ABDULAH: I u horkovodu, pokud je delší (dejme tomu těch 15+ km), mohou být tepelné ztráty 20 a více %, což je hodně. Pak záleží na provozovateli, jak se stará o izolaci a také na tom, že neignoruje "drobné" netěsnosti. Pak rovněž záleží na tom, kde jsou předávací body - od toho se potom odvíjí, kdo platí ztráty tepla z potrubí. Dějí se okolo toho i různá svinstva, jejichž provedení svalí zátěž na odběratele tepla. Teplárenská lobby je dosti mocný spolek a na odběratelích tepla jim zas tak moc nesejde. Pokud např. elektrárna předává teplo na hranici svého areálu (nutná instalace měřící stanice) nějakému dalšímu subjektu, který provádí distribuci mezi konečné odběratele, pak většinou tento subjekt žádá elektrárnu, aby snížila teplotu vody a zvýšila průtok, ale to je limitováno provedením horkovodu, protože čerpadla mají své limity a tlak v potrubí rovněž nesmí přesáhnout projektované parametry. A zvýšení tlaku v potrubí je v proporci s průtokem. V létě to bývá dost v pohodě, ale když přijde např. -18 mráz (naposled tuším někdy v únoru 2011), pak k zajištění teplotní pohody odběratelů přistupuje i zvýšení ztrát tepla z horkovodu.