has only to think of the way in which the rallying cry of 'realism' has served to justify changes in literary artifice, and of the ways in which the desire to make the real signify has led to the creation of autonomous worlds, to see that such paradoxes are not the property of fashion alone."

Jonathan Culler - Structuralist Poetics: Structuralism, Linguistics, and the Study of Literature

Lepší je výčitka od génia než pochvala od idiota.
http://cituj.cz/

Domníval jsem se, že se učím žít, ale mezitím jsem se učil, jak umřít.

(Leonardo da Vinci)

pár výňatků z přednášek zadarmo na stažení

http://www.alanwatts.com/media.php

CAMAEL --- --- 21:33:54 22.12.2007

Je jedna taková krásná stupnice.......
Každý touží být milován.
Kdo neuspěje, touží být obdivován a uznáván.
Kdo neuspěje, touží být uctíván a obáván.
Kdo neuspěje, touží být opovrhován a zatracován.

HARDCABB: !!!

This information is disinformation.

X-Dream

There was a young man who said:
"though it seems that i know that I know,
What I would like to see
Is the I that sees me
When I know that I know that I know."
.... http://deoxy.org/w_nature.htm ....