Nikdo tu nesdílel zážitky z audio video show, tak napíšu pár postřehů.
- Celková kvalita a koncepce předvádění v jednotlivých místnostech v průměru dost hrozná. Začalo být v módě dávat absorbery a difuzory, což je fajn, ale pořád spousta lidí hrála úplně nesmyslně nahlas, nahrávky s debilním zvukem, měli nesmyslné umístění beden atp.
- Opět se potvrdilo, že špatný zvuk na výstavě nutně nemusí znamenat špatné bedny. Břidlicové Fischer & Fischer hrály v době kdy jsem v místnosti byl úplně na píču protože to hrozně tavili a ženský hlas zuřivě rezonující celou místnotí mi rval uši, přitom vloni (nebo předloni?) byly super. Nautilusy byly v obří místnosti, kterou na vyšších hlasitostech prostě neutáhly a zněly často nepřirozeně ostře. Zdaleka nejabsurdnější ovšem byly sluchátka Hifiman Shangri-la stojící přes milion, kde byl řetězec streamer s hi-res muzikou > DAC > sluchátkáč, a zřejmě bylo něco blbě s DACem, protože při pouštění 192 kHz muziky byl zvuk ostrý, zkreslený a nepřirozený (naopak při 96 kHz bylo všechno v pořádku a skutečně to jsou perfektní sluchátka, i když za tu chvilku jsem rozdíl v kvalitě oproti třeba SR-007 nepoznal). Bizarní. Objevily se i vtipnosti jako vinyl rip hraný ze streameru, který zřejmě nebyl prohnaný subsonickým filtrem, takže při něm i přes celkem nízké hlasitosti málem vykočil basák ze závěsu.
- Chystal jsem se že si budu dělat čárky pokaždý když uslyším Pink Floyd z alb Darkside of the Moon nebo The Wall, My Secret Life od Cohena nebo Hotel California, ale skóre bylo překvapivě letos pouze 2:1:1. Šukacího jazzu dál ubylo, nejčastější žánr bych označil jako "soundtrack k problémům s erekcí", taková směs country, bluegrassu a vykleštěného bluesu, nebo jak to popsat.
- Horny! Letos nebyly žádné elektrostaty, ale opět hodně horen. Většina z nich fakt špatných. Ruské Operly byly bizarní a škaredé, české RDAcoustic troché méně bizarní ale předražené, Zingali divně zastřené... Potěšily mě hORNS FP10, celkem solidní bedna za méně extrémní cenu. Největším lákadlem byly opět Avantgarde Acoustic, tentokrát model Duo Mezzo, které jsou ve většině aspektů obzvlášť za milion fakt příšerné - naprosto nevyrovnaná frekvenční charakteristika, úzký sweet-spot, příšerná odezva mimo osu... Ale TA DYNAMIKA! To je něco neuvěřitelnýho, co jsem nikde jinde než u horen neslyšel, a i tam se jim máloco přiblíží. Poslouchat po nich prakticky libovolné klasické dvoj až třípásmo i za mnoho desítek tisíc, anebo klidně i ty Nautilusy za dvě mega v příliš velké místnosti je najednou unylá nuda (i když nepochybuju o tom že by v menší místnosti Nautilusy s přehledem vyhrály). Kdyby tak měly zvládnuté i jiné aspekty. Jediné co se tomu blížilo byly Vienna Physix, které mají přinejmenším o dost vyrovnanější frekvenční charakteristiku a dynamiku pořád výbornou, ale potíže se směrovostí a sweetspotem mají taky.
- Čím dál tím víc sluchátek, většinu jsem neposlouchal. Taky víc dataprojektorů, pár televizí a jedna místnost s kombinací píčovin od Marshallu a perfektních koaxiálních třípásmových monitorů od Genelecu, které se nedaly pořádně slyšet a měly úplně nejhorší místnost ze všech. Škoda.
- Česká firma Elfton tu představila nový model, velké čtyřpásmo. Není to tak bizarní jako když vloni představil nový flagship Xavian, ale je to obří bedna v základu za 170 000, která má rezonance na středech. Wut? Plus za to, že se týpek snažil řešit akustiku, mínus za absurdní hlasitosti.
- Z klasičtějších beden mě potěšily především Kefy, slyšel jsem Reference 1 a Blade 2 hned na dvou místech, obojí super. Na druhém místě jsem měl přímé srovnání s Tannoy DC10ti (ten samý řetězec, ta samá písnička) a překvapilo mě, jak hrají Tannoye až na mírnou přebasovanost (navzdory velké místnosti) velmi podobně za poloviční cenu, i když bych odhadoval že Tannoye budou mít problém mimo osu. Vividy klasicky solidní, spousta lidí básnilo o nových bednách (prototypech) od Šrolla, já jsem bohužel neměl moc možnost si je poslechnout - bylo tam furt plno, takže jsem poslouchal ve stoje vzadu v místnosti kde byly hrozné rezonance na basech a tak mě to nijak neoslnilo.
- Spousta vtipného bullshittingu, klasické fyzikálně nesmyslné kabely typu roura od vysavače, stojánky na kabely atakdál, ale kromě toho nás třeba týpek někde přesvědčoval jak je obrovský rozdíl mezi PCM a převodem na různě upsamplovaný DSD, že by ho slyšel i hluchý mrtvý, přičemž při přepnutí z PCM na DSD se zvedla hlasitost. Hm, jo, změnu hlasitosti skutečně každý slyší. Zároveň je vtipný přístup vystavovatelů - je mi 26, takže nevypadám jako high-end cílovka (a pro bedny za 100k+, kterých je většina, ani nejsem). Někteří to vidí jako příležitost vychovávat novou generaci audiofilů, což je celkem fajn a poměrně racionální, ale občas se na mě vystavovatel kouká viditelně zvrchu - to je vždycky vtipné, ale třeba u předražených mizerných B&W za čtvrt mega k tomu může mít důvod, ovšem když se mnou takhle jedná prodejce sluchátek která začínají asi na pěti tisících, při tom co u něj poslouchám sluchátka za desítku o kterých jsem skutečně uvažoval, tak si taky můžu jen ťukat na čelo.
- Celkově to byla fajn zábava, seriózně posoudit kvalitu vystavovaných beden tam nejde prakticky nikde a nikdy, ale je to dobrý způsob jak poslechnout různě přístupy k reprodukci, různá technická řešení, a trochu si z toho vyjasňovat vlastní požadavky na zvuk.