MAEDHROS: já to asi napsal blbě. ono samozřejmě zrovna v prvním In the name of duty toho melodramatu je dost a nic proti tomu. mě jde o to, že si to tam v těch osmdesátkách sekali tak nějak po svém, ty filmy byly kompletně celé odlišné od toho jak se dělají v usa. samozřejmě tam byly využívány všechny žánrové i formální prvky vymyšlené hollywoodem ale svébytným způsobem. A obvykle v jednom filmu bylo třeba spousta až přehnaného melodramatu (ještě podpořeného těmi úžasnými synťáky), ale nechyběla nadsázka, skoky do jiných žánrů - vše bylo zároveň technicky a formálně precizní (kamera, střih, hudba - rytmizování děje na plátně...), přitom však též tak nějak neučesané a divoké na úrovni narace či díky skokům do různých žánrů, ale třeba i díky divným logickým lapsům či vtipným způsobům urychlování děje.
Kdežto dnes je to často špatná kopie hollywoodu (či dobrá kopie špatného hollywoodu) s tím, že tam stále mají lepší martial arts choreografy, ale nic víc nic míň