Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů;
kde světlý den, tam cestu sotva znám;
kde průzračnost, tam výkladem se minu;
svou znalost vděčím náhlým náhodám;
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám;
dlím „dobrý večer“, jitro-li se skví;
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán;
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí –
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám;
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu;
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám;
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a „labu? černá je jak havran“ dí;
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží;
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán;
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Ó kníže, každý, kdo to čte, nech? ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.

- Francois Villon

"If you have built castles in the air, your work need not be lost; that is where they should be. Now put foundations under them."


— Henry David Thoreau

Anker Larsen — Kámen mudrců, kap. "Volný" (str. 448--453)

- O různých "nebích" dle vize každého člk a jeho (ne)ochoty při tom vykrátit sama sebe (mystická smrt)

http://fss.muni.cz/~malec/download/Larsen%20Anker%20-%20Kamen%20mudrcu%20(str.%20448--553).pdf

krátká ukázka:

Pode mnou bylo něco – mohu to snad nazvat… prostorou.
Nebyla v ní radost, myslel jsem si, ač jsem nic neviděl: ‚Vše, co je opak radosti, je zde uvnitř.‘
Ale za touto… prostorou jsem viděl jinou.
Nemám jméno, jímž bych ji mohl nazvat. Každé jméno je příliš velké.
Mohu ji nazvat pouští, mohu říci komora čeledínova. Obě jména jsou příliš velká, neboť něco znamenají.
Zde nebylo nic, na co by člověk mohl vložit ruku a co by mohl pojmenovat a nazvat svým. Ale touha mě táhla k ní a ačkoliv jsem již neslyšel žádný hlas, ani neviděl ukazatele cesty, věděl jsem, že tam chci.
Neboť tam uvnitř byl Bůh.
Ale když jsem chtěl projít bezradostnou prostoru, která byla před Boží chudobou, zastavil jsem se a pojala mne hrůza.
Hrůza byla déšť, který do mne pršel a vnikal jako zžírající led, rozpouštějící a ničící vše, co bylo mnou. Netroufal jsem si vejít zcela dovnitř, neboť jsem si netroufal přestat být já, netroufal jsem si dále žít a nebýt já.
Ale pak jsem opět viděl prostoru, jež byla tak nepatrná, že v ní nemohl být nikdo jiný kromě Boha a touha mě táhla vpřed a já si pomyslel:
‚Když přestáváš být, jsi blíže Bohu, než když se tu zastavíš a zůstaneš sám sebou.‘
Vešel jsem a zemřel smrtí, jež se podobá smrti našeho těla jako klidný spánek noční můře.“

"Considering that, all hatred driven hence,
The soul recovers radical innocence
And learns at last that it is self-delighting,
Self-appeasing, self-affrighting,
And that its own sweet will is Heaven's will;
She can, though every face will scowl
And every windy quarter howl
Or every bellows burst, be happy still."


W.B.Yeats - A Prayer for My Daughter

"Každý má právo na svou iluzi"
- z nějaké detektivky, ale praštilo měto do očí a donutilo přemýšlet

Hledali jsme sebe a našli jsme štěstí

„Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe“. (John Lennon)

hedgehog in the fog - psychadelický animák:)
http://www.youtube.com/watch?v=dRsXU4Q6a0Q

Life is what happens while you are busy making other plans.
John Lennon

If everyone demanded peace instead of another television set, then there'd be peace.
John Lennon

Pravda je to, co obstojí v testu prožitku. (Albert Einstein)

YMLADRIS: máš pravdu, já to chápu. skleničky zásadně neutírám, ani talíře :) šlo spíše o paraboly...

Student se jednou zeptal mistra Rugana:
“Jaký je tvůj buddhismus?”
Mistr mu odpověděl:
“Dát čerstvé ovoce do košíku, jenž nemá dno.”