• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    THERIDANE
    THERIDANE --- ---
    Aww yisss :)

    ESA commits to next stage of UK revolutionary rocket engine / Space Engineering & Technology / Our Activities / ESA
    http://www.esa.int/...neering_Technology/ESA_commits_to_next_stage_of_UK_revolutionary_rocket_engine
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    Trosku starsi clanek o teple a vyuziti tepla ve vesmiru
    http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/Plutonium_Astropis.htm
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SEJDA: v roce 1969 C myslím ještě neexistovalo (opravte mi, jestli se mýlím). jiinak ale C nabízí min. stejnou míru abstrakce, jako Algol...
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    (ale teď nevim, jestli se to počítá správně...)
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    HADIAK: ale jsou to patrioti a to se počítá
    TOXYGEN
    TOXYGEN --- ---
    SEJDA: aj dnes sa pise cast sw pre druzice/pristroje na nich v asm. minimalne inicializacne rutiny pre cpu, popr. ak treba niektoru cast kodu zoptimalizovat (vacsinou spracovanie vedeckych dat).
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    Vidim zbytecne zevseobecnovani .. kazdy projekt je unikat .. nektere software byly drive psany i v algolu .. c je ekvivalentni asembleru .. takze neni moc racionalnich duvodu pouzivat assembler namisto c, pokud existuje prekladac.
    Satelit neni PC, nema 1 procesor, nema 1 sbernici, a uz vubec neni jako Arduino, to uz spise jako X Arduin jedno vedle druheho, jedno kontrolujici druhe, nekolik jich zabezpecujicich tutez funkcionalitu, hlavne si rikam, ze drive u misi s lidskou posadkou, mohli rucne prehazovat z provozniho na zalozni system manualne. Dneska uz by to bylo asi nepredstavitelne.

    Omlouvam se, pisu jen sve blbe domenky, a zkreslene vzpominky.
    HADIAK
    HADIAK --- ---
    https://www.ima.umn.edu/~arnold/disasters/patriot.html

    no obcas sa stane chybicka aj v armadnych projektoch...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    XCHAOS: ne, vůbec nejde o spotřebu, jasně. Přinejhorším tam šoupneme další tunu panelů, baterek a plutoniových zdrojů, vždyť není problém, Elon má Falcon Heavy.

    Samozřžejmě že podle typu prostředí, kde ta sonda bude, je velmi limitující radiace. Ale tvrdit, že důvodem nebývá hmotnost a spotřeba je prostě volovina. Spotřeba je setsakra limitující, protože ve vesmíru opravdu jen tak nezaplatíš silnější jistič a tlustší kabel do elektrárny. Tam prostě máš omezený zdroj, který musí utáhnout všechny výpočty, všechna čidla, všechno ovládání. A tam už najednou začne hrát roli, jak úsporný je kód, protože všechny mezivrstvy pochopitelně zvýší spotřebu. A vyšší spotřeba znamená potřebu silnějšího zdroje, ergo často velmi výrazně vyšší hmotnost, náročnější technické řešení atd. Do určité míry to nebude hrát velkou roli, naopak může být výhodou mezivrstva, která umožní psát kód rychleji a bezpečněji, u sond do vzdálenějšího vesmíru už ale jsou omezení velká a tam se i dnes počítá každý gram a každý (mili)watt.

    A ten tvůj dovětek... To je prostě krásně xchaosovské. To, že ty hovno rozumíš matice, neznamená, že takoví jsou i ostatní. Naopak - ve vesmírném výzkumu není místo pro takovéto nýmandy. Ať má NASA, ESA či jiná SA sebevíce chyb, tak schopných lidí, kteří velmi dobře rozumí svému oboru, tam je pořád dost. Naštěstí.

    A programátorů v assembleru je pořád v téhle oblasti (a nejen tam) dost. A pořád ještě bude, protože i tady na zemi se používá spousta zařízení, kde záleží na spotřebě a píše se kód v co nejnižší vrstvě. S internetem věcí takových zařízení bude zase mnohem víc - je zájem mít třeba čidla s baterkou, která vydrží bez zásahu 10+ let.
    THERIDANE
    THERIDANE --- ---
    Ještě donedávna (než explodovalo Arduino, který přitáhlo milion nových zajíčků s C++) se prakticky všechny realtime kontroléry v assembly programovaly, např. pro RC letadla, multikoptéry, regulátory průmyslových procesů a podobně. Není to zas tak daleko od čistýho C a jednovláknový řídící smyčky (přečti senzory, spočítej řešení, nastav výstupy) se v tom píšou celkem přímočaře.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    STARE_CASY: důvodem nebývá spotřeba nebo hmotnost, ale radiace, která brání použití procesorů s největší integrací.

    asi to myslel obecně.. že se dnes programuje hrozně rozmáchle, obecně. jeda věc je ta matika, které asi rozumí málokdo (resp. hlavně pokud je zapsaná přímo v assembleru). druhá věc je, že dnes by se ta vrstva, které nikdo nerozumí, obalila další vrstvou, jejíž smyslem by bylo, aby se mohl do hry zapojit někdo, kdo na jednu stranu taky přidá něco, čemu nikdo nerozumí, na druhou stranu zamaskuje, že nerozumí té nižší vrstvě :-)
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    STARE_CASY: v tomhle tvrzení bych byl opatrnější. většinou jsou ty věci ve vývoji léta, takže ve chvíli odpalu je už zařízení dost zastaralé :)
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    CYBERWOLF: tamagoči má 10000x větší výkon než celej appolo program dohromady.
    BIDAK
    BIDAK --- ---
    CYBERWOLF: Ve skutečnosti by tě na měsíc navedlo Arduino v olověný obálce - dnešní procesory v sondách toho dělaj mnohem víc.
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    LUDO: Tak jo no, tenhle procesor je jenom asi 10 000x výkonnější, než počítač Apolla :)
    LUDO
    LUDO --- ---
    CYBERWOLF: mas tam zoznam dalsich sond, pouzivaju to bezne aj zemske orbitery
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    LUDO: zrovna Juno má dost specifické požadavky co se týká odolnosti proti záření, protože Jupiter.
    LUDO
    LUDO --- ---
    CYBERWOLF: ani by som nepovedal, Juno a dalsie sondy maju napr. v sebe toto https://en.wikipedia.org/wiki/RAD750
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    STARE_CASY: ale jo, jen jsem se pozastavoval nad tím, jak se to za těch 50 let dělá jinak a trochu jsem se zasnil, jak by to asi vypadalo, kdyby se až dneska někdo rozhodl, že poletí na měsíc a udělal projekt na Kickstarteru.
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    CYBERWOLF: zrovna v kosmonautice mi to nepřipadá, že by se nějak plýtvalo zdroji. Používá se to nejlepší, co je v danou chvíli k dispozici a je snaha z toho vymáčknout maximum, protože výkonnější (a žravější) hardware použít nejde.

    V uživatelských aplikacích to je holt jinak - tam je holt zákazníkův stroj levnější než čas programátora. Vlastně je to také otázka ideálního využití zdrojů vývojářské firmy.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam