DOCKINEZ: Akorát je to zcela logický a fyzikálně vysvětlitelný, že materiály v čase mění svoje vlastnosti po nějaké křivce a optimálně se chovají pouze v ploché části křivky, která by měla být co nejdelší. Motor se zajíždí, reprák se zahořuje, není na tom nic mystickýho ani zmrdsky prodejního. Repro není víno, aby zrálo ve skladech výrobců nebo prodejců po dobu týdnů, repro sjede z pásu a jde do krabice na paletu a čeká na svýho kupce, nic jinýho nikdo dělat nebude. Taková je realita. Nikdo se tě nesnaží oblbnout, ostatně si můžeš zkusit koupit nový repro, odvézt je na chatu, pustit je nahlas a za týden si pro ně přijet a poslechnout si, jestli hrajou stejně. Nebudou a nebude to tím, že sis zvykl. Zahořovací krabičky netuším, co jsou, ale znám zahořovací CD, což smysl dává, je to prostě nahrávka s takovým spektrem frekvencí a amplitud, aby propískala všechny reproduktory; parametr, který spousta hudebních nahrávek nesplňuje. Netřeba hledat metafyziku tam, kde platí běžná mechanika. Zahořování repro funguje jednoznačně.