NESERMI: import je v nastaveni, zalozka import/export
ja na trucin feed normalne muzu... jinak dneska jsem si pridal dalsi feed Words without border, coz je takovej liternarni magazi a vic.. viz overdriveri..
Jinak ja mam Shankara hodne rad a uctivani bohu mi popravde vubec nevadi, ba naopak, ja jsem jen proti instucionalizovanemu nabozenstvi asi stejne jako proti fasistum a vubec cemukoliv zasadne zkostnatele institucionalizovanemu.
TRUCE: ten neural.it bys mi jinak mohla zkocit koupit, chci si precist papirovy cislo, nez si objednam predplatne... zjistil jsem pri poslednim nakupu v luxoru, ze mam utkvelou potrebu cist novejsi veci nez jsou prekladovky, sice to znamena dost se drzet vuli, pac sice eng ctu dobre ale dost me to unavuje, nicmene pokud si budu kupovat predevsim anglicke tistene texty, holt mi nic jineho nezbyde... cestinu si necham na filosofii, kterou Eng. asi vazne nedav rozsahu smyslu, ktery potrebuju, takovej frajer zasejc nejsem. Ale jinak neurali.it i rss ctecka je proste pardani. Nyx se bohuzel zacal dost vycerpavat jako zdroj informaci, jak fungoval driv. I tady je videt odklon od textove formy k forme graficke, ktery postihuje vetsinu dnesnich medii, takze holt rss ctecky a dobre vybrane zdroje + moznost sdileni nalezeneho znamenaji docela peknou moznost jak se dzet v obraze, aniz by clovek musel mit televizi a pritom to zas nezere tolik casu, pac stejne vetsinou preletim tytulky a ctu jen tak 10% toho co mi ctecka posle.
TRUCE a NESERMI: ted v Cryptonomiconu probehla veta, ze holky z vysokych skol nikdy nesukaj tak dobre jako holy, ktere ucil zivot protoze povazuji sex za formu komunikace nikoiv za formu meditace ;]
Musim souhlasit.
K Sartrove myslence, ze city jsou ovlivnovany ciny to asi neni dostatecne vyjadreni a nemuzu nez souhlasit se Sartrem, aniz bych vsak pripoustel, ze je to jedina moznost. Muzi to maji casto trochu jinak a zamilovavaji se napriklad dost nevedomky a velmi rychle, stejne jako je idea lasky velmi rychle opousti. Coz bych rekl, ze neni pripad, ktery popisuje Sartre. Je velmi dulezite vzit v uvahu to, ze zadny filosof nepopisuje jakousi objektivni pravdu. Asi stejne jako kdyz mi cubbish ktery je teply tvrdil, ze nikdy neuveri, ze existuje bisexualita, ze bud jsi na to nebo na to. On je ale defacto straight, takze nema moznost posoudit, jak to muze vnimat nekdo jiny.
Filosof, stejne jako jiny vedec nevazany striktne nutnosti opakovat experimet za stejnych podminek, posila svou fantasii a schopnost abstrakce [a tohle je dulezite] na vypravu po krajinach z nichz pak pise deniky. Ale ted mluvime opravdu o abstrakci. Snazic se abstraktizovat city muze clovek dojit ke stejne milce jako clovek, ktery se snazi city popisovat matematiku. Cit je neco co plyne a vyvyji se, ale kazdopadne je spojeny s osobnostmi, kterych se tyka. Laska, stejne jako jine city ma tvra hrusky, jak rekl Marigold. Zkus popsat jeji tvar.
Vzdy tedy pohlizet na neni abstrakce a popisy jako na sloupec svetla baterky, zkoumajici tmu jeskyne nesmirnych rozmeru.
Je to jako hudba, kterou muzes zapsat do not, ale stejne se nikdy nemuze vycerpat i kdyz znas vsechny jeji vztahy. Od filosofu se mame ucit premyslet, ne prijimat jejich ideje. Jak rika Bondy v Lednu na Vsi: verifikovatelnost pravdy a zanik ideji je v kazdem zdravem vednim odvetvi vcetne filosofie naproste bezny ukaz a jako takovy prizpiva k nasemu poznani. Pokud ovsem prijmeme pravdu, byt je bytosne procitena a odmitame dalsi jeji vyvoj, muzeme snadno dojit ke zrudnosti totalitnich risi fasismu a komunismu. Ideu pak mrzacime. [neni to citace, je to jen to co si pamatuju].
Musim rict, ze jsem mel jeden velice zajimavy zazitek s Cryptonomiconem a Lost Symbol do Dana Browna.
Sedim v letadle a nejaky muz cte LostSymbol. Ja ctu Cryptonomicon.
Obe nase knihy pojednavaji o skrytych pravdach, potazmo o klicih a sifrach, v sirsim pojeti o semiotice a semantice jevu.
Protoze jeho knihu uz jsem cetl a ve sve znam vetsinu fakt uz z drivejska vznika mi v hlave docela zajimava myslenka.
Ten muz cte o mystickych uceni skrytych znlosti, tak jako dobry matematik nese v hlave skryte vedomosti o fungovani mnoha jevu. Neni to v jeden moment ani empirie ani cista abstrakce. Je to proste informace, ktera se prijetim a schopnosti prace s ni zmenila z pouhych dat. A ted kdyz vezmu plynuti casu a jeho vliv na informace, ktere defacto nejdou prevest do dat, nebo alespon ne snadno [je nutne data zaznamenat pochopit a praktikovat, aby byla predana cela informace, tedy mrtva data neobsahuji celou informaci]. Takze vemze me to trosku souhrne: mam data tedy mrtvou informaci, mam lidi, kteri jsou nositelem informace z dat vznikle. data jsou predavana a k nim patri i kontext, ktery vytvari informaci. Pokud data nechame proudit tichou postou nekolik stovek let + pridame chybu prenosu [komunikacni bariery] + pridame jejich pocatecni chybu + posun paradigmatu vnimani + nedostatek primarniho vyzkumu, tedy informace neni dale verifikovana, ale je pouze predavana + nemoznost postihnout vsechny primarni zdroje.... jedine co nam muze vyjit je strasliva chyba.
Pokud faktor tzv straslive chyby pouzijeme pro upravu primarni informace, muzeme ziskat z primarne napriklad vedeckych dat napriklad mystiku nebo magii.
Ano uznavam, ze obe tyto vedy mohou mit stejne pevne zaklady jako napriklad filosofie, psychologie nebo sociologie. V konecnem dusledku ale diky chybe, kterou umoznovalo mimo jine to, ze vedy byly tajne uz od pocaku dochazime ke kniham Daniela Browna, ktery si defacto muze vykladat co chce, podobne jako napriklad Umberto Ecco ve Foucoultove kyvadle. Ecco si z cele te veci udelal prave a presne to o cem pisu, pouzil podklady k tomu, aby vykonstuoval smesnost, italskou fresku na zcernalem strope, karikaturu ved. Brown naopak krmi masu poetikou.
A jak s tim souvisi smyslene prybehy sifrantu a bojovniku za druhe valky + hi-tech geeku v devadesatych letech? No vlastne je to uplne stejna freska na strope, ale ne kaple sixtinske, ale vlastne spis obraz na stovkach panelu obrazovek na zdi, s bezicim timecode.
Jedno je magie a estetika zapomenuteho, druhe je magie a estetika vysledku soucastne vedy, na ktere vetsina z nas nedosahne, protoze nema ani dost informaci ani dost vule/casu k tomu, aby se tak sirokym spektrem znalosti mohla prokousat.
Videl jsem sam sebe jak ctu o magii sifer, turingovych stroju a prenosu informace a vnimal jsem muze na vedlejsim sedadle, ktery se nechava ocarovat estetikou popletene filosofie, psychologie mucidel a tmarstvi spojene s pridanou hodnotou potrebnou pro rychlokonzumenta 21.stoleti.
Pripadlo mi to uzitecne. Zvlast ted, kdyz jsem vnimal rozhovor o utrzku Sartra o kterem si stale myslim, ze je druh trvanliveho salamu a jedine proto jej mam rad.
Je dulezite si proste vzydy jasne uvedomovat ideje v kontextech. A kontext napriklad Sartrova vnimani je mimo jine v tom, ze podobne jako napriklad Pessoa se ten clovek snazil ve svem dile o ospravedlneni a definici jednoho filosofickeho smeru a v ramci te pak ohybal, nebo spise vytvarel ideje. Tedy pokud by neco melo menit muj zivot, je to rozhodne beletrie, ne filosofie, protoze beletrie je aplikovana filosofie, kdyz je dobre napsana, tak nejen ta, kdezto filosofie jsou pouze zaklady [i kdyz nekdy velice siroke a hluboke] k uchopovani idei a jako takove je nezbytne nutne vsechny ideje nahlizet.
Doufam, ze muj text dava alespon troskuy smyslu, zase tomu chybi osnova a ja uz koncim.