ONDRA_99: tak jde o to poslat je všechny zhruba ve stejném vektoru... nemusí se vůbec udržet v jedné přímce, pokud dokáží všechny sledovat, kde jsou vždy ty nejbližší sousední ve směru "kupředu" i "dozadu". Výsledný tvar v době průletu kolem Proximy (či o něco později Alfy) Centauri může být klidně nějaký oblouk či parabola.. podstatné je, aby vzdálenosti sond od sebe byly výrazně menší, než vzdálenost té nejvzdálenější.

Popravdě, počítá se prozatím s laserovou komunikací, ale tam vidím přesné zaměření jako obrovskou výzvu (samotná Breakthrough iniciativa to připouští). Rádiová komunikace nevyžaduje tak přesné zaměření, a nízká bitrate není u mise, která má trvat desítky let, zas takový problém - no dobře, tak by to probublávalo tou sítí retranslací ještě třeba i několik let po průletu.. no a co? Lepší, než data nedostat nikdy.

Není potřeba počítat ani s různou rychlostí - můžeme prostě daným směrem udržovat proud sond s konstantními rozestupy (např. 1 den? ideální pro laserové pole, které se celý den nabíjí solární energií, a večer jednou "pulsne" a odešle další sondu), které počítají s tím, že i pokud vypadne velké množství sond v řetězci, tak se sondy, mezi kterými je rozestup např. měsíc, dokáží pořád dorozumět.

Během průletů (velmi rychlých) může každá sonda zaměřit svoje přístroje trochu jiným směrem... no ale svoje data začne odesílat teprve až předá dál data, která přijala od sondy před sebou (onboard paměť bude výrazně menší problém, než bitrate... ovšem opačným směrem budou proudit nějaké ACK (acknoledg, po vzoru TCP/IP) signály - pokud dorazí ACK od jakékoliv sondy s nižším pořadovým číslem, tak to bude signál, že daný packet je možné přeskočit a vysílat něco jiného, nebo dokonce vlastního)

Signály z doby prvních průletů by tak k Zemi přicházely až skrze retranslace sond, které startovaly řadu let po startu té první (a nejspíš by byly už i výrazně vylepšené :-) - tyto sondy by zatím neměly žádná vlastní data z průletu, ale přesto by v projektu hrály zásadní roli (tedy, pokud by se ve vypouštění dalších stovek mikrosond přestalo příliš brzo, tak by data získaná první vlnou sond přišla vniveč.. později by už pokračování bylo volitelné, ale dá se čekat, že náklady by postupně díky úsporám z rozsahu klesaly, mohlo by ovšem být zajímavější začít stejný řetězec - možná už vylepšený, s větším rozlišením, kapacitou, a možností větších rozestupů - posílat směrem k jiným blízkým hvězdám)

v čem se celkem shodujou s mými dřívějšími představami je to, že by po ukončení urychlování solární plachta změnila tvar na parabolu - pouze s tím rozdílem, že podle mě by bylo jednodušší, aby parabola sloužila jako v podstatě obyčejná rádiová anténa, což by snížilo nároky na přesnost manévrování směrem k Zemi. plachta by se popravdě měla zdeformovat hned na dvě paraboly - jednu směrem vágně kupředu a druhou dozadu - aby šlo zepředu přijímaný signál předávat dál.

pro lepší představu je dobré si uvědomit, že při očekávané rychlosti 0.1c by po deseti dnech první ze sond doletěla zhruba tam, kde je dnes po desítkách let Voyager 1 - ovšem výkon vysílače bude u mikrosondy představovat jen zlomek toho, čím disponuje Voyager 1. mít k dispozici až 10 retranslací na každý světelný den tedy není žádný overkill.

SEJDA: myslím, že právě přenos dat mají vymyšlený zatím zdaleka nejmíň. tak například, kdybychom měli teleskop schopný zachytit laserový paprsek z téhle vzdálenosti, a odlišit ho od záření hvězdy ke které se letí, tak můžeme tu planetu nejspíš rovnou pozorovat v slušně vysokém rozlišení :-)

ale věřím, že něco vymyslej. tak třeba já asi (před rokem, než se o Breakthrough starshot začlo mluvit) uvažoval vyslat více sond různými rychlostmi, aby se mezi nimi udržely přijatelné rozestupy - tzn. fungovaly by pak jako retranslace, a i bez přímého spojení na tu nejvzdálenější by šlo udržet nějakou datovou relay.

s tím hejnem mikrosond to ale bude ještě snažší ... stěží se podaří všechny urychlit na stejnou nejvyšší rychlost a stěží všechny poletí přesně správným směrem... no a do těch chybějících pozic (po pár dnech, až bude jasné, po jakých trajektoriích letí první várka) je půjde nastrkat už cíleně.

nebo naopak: sondy z prvních experimentů nejspíš nepoletí maximální možnou rychlostí, takže ty pozdější, až se celý systém podaří vyladit na maximum, je postupně předběhnou.. a ty pomalejší z první várky pak můžou fungovat jako ty retranslace.

DRAGON: no, treba se toho chteji dozit, nez zemrou. Ale jinak jsem spise narazel na to, ze pokud sondu urychli na 1/5 c .. tak ta sonda proleti "kolem" cilove destinace v tak vysoke rychlosti, ze pokud vubec stihne poridit "fotku" .. rekneme 10 MPix .. tak to bude rychlosti rekneme 10 B/s, posilat dalsich skoro 20 let :D

:)


A Russian billionaire has a crazy plan to send these tiny, laser-powered spacecraft to a newly discovered planet that might harbor life - Business Insider
http://www.businessinsider.co.id/starshot-proxima-centauri-habitable-planet-2016-8/

CLUMP: Senzacechtivy nekriticky clanky v ve svetovejch popularnich mediich za 3 ... 2 ... 1 ... a senzacechtivej nekritickej clankek na novinky.cz za 14 dni plus 3 ... 2 ... 1 ... 8)

An Interesting SETI Candidate in Hercules
http://www.centauri-dreams.org/?p=36248www.centauri-dreams.org

An international team of researchers has announced the detection of “a strong signal in the direction of HD164595” in a document now being circulated through contact person Alexander Panov. The detection was made with the RATAN-600 radio telescope in Zelenchukskaya, in the Karachay–Cherkess Republic of Russia, not far from the border with Georgia in the Caucasus.

The signal was received on May 15, 2015, 18:01:15.65 (sidereal time), at a wavelength of 2.7 cm. The estimated amplitude of the signal is 750 mJy.

No one is claiming that this is the work of an extraterrestrial civilization, but it is certainly worth further study. Working out the strength of the signal, the researchers say that if it came from an isotropic beacon, it would be of a power possible only for a Kardashev Type II civilization. If it were a narrow beam signal focused on our Solar System, it would be of a power available to a Kardashev Type I civilization. The possibility of noise of one form or another cannot be ruled out, and researchers in Paris led by Jean Schneider are considering the possible microlensing of a background source by HD164595. But the signal is provocative enough that the RATAN-600 researchers are calling for permanent monitoring of this target.

Looking for Life on Saturn's Moon Enceladus: Send a Flyby or Lander?
http://www.space.com/33835-saturn-moon-enceladus-alien-life-search.html

A conference called "Enceladus and the Icy Moons of Saturn" was held here from July 26 through July 29, bringing together top experts to the first major international conference devoted specifically to Enceladus and Saturn’s family of super-chilly moons.

Cassini discovered that the Saturn satellite Enceladus is a mini-world of active jets — geyser-like phenomena that blast out water vapor and ice particles from the huge, salty ocean that lies beneath the moon's icy crust. Cassini flew by Enceladus for the last time in October 2015. (After almost 20 years in space, the $3.2 billion Cassini mission is set to end in September 2017.)

The information Cassini gathered during these passes strongly suggests that Enceladus harbors a large ocean beneath its icy shell, and that this ocean might be able to support life as we know it, mission team members have said. (The ocean stays liquid because of "tidal heat" created by the tug of Saturn's powerful gravity.)
"Enceladus possesses habitable locales, but does it contain life?" Esposito told Space.com.
Scientists around the world are considering a variety of ways to tackle this question.

Vše o objevu exoplanety u Proximy Centauri | Exoplanety.cz
http://www.exoplanety.cz/2016/08/24/exoplaneta-proxima-b/

Astronomové objevili pomoci spektrografů HARPS a UVES exoplanetu u nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri alias Alfa Centauri C.

Exoplaneta Proxima b (Alfa Centauri C b) má hmotnost 1,27 Země a oběžnou dobu 11,2 dní. Pozor! Jedná se o dolní odhad hmotnosti. Její přesná hodnota je závislá na sklonu dráhy vůči nám.

Základní údaje o planetě Proxima b

- Hmotnost (minimální): 1,27 (1,1-1,46) Země
- Oběžná doba: 11,2 dní
- Změny radiálních rychlostí: 1,38 m/s
- Velká poloosa dráhy: 0,0485 AU
- Výstřednost: menší než 0,35
- Oslunění (množství záření od hvězdy): 65 % (ve srovnání se Zemí)
- Rovnovážná teplota: 234 Kelvinů (teplota na povrchu bez vlivu atmosféry)

Exoplaneta byla objevena pomoci metody měření radiálních rychlostí. Nevidíme ji tedy přímo ale pozorujeme pouze její vliv na mateřskou hvězdu.

Samotná hvězda Proxima Centauri je hodně malá. Má hmotnost 12 % Slunce, velikost 14 % Slunce a vyzařuje 0,16 % záření. Hvězda se nachází v souhvězdí Kentaura na jižní obloze, kde byste ji ale pouhým okem neviděli. Přestože je za humny, s ohledem na její typ a zářivost, je její jasnost pouhých 11 mag, takže k jejímu pozorování byste se museli vybavit hvězdářským dalekohledem.

Už se to blíží! :)
The OSIRISREx Solid Rocket Motor installed - with humans for scale

If we built highways on Comet 67P... based on earlier Rosetta Mission image. This version thanks to Karl Battams (@SungrazerComets)

The Beautiful Rocket Ballet that is the “Korolev Cross” | Nerdist
http://nerdist.com/the-beautiful-rocket-ballet-that-is-the-korolev-cross/

Weird rocks (Sol 1433, Aug 17, 2016) closeup.
Credit: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems

Právě se díváte na fotku z interiéru ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík pro raketu SLS. Ta velikost je dechberoucí!