SEJDA: já netvrdím, že ne, i když samozřejmě závisí na poměru výkonu k povrchu celé sondy. Pouze zmiňuju, že i s relativně slabým zdrojem jde udělat hodně muziky, pokud to pojmeš jako sondu, která většinu doby přeletu "spí".
Jako příklad bych uvedl průletové sondy, které vlastně naprostou většinu pozorování udělají během krátké doby a pak potřebují výkon hlavně k tomu, aby výsledky měření odvysílaly: sonda se např. může vypustit několik cubesatů s vysloveně hodinovou životností a malým vysílacím výkonem a nahrát z nich všechna data do vlastní paměti (malá spotřeba energie u vysílání i přijímání). Po průletu se může vysílání odehrávat v určitých pulsech - ostatně, i z New Horizons se data budou přenášet snad 2 roky - prostě vždy většinu času budeš dobíjet baterku a pak jen relativně skokově vysílat data.
Nějak takhle se to stejně dělá už teď, ale podle mě ten poměr výkonů dobíjených chemických baterií a primárního radioisotopového zdroje jde ještě víc posunout a i ze slabého zdroje dostat hodně muziky. Kdybys posílal např. sondu do meziplanetárního prostoru, tak tam fakt řešíš především aby ti nezamrzla na absolutní nulu; jinak ale bohatě stačí, když se bude probouzet jen jednou za hodně dlouhou dobu (takhle se třeba hibernovala Rosetta, v období, kdy solární panely nedodávaly dost energie... to co navrhuju je podobný princip...).
Jinak nic proti 100W zdroji, když se jim povede...