CRS: tenhle přístup pro mě dramaticky podrejvá čtení stopadesátýho fňukavýho citátu, sdílenýho mojí sestřenicí na facebooku :D
abych ale nezněl necitlivě, chápu, že je dobře říct si o pomoc. jenže na sociálních sítích se mi zdá spíš lidi exhibujou svoje utrpení jako jakousi osobní zajímavost ve stylu "podívejte se na mě, jak mi je těžko" "doufám, že stále sledujete, jak mi je těžko?", místo skutečný snahy nechat si pomoct nebo informovat okolí