ALISTAIR: Krome pribehove podmalby klasickou symbolikou dvou tvari a kalichu je tam samozrejme pekne, ze ten opticky trik samotnym procesem sveho cteni sdeluje svoji pointu. Ta neni ve vyznamu povstavajicim po "precteni" informace jak tomu byva obvykle, ale je ji nerozhodnutelnost mezi figurou a pozadim, ktera se odhali urcitym zkratem pri rozhodovani, ktera cast lomu ma byt privilegovana jako figura. Je to bezvadny priklad automaticky ilustrujici zakladni principy mechanismu rozlisovani.

Navic to pro me ma i urcitym zpusobem existencialne sentimentalni aspekt. Aby slo obrazku porozumet musi byt zvoleno, volba vylucuje alternativu, konstituuje svebytny vyznam, ktery ovsem neni pointou. Pointa je pritomna, ve vzpomince na zazitek procesu, ale neni nikde ve ctenem vyznamu nez jako jeho samotna aktualizace. Pole potenciality ruznych cteni je soucasne pritomno skrze svoji nepritomnost. Kdyz si to clovek ontologizuje, muze ho to treba dojmout.

Vtip si pak tak trochu horko-sladce hraje s mezemi porozumeni. Vnimam to zde, obdobne jako ty, predevsim emotivne. Ten opticky trik je bezvadny arftefakt, nicmene pro lidi bez artikulovaneho vizualniho pole je zcela nesrozumitelny. Jaka to skoda. Je tam mijeni se osobnich svetu. Zakletost ve vlastnich platformach porozumeni, ktera mne osobne v soucasnosti evokuje neresitelne mezikulturni mijeni se, kteremu je vtip take vpodstate paralelou. Je to o tom, ze se lide mohou snadno nedohodnout i kdyz obe strany maji konzistentni obraz situace. Atd.

Pote co mi tohle vsechno projelo hlavou, jsem si rikal, ze by to mohl byt i trochu psychedelicky mem. Ale je mozne (a byla by to meta uroven toho vtipu), ze takovou sdelnost ma prevazne ci pouze pro me.

STRYX: Je to zatraceně dobrá metafora.

Pokud jde o tu "zatracenost", potenciál k bolestivýmu probouzení, čistě pocitově, nikoli obsahově, bych to přirovnal k momentu, kdy mi došlo, že "hra na slepou bábu", zamyslím-li se nad pravděpodobnými okolnostmi vzniku tohohle jména, říká dost o tom, jak dokážou být děti ignorantsky nelítostné ...

Zajímaly by mě ty tvé další asociace... pro mě to bylo spíš něco jako chvilkové zahlédnutí toho, jak hrozně moc jinak můžou věci být pro druhého člověka, což je solidní moment roztáhnutí horizontu uvědomování si, ale nevím, jestli jsi tam neviděl něco ještě jiného, něco co tě přimělo to sem hodit..

STRYX: joko fór to neni nejhorší, ale hledat tam přesah je trochu krokolomný imho. ale tak popřemejšlel jsem no.

repost z ALTERNATIVE & STRANGE COMICS

Bohatý továrník ze Severu se pohoršil,
když uviděl rybáře z Jihu, jak líně
polehává vedle své loďky a pokuřuje z dýmky.

"Proč nerybaříš?" ptá se továrník.
"Protože jsem už dnes chytil dost," povídá rybář.
"A proč si nenalovíš víc?"
"A proč bych to dělal?"

"Mohl by sis víc vydělat," zněla odpověď.
"A pak by sis třeba k loďce mohl pořídit motor,
lovit v hlubších vodách a nalovit víc.
Tak by sis vydělal víc a mohl si pořídit sítě.
S nimi bys nachytal ještě víc a vydělal ještě víc peněz.
Brzy bys měl dost, aby sis mohl koupit
dvě rybářské lodě... a možná celou flotilu rybářských lodí.
Pak bys byl bohatý, tak jako já.

"A co by bylo potom?"

"Pak by sis mohl opravdu užívat života."

"A co myslíte, že právě dělám?"

Mystical experiences aren't enlightenment.

Trochu méně sluníčkoví-lidé-jednostranné mi přijde ne popírat rčení určená pro specifický moment ("život je pes" říkáme, když máme zrovna smůlu, není to žádné generální prohlášení o povaze jsoucna :) ale stavět proti sobě dvě existující rčení (a vidět současnou pravdu obou) ve stylu meta-rčení:

"opakem malé pravdy je lež (nebo nepravda), opakem velké pravdy je jiná velká pravda"

tj.:

"opakování matka moudrosti" X "opakovaná lež se stává pravdou"

"komu není shůry dáno..." X "odvážnému štěstí přeje" + "trpělivost přináší růže" ..

atd..

RAVNOS: :)) pěkné
na to poslední rčení jsem ještě kdysi dávno vymyslel:
"Nemůžeš mít všechno (..hned)" ;)

„ Nejdřív práce, potom zábava.“
„Práce je zábava.“

„ V nejlepším je dobré přestat.“
„V nejlepším je skvělé pokračovat celý život.“

„ Bez práce nejsou koláče.“
„Práce produkuje nejen zábavu, ale i koláče.“

„ Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.“
„Úspěch patří všem, nejen těm mimořádně talentovaným.“

„ Život je pes.“
„Žít je psina.“

„ Život není procházka růžovým sadem.“
„Život je procházka růžovým sadem.“

„ Nemůžeš mít všechno.“
„Můžeme mít cokoliv si budeme přát.“


zdroj: http://www.sarkakmochova.cz/news/v-nejlepsim-prestat-/

Pesimista lamentuje na vítr.
Optimista čeká až ustane.
Realista mu uzpůsobí plachty.

"Považuji za největší vítězství vědy nad náboženstvím 17. století, kdy se na kostely začaly montovat hromosvody."

Isaac Asimov

"Jsem totiž toho názoru, že Nebe a peklo, respektive Království nebeské (či Boží) a peklo, nejsou posmrtné destinace. Jsou věčností tady a teď. Když člověk koná Boží vůli, nebo Pravou vůli atp., na slovech nezáleží, v té chvíli zažívá věčnost v Království nebeském. A když se Boží vůli či svému bytostnému určení protiví, tak v té chvíli, a právě v té chvíli, prožívá věčnost v pekle.

Ale co je to “to“, co uskutečňuje Boží vůli nebo se jí protiví, pakliže “já“ je prázdným průsečíkem, který je navíc zcela determinován všemi těmi zmíněnými vlivy? Možná to nějak souvisí s harmonií celé té sítě, možná je tedy celá ta záležitost vlastně estetická v onom antickém smyslu, kdy Dobro a Krása spolu souvisí."

--Kojot

z ustavu ...
HENRYHO PRDEL
http://henryho-prdel.net/

Lewis ve svém deníku také píše, že o Bohu nemůžeme vědět nic a dokonce i naše otázky týkající se Boha jsou nesmyslné. Proč? Je to jako kdyby se vás někdo od narození slepý zeptal: "Je zelená barva horká, nebo studená?" Tohle ne. "Je dlouhá, nebo krátká?" Tohle ne. "Je sladká, nebo kyselá?" Tohle ne. "Je kulatá, oválná, nebo čtverhranná?" Tohle ne, tohle ne. Nevidomá osoba nemá žádná slova, žádné pojmy pro barvu, o které nemá žádnou představu, o které nemá tušení, kterou nikdy nezažila. Můžete s nimi o tom mluvit jen s pomocí analogií. Ať se zeptá jakkoli, vy můžete říci jen: "Tohle ne." C.S. Lewis o tom kdesi píše, že to je stejné, jako kdybyste se ptali, kolik minut má žlutá barva. Všichni by možná vzali tu otázku vážně, diskutovali by o tom a přeli by se. Jeden by se dopracoval k výsledku, že ve žluté barvě je 25 mrkví, a druhý by zase tvrdil: "Kdepak, sedmnáct brambor!" A už by byli v sobě. Tohle ne!
Konečnou fází v poznávání Boha je tedy poznat, že nevíme. Naše největší neštěstí je, že toho víme příliš mnoho. Tedy myslíme si, že víme, to je naše neštěstí. Proto nemůžeme nic objevit. Tomáš Akvinský (byl to nejen teolog, ale také skvělý filozof) nejednou řekl: "Veškeré úsilí lidské mysli nedokáže vyčerpat podstatu jediné mouchy."

Anthony de Mello - Bdělost