INK_FLO: O tomhle jsem přemýšlela včera, když jsem na hotelové snídani snědla nějaký bílý pečivo s průmyslovým sýrem a o cca hodinu později začlo břicho protestovat naprosto charakteristickým nepříjemným pocitem.
(technická poznámka: Toto je reakce na předchozí příspěvek, ale zároveň věřím, že je to sám o sobě relevantní text do tohoto klubu:)
Takže, začly se ve mně dít divné věci, a najednou mi došlo, že mě přesně z tohohle přesně takhle bolí břicho snad odjakživa, roky, že prostě tohle je pocit, kterej mám z pečiva z továrny a mléka z velkochovu, vždycky.
Akorát předtím jsem byla tak odpojená od svého těla, že jsem to považovala za normální a nevěnovala tomu vůbec žádnou pozornost. Určitě jsem to měla už před 20 lety, a tenkrát mě teda fakt vůbec nenapadlo, že mi tady ty divné potraviny asi nedělají dobře a bylo by třeba rozumné je nejíst.
Poslední roky mně to teda už napadá, často. A taky mám nějaké informace o tom, jak se vyrábějí, a na tom že jsou pro někoho těžko stravitelné fakt není nic překvapivého. Ale stejně jsem dál podléhala představě, že když to dělají všichni, nemůže to být až takovej problém....
Ale teď jsem si doslova poprvé všimla, že ta reakce je opravdu okamžitá, i po jednom požití, a opravdu jednoznačně nepříjemná.
Akorát teda ne tak moc, aby si kvůli tomu běžný člověk dal ibuprofen a šel k doktorovi .)) A tím pádem asi pro většinu lidí pod hranicí vnímatelnosti....
To je fakt zvláštní, že člověk může žít do 40 let a nenaučit se přestat jíst něco, z čeho ho bolí břicho. HNED.
To by nám snad měli vysvětlit už v dětství.
Nevysvětlili. V dětství mě furt jen nutili sníst všechno a co nejvíc, a co to dělá, jestli je mi z toho blbě, nikoho nezajímalo.
Zřejmě trpím lehkou netolerancí na výše zmíněné produkty a opravdu je mi lépe bez nich. Ale vím z médií určitě, že lidí, kteří je špatně snáší a léčí se s tím je hodně, a lidí kteří je špatně snáší a neléčí se s tím, ještě mnohokrát více. To je lékařům známo, vychází o tom spousty knih, nic nového pod sluncem.
Tak bych si nějak tipla, že nejspíš většina těch ostatních lidí svoje pocity ignoruje přesně takhle. Protože jíst ty věci je přece "normální". A děláme, co je "normální", a pokud nám z toho je nepříjemně, tak si toho nevšímáme, abychom zůstali normální.
A co ještě všechno dalšího takhle "normálně" ignorujeme?