Jsme napjati mezi Vysokým a Nízkým. Chtěli bychom mít všechno, a ještě k tomu v harmonii. Být svatými děvkaři, citlivými mafiány, líními boháči. Zkoušíme to, kličkujeme, zapíráme se a vzápětí si dopřáváme. Pro každé své jednání jsme schopni najít dobré i špatné důvody. Naše cesta je klikatá jako hadí kresba. Nečekané překážky, vteřinové náhody a jednání - a najednou jdeme jinam, než jsme měli naplánováno po náhodách a pžekážkách předchozích. Do toho se nám motají všechny ty dějiny a telogoie a psychologie. A příroda, pochopitelně.
Rudolf Svoboda (1938-1995), Rubato
// po delsi dobe citat naprosto presne vystihujici jak bych popsala prozivani sebe