DARKMOOR: presne, takto nejak se da premyslet, nicmene, stale mi to prijde ze nuklearni zdroje jsou jenom "nice to have" a pujde to i bez nich. Jenom to potrva dele a infrastruktura bude robustnejsi.

Vychazim z toho, ze kdyz nebude mit "Musk City" jadernou elektrarnu, bude si muset na prasna obdobi pripravovat zasoby paliva. Tim padem nebude moci delsi dobu poskytovat tolik paliva na mise do hlubokeho vesmiru, nebo alespon k pasu asteroidu. Palivo z Marsu bude pro takove mise radove levnejsi.

SEJDA: Ostudo. Prehlednout misi, ktera ma nasbirat vzorky, ktere hned nasledna mise sebere a odveze na Zemi (prvni vzorky co se na Zem dostanou). Oproti tomu je ExoMars "detska hracka".

ONDRA_99: dik, prehlednul jsem Mars Rover 2020 asi kvuli zmene nazvu ExoMars taky na 2020 ;)

SEJDA: planovana mise na mars je napriklad Mars rover 2020 (https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mars_2020) a bude mit termonuklearni zdroj.

A priklad SpaceX a vyroby metanu je uplna blbost v ramci tematu zdroju energie. Protoze vy oba metanu bude stat dost energie. A sam Musk prohlasuje, ze nejvetsi smysl by tam davala jaderna energie.

SEJDA: nic takového jsem neřek

CYBERWOLF: presne jsi vyzdvihl totez, trend je k mensim zarizenim .. musim vaham ;)
Ad ledova krusta, vsak jsme se tu bavili o kontaminaci, a takovy ponoreny nujlearni clanek je vlastne jako sopouch, podmorska sopka, nabali se na nej samostatna evoluce :)

CYBERWOLF: poukazoval jsem na to, ze Exomars 2020 zadny termonuklearni zdroj nema (planovana doba mise je 7 mesicu), nedokazi si ted vzpomenout na zadnou misi za Mars, ktere by byla aktualne v planu.
No a nakonec Opportunity jede taky jenom na solar .. i kdyz se diky bouri zatim uz mesic neozvala.
SpaceX pocitaji s vyrobou metanu in-situ. InSight otestuje geotermalni potencial.
Tak jako se v linku, ktery jsem dal, navrhuje vyuziti solarni pece pro tezbu na Mesici. Link, dal zminuje, ze je potreba upustit od pozemskych predstav "velkych stroju" a zamerit se na podminky mikrogravitace a velkeho vakua, tj. na Zemi nemyslitelnych zpusobu tezby a zpracovavani.
Byvaly doby, kdy fotovoltaicke panely byly drahe, tezke a neefektivni .. to uz taky davno neplati.

SEJDA: tak ono je to hlavně o tom, co potřebuješ udělat. Jestli chceš měřit něco a posílat údaje dolů, tak je cubesat s 20 cm2 solárních panelů a baterkou z telefonu přesně to, co potřebuješ. Jestli chceš něco jako Curiosity, tak je nějaká forma nukleárního zdroje jediná možnost. Trendy tady celkem nehrají roli, je to otázka proveditelnosti.

ONDRA_99: Dik, za pripomenuti. Planuji-li v roce 2020 demonstracni misi, bude to uz s palivem? Spise bych cekal, ze to bude duta schranka na mesici.
Nicmene i v poslednim update zminuji predevsim pouziti pro In-Situ vyrobu surovin. Zjevne ale ne jako nezbytnou cast projektu.

https://www.nasa.gov/...onstration-proves-nuclear-fission-system-can-provide-space-exploration-power

DARKMOOR: Je to krasny prehled, ale spousta utopie. Dnes uz je vyuziti nuklearnich zdroju skoro nemozne, jestli si dobre pamatuji, zadny novy projekt se nepripravuje, a tedy v horizontu 10-20 let ani neodstartuje. Ma to prosty duvody: je problem sehnat povoleni k produkci, je problem sehnat zarizeni na upravu a je problem sehant povoleni na start.
Navic, kdyby se doto pustila statni agentura jako treba NASA, tak ji budou napadat za to, proc to nesverila soukromemu sektoru .. preci jen, uz ma lec kdo dostatek zkusenosti s technologiemi minuleho tisicileti. Pokud jde o agentury jinych jadernych velmoci jako Ruska, Ciny, Indie, ESA (Francie, Britanie), tak bych byl jeste skeptictejsi. Projekty, kde by se to vyplatilo jsou velmi nakladne, vyzkum by byl silene drahy a prinos si asi fakt muzou dovolit vyuzit jenom americani.

Navic, se dnes uz premysli jinak. Hitem jsou cubesaty, testy cubesatu mimo LEO. A jak uvidis pri shlednuti videa, ktere zprostredkovala ESA, nyni jde o to, kdo dokaze vyuzit cokoli, aby ziskal suroviny z povrchu mesice. A logicky cim levneji to udela, tim lepe. Cim mensi zarizeni se pro to pouzije, tim mene bude vadit, kdyz prijde kriticka chyba jednoho kusu z mini systemu.

Space Bites: Resources beyond Earth | Angel Abbud Madrid
https://www.youtube.com/watch?v=fHj3M4wl5g0

REDGUY: OK

Problem s jakoukoli technologii posilanou pryc ze Zeme je ze neumime vyrobit veci co vydrzi "naporad". I kdyz to vydrzi dost dlouho na to, aby to ustalo prvni polocas, nevydrzi to vecne. A navic "to" mechanicky trpi i diky ty radiaci. Zkratka za sto let to proste nebude ve stavu jako po deseti letech. Kontaminace tamnejsiho prostredi je nevyhnutelna. :-(

SEJDA & ONDRA_99 & MADCAT & REDGUY: Neni tim hlavnim duvodem proc pouzivat Lagrange bod fakt, ze tam neni potreba nijak udrzovat polohu? Ze tam ty veci proste visi a nikam nespadnou?
Tedy ze sonda umistena tam, ma automaticky delsi zivotnost a nepotrebuje zadne palivo na udrzovani pozice...

Na obezne draze, at uz LEO nebo jine, je prece vzdy problem udrzovani vysky, ne?

DARKMOOR: ono by asi stálo za to si říct, kolik energie je potřeba. Protože třeba Curiosity je pomalu tunová teréní kára. Když bysme měli sondu ve vodě, potřebujeme na pohyb daleko méně energie (pokud nebudeme chtít překonávat velké vzdálenosti v krátkém čase a nejsou tam významější proudy, desítky wattů na tunu by na pohyb mohly stačit). Navíc nemusíme jet na elektomotor (účinnost kolem 90 %, krmený generátorem s účinností kolem 5 %), ale můžeme tam dát třeba stirling (účinnost kolem 50 %, ale zase se hůř reguluje).

Pak tu máme ve hře další faktory. Třeba stronicum 90 je beta zářič, takže se z něj dá získavat elektřina efektivněji (protože pouští elektrony, které můžeš zachytávat). Stroncium je ještě zajímavé tím, že se rozpadá na yttium 90, které je také betazářič (s krátkým poločasem). Plutonium 238 se rozpadá na Uran 234, který sice není stabilní, ale má poločas 246 000 let, takže jako by byl :)

Dá se s tím vymyslet spousta legrace. Ale počítám, že zdroj energie bude asi nejmenší problém. Horší bude dostat sondu přes vrstvu ledu, dostat přes vrstvu ledu signál a taky to cel= udělat dostatečně lehké na to, aby se to tam dalo vůbec poslat :)