• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    Věda bez víry je chromá, víra bez vědy je slepá.

    NASA · ESA · mise: Where/How Is Webb? | Webb's twitter · NASA | Marsdaily · české: Lvice2 🚀🌔 | Gateway 🚀🌔 | Ariane 6 🚀 | BDSat-2 🌎 | Planetum-1 🌎 | VZLUSat-2 🌎 | Lucky-7 🌎 · fotky: obrázky z teleskopu Jamese Webba | obrázky z Hubblova teleskopu | původní fotografie z mise Apollo 11 · historie: VZLUSat-1 (✝ 2023) | BDSat (✝ 2022) | czCube (✝ 2014) | MIMOSA (✝ 2011) | Magion (✝ 1981)

    Spřízněné kluby:


    Odkazy - ke čtení, vyhledávací databáze


    Odkazy - ke sledování a poslechu

    rozbalit záhlaví
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    2 odpovědi-2
    REDGUY: Ano jsem si toho vědom a počítal jsem jako že ekonomicky a šetřením zdrojů zda by... Ale kdo ví, mě zkrátka prostě přijde, že to dobívání vesmíru je schválně škrceno a ekonomika je jen zástěrka.
    Něco jako klasika ala elektromobily vs spalovací. Kdy v podstatě elektromobily byly dřív jezdilo jich víc než spalovacích a protože ropní baroni se dohodli, tak se elektromobily zařízli. A teď protože eco a kdesi a cosi, tak je chtěj zase plošně nařizovat a cpát všem. :/
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    1 odpověď
    ROLAND: Podivej se treba na Hindenburg https://www.airships.net/helium-hydrogen-airships : 250m, prazdna hmotnost 118t, celkovej vztlak 215t. Jsme o sto let dal, asi nejakej pokrok by se dal cekal, ale ne nejak radovej. Takze back-of-the-envelope, na 100t vztlaku potrebujes ~200 metru dlouhou vzducholod. Ty tvoje ctyri vzducholode dohromady uz jsou dohromady obrovsky monstrum, blbe riditelny, narocny na pocasi a udrzbu, s vodikem nebezpecny. A jak by raketa startovala? Kolmo nahoru by mohl bejt dost problem, aby neodpalila vzducholode, takze spis horizontalni? Takze bys jeste asi dost energie ztratil behem pocatecniho padu.

    Aktualni Falcon9 vazi 550t + 23t naklad na LEO. Ctyrma skoro ctvrtkilometrovejma vzducholodema bys mel 400t kapacitu (cili mensi F9), usetril bys 6km, ale pravdepodobne dost toho ztratil padem pri startu a pridal si SPOUSTU komplikaci s obrovskym monstrem...
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    2 odpovědi+5
    DOKIS: Dělal jsem si různé hrubé simulace a pro hodně malé rakety (nosnost v desítkách, možná nízkých stovkách kg) hraje roli i ta samotná výška. U větších raket je to celkem jedno, mají lepší poměr hmotnosti k čelnímu průřezu, takže odpor vzduchu už nehraje zásadní roli. Taky nízký tlak zlepšuje specifický impuls motoru. Trochu víc to hraje roli pro první stupeň kyslík-vodík - je objemnější než srovnatelný třeba kyslík-kerosin a zároveň je tam největší závislost specifického impulzu na okolním tlaku.
    Přikládám srovnání simulovaných nosností na LEO pro mrňavou SS-520-4 z malé výšky a ze 30km ze stratosférického balonu (v principu proveditelné) a stejné srovnání pro Saturn V (ponechávám laskavému čtenáři k úvaze, jak velký stratobalón by byl potřeba :) ).
    U ani ne třítunové SS-520-4 to zvedá nosnost 3x, u tisíckrát těžšího Saturnu V je zisk pod 20%.
    (dělal jsem ty XLS pro výuku s komentářem, tak nejsou moc user-friendly)




    DOKIS
    DOKIS --- ---
    1 odpověď+6
    ROLAND: Uplne nepouzitelne to neni, SpaceShipTwo pouziva letadlo. Na druhou stranu to asi nebude tak zasadni rozdil, protoze hlavni problem startu rakety neni letet nahoru, ale stranou. Pokud nema raketa dostatecnou rychlost (8km/s), tak zase spadne dolu, misto obihani Zeme. Tech 8km/s "bokem" vyzaduje dramaticky vic energie nez tech 100km nahoru.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    2 odpovědi
    Jedno takové laické zamyšlení s otázkou se kterou si čas od času pohrávám více jak 10 let určitě.
    Už někdo někdy uvažoval, že by se vybudovaly balony či lépe vzducholodě.
    Řekněme měly bychom třeba 4 vzducholodě, které by měli každá nostnost nákladu 100t? a vynesly třeba raketoplán či nosnou raketovou soustavu do výšky 6 000m?.
    Zde by taková raketa odstartovala na orbitu.
    Tak zda by náhodou pak nemohla vzít více materiálu a pohonných hmot na orbit a tam pak vybudovat moderní orbitální stanici s doky atd?

    Zajímali by mě hlavně propočty a dlouhodobé možné ekonomické hledisko.

    Nebo kolik kg (%) paliva spálí nosná raketa pro dosažení třeba té výšky 6000m?

    Sám si to bohužel propočítat neumím.
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    MAKROUSEK: jj, v centru Melbourne v uzkych laneways jsem byl v unoru a neznat to tam, tak sem tam jeste ted:)
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    1 odpověď±0
    REDGUY: Nechtej. Ale pokud jsi se nekdy snazil orientovat v New Yorku s GPSkou, neni to nic tak elementarniho. A to ma New York mnohem sirsi ulice nez Sydney nebo Melbourne.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    1 odpověď
    MAKROUSEK: To amici taky a zadny extra satelity nepotrebujou.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    1 odpověď±0
    REDGUY: Maj mrakodrapy a mezi nima uzky udoli.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    1 odpověď
    A k cemu by to Australanum bylo? Japonskej use-case je dost specifickej: uzky udoli, hadam ze s populaci a/nebo infrastrukturou, kam GPS normalne nedosahne. Maji australani stejnej problem? Pochybuju.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    KAERO: australske vlade & armade
    KAERO
    KAERO --- ---
    1 odpověď+2
    SUMAC: to nevim, ale prisel jsem na to tak ze jsem zjistoval ktere vsechny navigacni systemy umi prijimat muj casovy standard, a jednim z nich je i ten japonsky, takze to vypada ze je volne pristupne. A jak ctu, tak je plne kompatibilni s GPS. Tak nevim jak by to mohli prodat i nekomu jinemu, kdyz to muzou australane volne pouzivat :)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    +2
    SUMAC: je pravda, ze v te vysce (35 786 km) maji vyhled na celkou Australii, otazka je, jak moc jsou jejich anteny smerove. Jsou vyrobeny tak, aby jejich signal byl nejsilnejsi ve vysokych uhleh, protoze jejich cilem je sirit signal zejmena v udolich japonskych hor, kde nejsou GPS satelity videt, kvuli jejich nizkemu uhlu nad obzorem.
    Kazdpopadne mozna to prodaji, az bude konstelace plna, tj. 10 satelitu. Alespon v horach na vychodnim pobrezi by to mohlo mit vyuziti.
    SUMAC
    SUMAC --- ---
    2 odpovědi+3
    KAERO: no a napadlo je to prodat je zaroven i australii?
    KAERO
    KAERO --- ---
    1 odpověď+19
    Perlicka: japonci maji 4 vlastni druzice QZNS posilujici signal GPS nad japonskem. orbity jsou udelany tak, aby porad byla aspon jeda primo nad japonskem, a na wiki je k tomu krasna animace 3 druzic. vsimnete, ze porad je aspon jedna druzice (kulicka) v horni male smycce, coz je prave nad japonskem:

    a krivka druzic promitnuta na zemi:

    Quasi-Zenith Satellite System - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Quasi-Zenith_Satellite_System
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    +7
    Indická sonda Čandrájan-2 se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. O měkké přistání se pokusí za 18 dnů | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
    https://www.irozhlas.cz/...onda-candrajan-2-mesicni-lod-2-mesic-pristani-obezna-draha_1908201137_dok
    NECROMAN
    NECROMAN --- ---
    +15
    Kerbal Space Program 2 Cinematic Announce Trailer
    https://www.youtube.com/watch?v=P_nj6wW6Gsc
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SEJDA: tohle vygeneroval někdo z kosmo.cz, myslím...
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    1 odpověď+4
    XCHAOS: a link na stranku by nebyl? :)
    Kazdopadne jde o Chandrayaan-2 .. cervena je Mesic, modra je sonda, ktera se zaradi tesne pred Mesic, ten ji stahne k sobe a vystreli z pod sebe daleko pred sebe, tedy na svoji orbitu, kdyz to dopre dopadne :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď+3
    Animace zachycení indické sondy Chandrayaan na oběžné dráze Měsíce (aneb nouze vás naučí šetřit každý gram paliva :-)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    +2
    ESTEN: takze slo o vladni zvasty, ja to tusil. ;)
    Podle wiki prispiva CR 825 mil. Kc. Takze kdyz by prispevek zvedlo ministerstvo dopravy, tak by to slo rovnou do rozpoctu ESA, tipuju ze z vetsi casti na projekty ktere ESA realizuje v Praze (Galileo, startupy = Business Incubation Centre), resp. o castky, ktere ESA v CR proinvestuje. Pravdepodobne, pujde o navyseni prispevku pro pristi rozpoctove obdobi 2022-2028. A vsadim, ze se s tim ESA zavaze rozvijet dalsi investice.

    Tak vychazi, ze je dobre, ze to Babisova vlada jeste nezarizla, ale co neni dnes jeste muze byt, neb deficit poroste.

    European Space Agency - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/European_Space_Agency
    Evropská kosmická agentura – Velké výzkumné infrastruktury ČR
    https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/mezinarodni-organizace-vyzkumu/esa/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam