XCHAOS: Jo jo, mechanicky, autonomni zarizeni v hlubokym vesmiru, ktery musi spolehlive a samostatne fungovat desitky az stovky let. To je presne ta vec, ktery bych do manipulatoru sveril osud lidstva 8)

XCHAOS: takový robot bude mít k dispozici řádově stovky wattů na metr čtvereční solárních panelů, polovinu času bude po tmě a zřejmě by musel většinu energie věnovat na oddělení reakční hmoty. Nějakým katapulem by se možná dalo dosáhnout slušného impulsu, ale máme tu dlouhý čas mezi výstřely a netroufám si odhadovat životnost.

Kdyby by byl schopen vystřelit jednou za rotaci, bylo by potřeba na změnu rychlosti o 1 m/s za sto let potřeba udělat každým výstřelem cca 400 kN, což už není legrace. Buď potřebujeme velkou rychlost, nebo velký šutr. V každém případě potřebujeme hodně energie. Mohli bychom to rozdělit na víc katapultů, ale i tak. Nemám moc představu, na jakou rychlost je možné takhle ve vzduchoprázdnu a téměř nulové gravitaci odpálit celkem nehomogenní hmotu.

A bavíme se o změně o 1 m/s, nemám představu, kolik by bylo potřeba udělat, aby se drobek dosatečně vzdálil.

KAERO: aha, ok, pardon :) kazdopadne uz odpovedel Cyber, ten web je zajimavej, takze ja jsem nasycen, diky vsem :)

DRAGON: nooo, neptas. ptal ses takhle: DRAGON: "to preci umime spocitat presne, ne?" a na mne slovo presne pusobi jak rudy hadr na byka :) a MADCAT odpovidal stejne. navic STRYX ti napsal ze ta pravdepodobnost je 1:3000, coz je vicemene dusledek nepresnosti mereni a tedy ti poskytuje jisty nahled jak dobre to jde spocitat.

na te strance co daval CYBERWOLF je odkaz na pekny seznam clanku:
https://newton.spacedys.com/neodys/index.php?pc=4.2

Jinak jsem trochu pátral a s Bennu se to má tak, že se k nám přiblíží v roce 2060 a 2135, přičemž ty blízké průlety mohou mít vliv na jeho pohyb (a dráhu) a předem se to blbě odhaduje. Šance že by to řachlo 2060 je nulová, 2135 skoro nulová, ale pak nějaká srážka nastat může a po těch blízkých průletech bychom měli vědět víc. Zatím se sleduje, podobně jako řada jiných šutrů: https://newton.spacedys.com/neodys/?pc=4.1

Co se týká toho brždění solární plachtou, asi by se to dělalo blbě. Bennu se otočí kolem osy 5x za den, takže plachtu by asi nešlo nějak rozumně zavěsit a povrch je na to malý. Pokud jsem to dobře spočítal, tak na změnu rychlosti o 1 m/s by mělo stačit cca 25 N po dobu 100 let, což by dala čtvercová plachta o straně kolem 2 km (+/- nedokážu moc odhadnout, kolik slunečního světla Bennu dostává po celé své dráze).

Mám zato, že je snažší změnit dráhu, než rozbít na neškodné kousky. Snažší tedy neznamená snadné, ale v principu by mělo stačit posadit na asteroid solární placthu nebo pár iontových motorů a dostatek času.

KAERO: (a navic bych mel psat nejistota, protoze konvencne spravnou hodnotu nikdy nemuzeme zjistit, ale to by asi vysvetleni moc nepomohlo, protoze tohle maji problem rozlisovat i odbornici)

DRAGON: nepsal jsem ze neumime. psal jsem ze to zname s nejakou presnosti. predstav si ze znas albedo asteroidu s presnosti 10 %. doopravdy treba zareni pusobi na asteroid o 10 % vice nez si myslime. jak moc se vypocet sekne ve vypoctu drahy asteroidu po 100 letech? nebo se asteroid behem obehu blizi draze jineho asteroidu, jehoz hmotnost treba zname spatne o 1 %. opet - jaky vliv to bude mit na chybu drahy predikovane pro rok 2135? tech faktoru je hodne. a cim vic do budoucnosti chces znat drahu, tim ty chyby budou mit vetsi vliv. mala odchylka na zacatku zpusobi velkou chybu na konci

DRAGON: "presne" nejde nikdy nic. jak presne zname hmotnost asteroidu? slozeni povrchu kvuli ovliveni slunecnim vetrem a zarenim? jak presne zname hmotnosti a drahy vsech ostatnich teles ktere ovlivnuji drahu asteroidu? a jak se mala odchylka v presnosti neceho projevi na draze za 100 let?

PER2: tak rozbit na mensi kousky muze znamenat treba i rozdelit ho na dva celky a kazdej poslat okolo. Videls Armageddon? :) Bruce Willise mame, tak zatim to mame poreseny :)