• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Apollo 15 in 60fps: Lunar Landing
    http://www.youtube.com/watch?v=ggrctQg4I_c
    LADINEK
    LADINEK --- ---
    Kompletace Perseverance ;)

    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    https://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2020/hubble-makes-a-bright-find
    Seen here in incredible detail, thanks to the NASA/ESA Hubble Space Telescope, is the starburst galaxy formally known as PLCK G045.1+61.1. The galaxy, which appears as multiple reddish dots near the center of the image, is being gravitationally lensed by a cluster of closer galaxies, also seen in the image.

    Gravitational lensing occurs when a large distribution of matter, such as a galaxy cluster, sits between Earth and a distant light source. As space is warped by massive objects, the light from the distant object bends as it travels to us, creating stretched, magnified and sometimes multiple images of the lensed object. This effect was first predicted by Einstein’s general theory of relativity.

    From 2009 to 2013, the European Space Agency’s Planck space observatory captured multiple all-sky surveys. In the course of these surveys, with complementary observations by the Herschel Space Observatory, Planck discovered some of the brightest gravitationally lensed, high-redshift galaxies in the night sky.

    It was during the study of these Planck-Herschel selected sources using Hubble that the optical starlight emitted from this ultra-bright galaxy was found.

    Text credit: ESA (European Space Agency)
    Image credit: ESA/Hubble & NASA, B. Frye

    Last Updated: June 16, 2020


    KAERO
    KAERO --- ---
    ARCHIMEDES: ad pruchod hvezdy pres cip, zachycena jen v jedne ose - v druhe ose by se mohlo zrcadlo rozklepat, tim by se ziskala citlivost :)
    ale vazne, u nekterych AD prevodniku se to tak dela - prida se sum (spravny, dostatecne nahodny, s dobrou PDF) a tim se zvysi pri prumerovani citlivost.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARCHIMEDES: přiznám se, že, tohle je složitý si představit i na mě :-) radši něco jednoduššího, jako třeba volně letící stínítko pro JWST, nebo tak něco :.-))
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    XCHAOS: Doplním, že tady ani archivy zatím moc nepomůžou, protože té vysoké přesnosti se třeba u Gaia nedosahuje snímkováním (na 7 uas rozlišení jednoho statického snímku ve viditelném oboru by byl potřeba objektiv/zrcadlo/interferometr o průměru přes 15 km, statistikou pro menší objektiv by to bylo strašlivé množství obrázků - nejistota klesá s odmocninou z počtu snímků) ale průchodem hvězdy přes čip - takže je sice zachycena vždycky jen v jedné ose, ale na spoustě pixelů a tím se to právě "průměruje" do malých nejistot. Ale samozřejmě to limituje citlivost oproti "akumulaci" na jednom statickém snímku. Takže zatím není moc co porovnávat s archivy (ani Hubble na tohle nebyl stavěný, natož pozemní dalekohledy, bez ohledu na adaptivní optiku). Možná takový archiv může pro pár extragalaktických hvězd založit Gaia nebo nástupce v dohledné budoucnosti, možná nějaký nová extra "dlouhá" interferometrická soustava.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    OMNIHASH: což je přesně to, co jsem navrhoval :-) akorát mi ARCHIMEDES dohledal, že sice nápad dobrý, ale rozlišení astrometrických pozorování by stejně bylo nutné zvýšit aspoň 10x, co jsem tak pochopil... no nebo porovnávat pozorování ne po 20ti, ale třeba po 50 letech (ostatně, teď se s procházením archívů třeba i staletých fotografií taky začalo, kvůli té pohasínající hvězdě... a taky je to možné díky digitalizaci archívů, historicky to těžko někdo mohl zvládat ručně...)

    Každopádně současné nepřímé metody odhadu vzdáleností mají tu vadu, že dvě různé metody spolu nesouhlasí a to je větší problém, než to vypadá. Nemůže to být tak, že jedna nebo obě metody jsou trochu nepřesné a průměr bude někde uprostřed: spíš jsou v našem chápání vesmíru jedna nebo dvě úvahy zásadně špatně. Ovšem podle mě je to právě dobrodružství, sice to znamená, že pár knížek začne mít tak max. sběratelskou hodnotu - ale objevuje se příležitost pro někoho, kdo bude mít nějaký nový nápad (škoda, že to asi nebudu já :-)
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    XCHAOS: eh, už se chytám, v tom případě navrhuju pozorovat galaxie, který jsou kolmý na směr pohybu galaxie by default a ležej někde nad/pod její rovinou...
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    ARCHIMEDES: Koukám, že jeden odkaz neprošel NYX parserem, tak k těm jasným hvězdám v M31 pro úplnost: https://tinyurl.com/y94sqnoe
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARCHIMEDES: já jen dodávám, že z těhle čísel typu 230 km/s kolem středu Galaxie jsem vycházel už když jsem sem s tím návrhem přišel posledně (resp. myslím to vedlejšího klubu, ale to je jedno). Přišlo mi to zajímavé připomenout právě proto, že to měření z New Horizons pokládám za strašně zajímavé. Prostě se na vesmír díváme z našeho místa "tady" a to je velmi zajímavě definované, to "tady".

    Pokud za max. možnou délku aktivní kariéry konkrétního žijícího astronoma pokládáme něco přes 60 let, tak kromě "tady" dostaneme i "teď": schopný astronom má šanci se na konci života koukat na vesmír z místa vzdáleného o 5000 AU (vzhledem k nějakým galaktickým souřadnicím) od místa, kde byl na začátku. Troufám si zopakovat, že zatím prostě nemáme technologii, která by to "tady" umožnila rozprostřít dál... prostě nejsnažší způsob, jak se ocitnout "jinde" vůči okolnímu vesmíru je pořád po Cimrmanovsku driftovat spolu se Sluneční soustavou... snaha poodletět o kus vedle je pochopitelná a obdivuhodná, ale je to pořád takové odhození klacku z lodi unášené proudem řeky...

    Nejdál, kam zatím NASA plánuje nějakou misi, je Interstellar probe do vzdálenosti asi 100 AU. BTW, New Horizons by dokázala vysílat data i ze vzdálenosti asi 200 AU, ale energie jí dojde až bude asi ve vzdálenosti 100 AU... .ovšem je otázka, jestli to v té době ještě bude aktuální a jestli té vzdálenosti nedosáhne nějaká budoucí rychlejší sonda daleko dříve...
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    REDGUY, OMNIHASH:
    Pánové (a to platí i pro XCHAOSe), stačí udělat UTFG převážně v low-level otevřených zdrojích a udělat pár násobení a dělení, žádná vyšší matematika.

    V místní skupině galaxií se většina členů od nás nachází do 1Mpc. Protože na vzdálenost jednoho parsecu je paralaxa 1 AU (parsec = PARalaktic SECond, překvapivě), bavíme se o paralaxách cca 1 uas (miliontina úhlové sekundy).
    Slunce obíhá kolem jádra Galaxie rychlostí cca 230 km/s. Nejjasnější člen místní skupiny galaxií je M31, vzdálená necelých 0,8 Mpc (s přesností na necelých 5%) a radiální (tangenciální bude podle všeho o dost menší) složkou rychlosti vůči Slunci cca 300 km/s (cca 100 km/s vůči Galaxii). Když se člověk podívá na hvězdnou mapu, vyjde úhlová vzdálenost mezi směrem ke středu Galaxie (na který je směr pohybu Slunce vůči středu Galaxie cca kolmý) a k M31 cca 120°. Sama M31 taky rotuje. Summa summarum, v tom "paralaktickém" směru nasbírají vůči Slunci hvězdy v M31 až řekněme 400 km/s, čili 80 AU-rok, tedy pro misi na 20 let máme měřicí základnu přibližně 1600 AU, takže paralaxa optimálních hvězd v M31 bude 1600/800000 = 2 mas = 2000 uas. To už je hodně. Rychlost pohybu Slunce kolem středu Galaxie (který mám na "měřicí základnu" největší vliv) má momentálně přesnost zhruba 5%. To by samo o sobě na vylepšení měření vzdáleností nestačilo, ale to se asi v následujících 20 letech zpřesní a navíc můžeme předpokládat, že by se neměřila jen jedna galaxie v jednom směru (čili by to byla mezigalaktická statistická paralaxa).

    Vrchol současné astrometrie je družice Gaia. Přesnost měření je 7 uas pro hvězdy 10 mag, 20 uas pro 15 mag, 200 uas pro 20 mag, pak dojde citlivost.
    V místní skupině galaxií najdeme cefeidy skoro všechny slabší než 20 mag, takže astrometricky jsou zatím mimo hru, ale těsně. Nějaké hvězdy mezi 15 a 20 mag v M31 ale jsou. Tam by tedy byla přesnost měření cca 300-500 uas. To by dávalo přesnost paralaxy hvězd v M31 cca 15-25%. To je dost na to, aby ten efekt byl měřitelný, ale ne dost na to, aby to vzdálenost zpřesnilo. Na druhou stranu, za necelých 25 let mezi družicemi Hipparcos a Gaia stoupla přesnost měření (pro hvězdy 10 mag) cca 100x.

    Ten trend se nedá sice extrapolovat donekonečna, ale je pravděpodobné, že před polovinou století bude zajímavě přesné měření mezigalaktické paralaxy možné.

    Není zač.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    OMNIHASH: ne ne. Tady nejde o zvětšení, ale pozorování z jiného místa.

    I když zvětšení by asi bylo fajn, ale skrz ten střed Galaxie asi nedohlédneme někam moc do dálky, to je asi jako být sice na vrcholu kopce, ale koukat se skrz stromy.

    Ale já mluvím o něčem jiném: paradoxně, v současnosti ani zdaleka nejsme schopni vyslat žádnou sondu do mezihvězdného prostoru tak rychle, jak rychle se sami pohybujeme kolem středu Galaxie :-)

    Zaměření paralaxy nejbližších galaxií by mělo zásadní význam pro kosmologii, která v současnosti narazila na vážný problém, kdy dvěma různými metodami výpočtů na základě pozorování vychází rychlost rozpínání buď 67 nebo 73 km za sekundu na megaparsek (pokud jsem to převyprávěl správně). Přímé změření paralaxy na mezigalaktické vzdálenosti by byla bomba. Jenže ouha, nejsme schopni nic vyslat rychleji, než už sami letíme i se sluneční soustavou! Takže stačí pozorovat ze Země a dokázat porovnat data s odstupem 20, 30 nebo třeba 200 let.. (ostatně už dnes pracujeme s informacemi o pozorování supernov před stovkama let...)

    No, do tohohle klubu to patří jen okrajově. Ale to pozorování paralaxy z New Horizons je cool. Ale spíš taky jako takovâ show.. ke zpřesnění pozorování by asi stačilo jen použít delší základnu pro měření, než 2 AU. Divím se třeba, že nikoho nenapadla sekundární mise pro MRO u Marsu... dalekohled to je, tak nevím, proč by ho nešlo použít na překonání měření z družic u Země.. možná nevhodná citlivost na pozorování hvězd a možná prodloužení základny měření na jen asi 2.6 AU jestli dobře počítám za to úsilí nestojí..
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    XCHAOS: opět ti naprosto nerozumím, ale jestli chceš využívat střed naší galaxie jako gravitační čočku, máš dost problém s veškerou tou hmotou, co mezi náma a ním leží.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Co je pravdepodobnejsi? Ze se ti astronomove po XChaosove prezentaci placnou do cela a reknou "OMG, to je skvelej napad, jak to, ze nas nenapadlo na mereni vzdalenosti galaxii pouzit metodu, ktera se datuje az do staroveku", nebo ze se chapave usmejou, poplacaj XChaose po hlavicce a vysvetli mu, jaky vsechny hacky to ma? Ostatne, skoro bych rekl, ze jeden z tech hacku je popsanej uz v ty wiki 8))
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    (ono se to používá, ale ne mezigalakticky: https://en.wikipedia.org/wiki/Stellar_parallax#Statistical_parallax)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARCHIMEDES: .. což mi připomíná, že bych chtěl fakt odprezentovat nějakým zkušeným astronomům svůj projekt měření mezigalaktické paralaxy :-) když pořídíme fotky nejbližších galaxií, ležících zhruba v opozici vůči středu naší galaxie (ten leží v souhvězdí Střelce - tedy směr z galaxie ven a současně v galaktické rovině je asi cca plus-minus v oblasti souhvězdí Býka?) a pořídíme je z rozestupem cca 20ti let, tak Sluneční soustava mezitím urazí kolmo na daný směr pozorování rozhodně víc, než dokáže doletět jakákokoliv současná sonda...

    Přesnější paralaxa v rámci naší galaxie je cool, ale naměřená mezigalaktická paralaxa by měla drtivý kosmologický dopad. To by bylo srovnatelné s řeckým spočítáním obvodu Země (velmi přesným, na svou dobu!)
    PUBLICURINATION
    PUBLICURINATION --- ---
    Takova mala kulturni vlozka, urcite znate, ale trepa potesi

    From an original CD: JUPITER NASA-VOYAGER SPACE SOUNDS (1990) BRAIN/MIND Research Fascinating recording of Jupiter sounds (electromagnetic voices) by NASA-Voyager. The complex interactions.

    Sounds of Jupiter - NASA Voyager Recording (HQ/HD)
    https://www.youtube.com/watch?v=L6nDK3fUcDw


    Sounds of Saturn Rings - NASA Voyager Recording (HQ/HD)
    https://www.youtube.com/watch?v=eVfkW9oxhIk


    Sounds of Uranus - NASA Voyager Recording (HQ/HD)
    https://www.youtube.com/watch?v=yXfJG1gs3b4
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    neviem ci tu toto uz bolo, filter mlci, ale dnes som na to narazil a pobavilo

    Did 3 NASA Astronauts Really Hold a 'Space Strike' in 1973? - Atlas Obscura
    https://www.atlasobscura.com/articles/did-skylab-4s-astronauts-really-go-on-strike
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    hm http://en.roscosmos.ru/21511/

    nikde tam nie je spomenuty reusable booster, jedine "Being world’s leaders in rocket engine building, we have commenced the works in perspective areas, such as methane-powered engine. This is a very interesting topic with the Chemical Automatics Design Bureau being the main contractor. Methane-oxygen powered engine is the right way to create reusable rocket systems, and we have a nice scientific and technical base for that."

    tak ze by rusko predsalen konecne uvazovalo o znovupouzitelnych raketach?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam