ESTEN: "Význam" je dle toho výroku lidská kategorie, aplikovaná na "svět". Je možno si ji na chvíli odmyslit a pokusit se podívat "čistýma očima".

TABRIS: Díky za vysvětlení, chystala jsem se k němu moc dlouho.

"Ani nema vyznam" = popreni tvrzeni "ma vyznam."
"Ani neni absurdni" = popreni tvrzeni "je absurdni."

Takze vyrok je ok.

;)

BONDA: nema vyznam = absurdni. Blabol.

Svět ani nemá význam, ani není absurdní. Prostě je.

"Life must be a preparation for the transition into another dimension."

- Terrence McKenna -

Řada oblíbených a bázeň i nadšení vzbuzujících spekulací je založena pouze na radostné neznalosti problému..
(z recenze na knížku Tajemství hladiny, spíš mě pobavila ta formulace..:)

Zvědavý mnich se ptal mistra:
,,Co je to cesta?"
,,Je přímo před tvýma očima."
,,Proč ji nevidím?"
,,Protože myslíš na sebe."
,, A co Vy, vidíte ji?"
Tak dlouho dokud budeš myslet Já ne, Ty ano, nbudeš vidět správně."
Ale když tu není Já ani Ty, je možné ji vidět?"
,,Když tu není Já ani Ty, kdo je ten, který ji chce vidět?"

to fail in life, keep doing what you always do

Vis kde je zivot?Tam kde je smrt jen pouhy prechod z potoka do jezera.

Nezáleží na tom, jak jdou daleko. Každý sekvoj jednou dosáhne na svůj pomernač.

DZEJNA:

"Povrchní věc" je výrazem, má své hluboké podhoubí. Povrch je symptom hloubky, ale stejně to platí i naopak. Lžeme a podléháme klamům, protože k tomu máme "hlubinné", dalekosáhlé důvody (třeba že toužíme zdát se a potřebujeme, aby se nám svět zdál).

Když toužíš po hloubce, hledej ji na povrchu.
Když toužíš po celistvosti, hledej ji v tom nejmenším.
Když toužíš po pravdě, hledej ji v klamech.
Když toužíš po štěstí, hledej ho v nesnázích.

Protože daleké je blízké a blízké je vzdálené :)

BONDA: takze kazda povrchni zalezitost ma hloubku?

Hloubka se musí skrýt. Kde? No přece na povrchu. Kde jinde?

Stane se, že člověk intenzivně prožije pravdivost nějakého faktu. Ani jej však nenapadne vyvozovat z toho prožitku nepravdivost jakýchkoli jiných faktů. Nevěříme snad básníkovi, který nám dává zakusit, že slunce je černé a kape z něj krev, protože nám jiný básník dal stejně intenzivně pocítit, že je slunce zlatý kopací míč? Kolik protikladných pravd znáš, tolikrát jsi člověkem.

"Milí žáci, je to beznadějné. Žil jsem tak dlouho, tolik jsem přemýšlel a nic nevím. Všechno marné a zbytečné. Nikdy nemůžeme nic poznat." "Ale rabbi, to snad ne. . ." "Ne? Tak ne!"

na krejcárku:

"Dnes v noci vzbudila mne jedna věta. Kdo ví kolik jiných vět nechá mne zítra spát."

věř tomu, co jsi a nebuď to, čemu nevěříš

nevim ,nevedel sem a nebudu nikdy vedet ale to co opravdu nevim je ze nevim ani to..

tonoucí se stébla...utopí...a i s malou cestou se dá hrát vělké divadlo...:)