FOLCWINE: Tak ono ji zmátlo, že kobyla v leže normálně žrala a pila (celou dobu), což opravdu není zrovna klasika. A je to hodně stará kobyla s nemocnou zadní nohou a lehá si celkem ráda, aby si ulevila. Ale jinak je to taková ta venkovská stáj typu "mám prostor, tak si pořídím koně" - praxi už za ta léta nějakou má, vzdělání k tomu žádné.

ZMYJKA: to si delas srandu? jak nekdo takovej muze vlastnit staj a nevedet nic o konich ... brrr

NYEMI: Taky sem z toho nemohla - ta ženská má stáj snad už deset let, možná i víc a zatím s ní nebyly žádné problémy, a přitom tohle byl fakt těžkej error. Ale zas ten veterinář, co jí tam jezdí je zlatej kluk - kobylu zvedl a dal do kupy a i tu její rozpadací zadní nohu zatím drží funkční...

ZMYJKA: Jezisku na krizku, drahy Satane! No... jako zajistit si kvalitni dohled nad konema je strasna bolest. Ale teda myslet si, ze kobyla den lezi, pac odpociva je dost i na zacatecnika, ehe.

NYEMI: Aj. No, to nevypadá nejlíp. Na druhou stranu právě tyhle problémy často udrží svaly a šlachy, takže to holt chce ani moc nezatížit, ani nenechat ztratit kondici, protože pak už půjde úplně do háje.

Držím jí palce. Ta naše blbka se nedávno předvedla - zašprajcla se pod žlab, ležela zrovna na tý straně, co má svou bolavou haksnu, tak nemohla stát, a ženská, co je u ní ustájená, nabyla dojmu, že když kobyla normálně žere a pije, tak asi v leže jenom odpočívá... Když jsme to zjistili, ležela už druhý den. Zvedala se přes lana, ještě se u toho zvládla břinknout hlavou o ten žlab až jí zacvakaly zuby, klepala se jak ratlík... ale naštěstí se to obešlo běz následků - žádný zápal plic, nic, už zas chodí.

chudák holka ...

OLVEN: Kone jsou takovy hlavolamy, co si clovek poridi, kdyz ma dlouhej cas, aby mohl lustit, co je na nm spatne, proc, a jak to opravit :)
Pode dohledavani predchozich majitelu a ustajeni co jsme udelaly s veterinarkou to vypada, za ji ty nohy takhle zrasovala posledni osoba, co ji mela prede mnou. Vzhledem k tomu, ze jsem tu kobylu od ni kupovala, na tu sobu nechci hazet spinu, pac mi prisla sympaticka, ale jak byly veci doopravdy se asi nedozvim. Jisty je, ze kobyla byla vetsinu zivota v pohode, a do haje to slo az nez jsem si ji poridila.
A muze se to stat koni stjene ctrnactiletymu (jako j ted Sara), nbo triletymu. Staci proste zanedbat peci.

ZMYJKA: No, prakticky ta noha se vic a vic vyvrai, pokud se nam to podari zastavit, tak dobry, pokud ne...

Tohle je ten problemecek. A rovnejsi uz to nebude.

NYEMI: Až tak? Tak to jí držím palce teda...

ZMYJKA: Jo, neco takovyho je v planu. Pokud to Sara prezije, ponevadz to se uvidi v nadchazejicich mesicich.

NYEMI: Copa, definitivně nohy?

Jinak teda jestli nemůže pod jezdce, ale mírnější zátěž může, tak pak doporučuju vodit za sebou jako soumara (buď s lehkým nákladem nebo i bez něj), aby chodila a udržovala si kondici - ta babizna, co ji má máma "v péči" takhle funguje (vozí se na ní takhle - za druhým koněm - malé děti) a prospívá jí to - udržuje jí to klouby funkční a jakés takés nasvalení (už je jí nějakejch 28 tuším, takže každej spokojeně prožitej rok navíc je branej jako bonus).

Sara je konecne diagnostikovana jako nejezdecky kun. Tak si ted shanim dalsiho, Saru budu mit na rozmazlovani, druhou kobylu na rajtovani!

NYEMI: Jak je to natoceny tak se mi to "setnuti" jablka nejak nezda - ale zaboha nemuzu prijit na to co se mi na tom nezda.

NOSFERATU: Ted uz jen sedlo a vsechny ostatni cajky. A taky zbroj na mne... no, nekde zacit musim!

NYEMI: to je uplnej shogun horse teda...!

NYEMI: Hezke... a k cemuhle?

OTAVA: Jo, nejvic nohama, a chodi i za rukama do strany. Kdyz zamavam levou, tak jde do leva a tak. Ale Je to spis takova sranda, nez jezdeni, protoze pokud kun nechce, tak ho nedonutim.