Question: I am full of hate. Will you please teach me how to love?

K: No one can teach you how to love. If people could be taught how to love, the world problem would be very simple, would it not? If we could learn how to love from a book as we learn mathematics, this would be a marvelous world; there would be no hate, no exploitation, no wars, no division of rich and poor, and we would all be really friendly with each other. But love is not so easily come by. It is easy to hate, and hate brings people together after a fashion; it creates all kinds of fantasies, it brings about various types of co-operation, as in war. But love is much more difficult. You cannot learn how to love, but what you can do is to observe hate and put it gently aside. Don't battle against hate, don't say how terrible it is to hate people, but see hate for what it is and let it drop away; brush it aside, it is not important. What is important is not to let hate take root in your mind. Do you understand? Your mind is like rich soil, and if given sufficient time any problem that comes along takes root like a weed, and then you have the trouble of pulling it out; but if you do not give the problem sufficient time to take root, then it has no place to grow and it will wither away. If you encourage hate, give it time to take root, to grow, to mature, it becomes an enormous problem. But if each time hate arises you let it go by, then you will find that your mind becomes very sensitive without being sentimental; therefore it will know love.

The mind can pursue sensations, desires, but it cannot pursue love. Love must come to the mind. And, when once love is there, it has no division as sensuous and divine: it is love. That is the extraordinary thing about love: it is the only quality that brings a total comprehension of the whole of existence.

červánky z vesmíru

"death is the end only if you assume, that the story is just about you"

graf sebevědomí podle zkušenosti

(pardon, menší verzi nemám)

I started out with nothing
and I still got most
of it left.

~ Tom Waits

Dnes jsem někoho předběhl při příjezdu na jeho pruh silnice. Když se o chvíli později dostal vedle mě, místo vztyčeného prostředníčku mi ukázal palec dolů. Nevím proč, ale bolelo to víc.

MUTHA:

KERRAY:

"Tvůj vnitřní život se na úkor vnějšího neobohatí, naopak zchudne. Když nežiješ navenek, pak nebudeš uvnitř bohatším, pouze přetíženým. To není k prospěchu a je to začátek utrpení. Stejně tak tvůj vnější život nezbohatne na účet vnitřního, nýbrž bude jen chudším a nuznějším. Rovnováha nachází cestu. Jestliže se ti nepřihodí žádné vnější dobrodružství, nepřihodí se ti ani žádné vnitřní. O dobrodružství se stará ta část, kterou přebíráš od ďábla, právě ona radost. Přitom najdeš svou spodní i horní hranici. Své hranice potřebuješ znát. Když je neznáš, zabíháš do umělých mezí svých mylných představ a očekávání svých blízkých. Tvůj život však jen stěží může být brzděn umělými omezeními. Život chce takové bariéry přeskočit a ty kvůli nim nebudeš sám se sebou zajedno. Tyto bariéry nejsou tvýi skutečnými hranicemi, ale svévolným omezením, které ti působí zbytečné násilí. Proto se pokus najít své skutečné hranice. Člověk je nepozná předem, ale uvidí a pochopí je až v okamžiku, kdy jich dosáhl. Ale i to se ti přihodí pouze tehdy, pokud jsi v rovnováze. Bez rovnováhy ze svých hranic vypadneš, aniž by sis všiml, jak se to stalo. Rovnováhy dosáhneš jedině tím, že budeš živit svůj protiklad. To se ti z hloubi duše příčí, protože to není hrdinské."

(C. G. Jung - Červená kniha)

"Kdykoliv budeš mít možnost mluvit s ďáblem, pak s ním vážně promluv. Je to koneckonců tvůj ďábel. Přijmout ďábla neznamená přejít k němu, jinak se jim člověk stane. Spíše to znamená - domluvit se. Díky tomu ztratí ďábel trochu půdy pod nohama a ty také. A tak je to zřejmě správně. Když jsem viděl, že ďábel je i radostí, nejraději bych s ním uzavřel dohodu. Ale s radostí nemůžeš uzavřít dohodu, protože ti hned zase vyprchá. Nemůžeš chytit svého ďábla. To, že to nejde, patří k jeho podstatě. Pokud by se chytit nechal, pak by byl hloupý a ty bys nic nezískal, když bys měl ještě jednoho hloupého ďábla. On se vždy pokouší naříznout větev, na které sedíš. To je užitečné a chrání to před usnutím a s tím spojenými neřestmi. Tím příjmeš své jiné hledisko. Že má radost v sobě zlo zjistíš, když se za ní poženeš, protože pak skončíš u slasti a od té v pekle, ve svém osobním pekle. "

(C. G. Jung - Červená kniha)