PLAYER: Ztráta času... Trvalo mi to dlouho, ale nakonec jsem na to taky přišel. Lidi jako teddy nebo machalík s tebou budou "diskutovat" do zblbnutí (resp. až do chvíle, než zjistí, že jim žalostně chybí jakékoli validní argumenty - pak prohlásí, že pro ně nejsi partner a že vlastně vůbec diskutovat nechtějí popř. si tě rovnou dají do ignore :-) ), přičemž jejich přístup k argumentaci je takový, že libovolné tvé argumenty založené na vědeckých poznatcích, provedených experimentech s ověřitelnými výsledky atd. si přečtou, nijak se k nim nevyjadří, tzn. ani se je nesnaží vyvracet. Místo toho stále dokola opakují, že jejich praktická zkušenost je taková, že rozdíl slyšet je. Na tom by ostatně nebylo nic špatného, kdyby nebylo tisíckrát a jednou dokázáno, jak malé je spolehnutí na lidské smysly a naopak jak velký vliv na hodnocení má očekávání i u těch, kteří to absolutně popírají. Jedinou vědeckou metodu, která umožňuje hodnocení všude tam, kde je nutné pracovat s lidskými smysly, tedy slepý test, zásadně odmítají. Navzdory tomu, že bylo experimentálně potvrzeno, že při okamžitém přímém přepínání lze poznat subtilnější rozdíly než při tzv. dlouhodobém poslechu. To ostatně není nijak překvapivé při pohledu na vědecké poznatky o sluchové paměti.

A bavit se u kabelů o zvuku je zcela absurdní za situace, kdy dokonce ani u zesilovačů (extrémně levné shity, vadné kusy a případy rozdílného nastavení nepočítám) nejsou uchem poznatelné rozdíly ve zvuku. Přesněji řečeno během tisíců pokusů tuším od roku 1995 nikdo nedokázal dva zesíky opakovaně od sebe poznat bez pohledu na čelní panel. Docela se těmhle borcům divím, že se už dávno u Richarda Clarka nepřihlásili - zřejmě jim za to 10000 dolarů a věčná sláva mezi fanoušky hi-endu nestojí... :-)