AXTHEB: Jakto? Takže když tam přidám klauzuli o "jen trochu slušných komponentech", tak už shodné budou? Hele, pro mě za mě, klidně.

MACHALIK: Z prvni vety vyplyva, ze existuje nejaka hranice, pod kterou ty rozdily slysitelne jsou, kdezto ta druha veta to popira.

(Ačkoli teda opravuješ Svanca, protože "ke zjištění" pronesl on.)

AXTHEB: Akceptuji tvoji opravu. Vysvětli mi prosím rozdíl mezi oběma větami. Díky!

Znamená věta "[Slepý test slouží] k zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat." to stejné jako "Při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty."?

neznamena.
Navic to neni [Slepý test slouží] ale [Ze slepych testu vyplyva].

SVANC: Kriste pane, takže jsou ty rozdíly poznat nebo ne? Vždyť pět let říkáš, že ani mezi Yamahou z marketu a superdrahejma dělenejma koncema od nevím koho není nic poznat, a to ani když máš možnost vyhrát deset tisíc dolarů.

Pomož mi porozumět. Znamená věta "[Slepý test slouží] k zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat." to stejné jako "Při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty."? Protože mi přijde, že jo. Pokud jo, tak jaký má smysl používat testovací metodiku, jejíž výsledek je předem znám a je to, že všechno je stejné?

MACHALIK: K zjištění, že rozdíly mezi jen trochu slušnými komponenty jsou menší, než dokáže člověk ušima poznat.
To je ovšem to, co ty nikdy nepřipustíš, i kdyby hromada fakt jasně ukazovala, že přesně takhle to je :)

SVANC:
AXTHEB:
To je přece to stejný. Při slepém testu vždy zjistíme, že nikdy neslyšíme rozdíly mezi komponenty. To je to, co zjistíme.
Ještě jednou, chlapi: při slepém testu VŽDY zjistíme, že NIKDY neslyšíme rozdíly mezi komponenty.

K čemu je dobré používat takovouto metodiku?

SVANC: Rád bych, abys po letech začal být ve svých výrocích konkrétnější.
Hele, pokaždé je k dispozici určitý rozpočet. Nikdy není neurčitý. Ta věta nic neznamená.
Co říkáš tedy je, že kupujeme-li aparát (za určitý = jakýkoli rozpočet), je rozumné za vše kromě beden utratit "co nejméně". Kolik to je? Co nejméně může znamenat onu integrovanou zvukovku - there goes the player - z ní dvojlinku Hama do zesilovače z Tesca za 799 korun (předpokladem je, aby měl dostatečný výkon) a z něj dvojlinku Hama do libovolně drahých beden (there goes zbytek rozpočtu).

Je to to, co říkáš? Pokud ne, můžeš definovat ono "co nejméně" v oblasti CD přehrávačů a zesilovačů (předpokládejme automaticky integrované, protože to je stejné jako dělené)? Stačí mi částky. Třeba DVD přehrávač do tisícovky a zesilovač do tří tisíc. K tomu Dali Megaline za milion korun, byl-li určitý rozpočet milion a čtyři tisíce. Kabely zanedbáme.

Fakt jsem se teď rozhodl zjistit praktickou stránku tvých názorů a doporučení. Prostě si stavím aparát. Mám na něj určitý rozpočet. Poraď mi. Bez prdele.

MACHALIK: SVANC.

AXTHEB: Počkej, jakto? Přece metodou slepého testu zjistíme, že nic nezjistíme. To je to, co jsme zjistili. Opakuji: slepý test hifi komponentů odhalí skutečnost, že nepoznáme žádné rozdíly mezi komponenty. On neodhalí, že tam žádné nejsou - ostatně tam objektivně jsou, každý komponent přece na škopku měří úplně jinak - jen se zjistí, že je nepoznáme. Máme tedy metodu, která spolehlivě zajistí, že nepoznáme rozdíly mezi komponenty.

K čemu je taková metoda dobrá? Proč se k ní upínat? Jaké je její reálné uplatnění?

MACHALIK: Říkám to, že když máš k dispozici určitý rozpočet, tak je rozumné za přehrávač, zesilovač a kabely utratit co nejméně. Přitom pokládám za samozřejmé, že si člověk koupí přístroje, které se mu líbí a vyhovují parametry (např. výkon zesíku) a ne vyslovené shity. Díky tomu ušetříš peníze, za které získáš lepší zvuk koupí dražších beden, na které bys jinak neměl.

AXTHEB: Ty vynechávám, stále zbývá 99,9 % všech přístrojů na planetě, které nejsou 15 let staré, postavené ze součástek, vyrobených z kozích bobků, ani nejsou integrované na desce tvého iPodu. Bavím se o přístrojích, co koupíš v obchodě.

AXTHEB: To tě baví, se motat v těchto slovíčkách? Čili věta "poznám, který z nich hraje nejlíp" znamená totéž jako "nepoznám nic". Nemohl bys jít rovnou k cíli?

Můžu se tedy znovu zeptat, proč to lpění na metodice, o které je spolehlivě známo, že neodhalí nic?

AXTHEB: Samozrejmne kdyz z toho vynechas tu krabici z AR a integrovany zesilovac zvukove karty za 150 korun, ze. Ja jen abys nemel pocit, ze tvrdim ze je to timpadem jedno.

SVANC: Já to nechápu!!!
Aparát se skládá z beden, káblů, zesilovače, káblů, předsezilovače, káblů, CDčka. That's it.
Ze slepých testů po celém světě jasně vyplývá, že kromě beden není naslepo slyšet NIC. Ověřeno tisíci pokusy.
Tak jak kurva mám skloubit věty "...nejde o to, aby člověk pořizující aparát absolvoval hromadu slepých testů" a "Slepé testy jen odhalují nesmyslnost některých bludů"? Vždyť kromě jedné jediné věci, beden, je celej aparát blud.
Já chci mít doma bluduprostý aparát a nechci utráčet peníze za pičoviny a snobismus. K tomu mi naprosto spolehlivě dopomůže slepý test. Takže ho chci absolvovat, ne? A z jeho výsledků si postavit aparát. Ne? Nebo hergot co teda říkáš?

MACHALIK: "Hrajou vsechny stejne dobre" je, kupodivu, taky mozna a spravna odpoved na otazku "Ktery z nich hraje nejlip"

MACHALIK: A pokud jsi schopen o zesilovači napsat, že bys "ho dokonce i nadřadil nad bedny", tak jsi zřejmě zcela ztratil kontakt s realitou. Rozdíly mezi zvukem reprobeden jsou nesporné, zřejmé a jasné. Rozdíl mezi laciným dvoupásmem a slušnými sloupy pozná i úplný laik. Jen ty rozdíly mezi zesilovači se nějak nedaří poznat, když na ně lidé nevidí :)

MACHALIK: Nedělej nechápavého - ty věty jsou naprosto jasné a není na nich nic dalšího k vysvětlování:
"...nejde o to, aby člověk pořizující aparát absolvoval hromadu slepých testů"
"Slepé testy jen odhalují nesmyslnost některých bludů"
Je přece jasné, že mluvím např. o těch tisících slepých testech kabelů nebo zesíků a o tom, co z nich vyplývá.