JONY: Cha! Pro zmrzlinu do termosky jsme taky chodívali :D To říkám, prazážitky :D

FREELA: zas mám o záhadu míň

Pamatujete limonády v igelitovým pytlíčku s brčkem ?

NAGASAWA: v souvislosti s tim Pifem, me nedavno docela dostalo zjisteni proc se sem Pif vubec dovazel a prodaval jako jedinej zapadni komixovej casopis. Vydavatelem byla totiz francouzska komunisticka strana.

Nejlepší vzpomínky z socíkovského dětství na zmrzlinu mám z Prostějova. Na jeho okraji tam tenkrát otevřeli takovou malou prodejničku zmrzliny, kde měli - na tu dobu neuvěřitelné množství druhů a překvapivě i velmi dobré (alespoň v mojí paměti). Vždy, když jsme jeli s rodiči o prázninách k prarodičům, kteří bydleli kousek od Olomouce, tak se jelo přes Prostějov a byla pravidelná zstávka na zmrzlinu, plus máma vždy nakoupila do termosky.

Kvalitativě to překonala jen zmrzlina z dovolené na Hvaru v Chorvatsku.

Krásné vzpomínky :)

JONY: ty kostky si pak lidi davali na auta jako "kouli" :)

Na zmrzlinu se prodávala instantní zmrzlinová směs Mixar. "Vanilková" pouze. Vyráběli jsme z ní doma zmrzlinu, která měla úplně stejně chemicky vanilkovou chuť jako v cukrárně. Ale konzistence byla tragická, něco jako popisuje NAGASAWA. Holt ve výparníku (protože mrazák byl v 70. a 80. letech luxus) to zkrystalizovalo.

JONY: vybavuji si, že se to prodávalo v různých barvách. Čistě minimalistická plastová kostka cca 6x6x6 cm, na každé straně jednoduše vylisované puntíky dle klasické hrací kostky. Otevíralo se to tuším na straně s 1 a byl to velký kruhový otvor po celé té jedné straně, co se dal otevřít a zase celý zavřít. Mělo to tu výhodu, že po vypláchnutí se tím po sobě dalo házet na koupališti nebo to různě částečně plnit vodou a dělat různé kravinky. Zda barvy nějak korespondovaly s ovocnou příchutí netuším.

CABA: i olympus byl mandarinka - viz [ FREELA @ ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA V OBRAZECH, ODKAZECH A VE VERŠÍCH ]

CABA: *Pompela

JONY: chm sakra, to si nevybavuju. jednu dobu jsme meli obdobi DIY zmrzliny, kdyz se nam podarilo urvat francouzsky Pify v prodejne zahranicni literatury, kde byly plastovy formy na nanuky. Matlali jsme do toho co se dalo - od jahodovyho mlika ze sacku, az po jahodovy granko s mlekem. Bylo to hrozny, meli jsme z toho poskrabany jazyky, ale pocit, ze mas doma zapadni algidu, stal za to.

Jinak se sestrou jsme si vyráběli vlastní mražené dřeně z klasických dětských ovocných přesnídávek :)

NAGASAWA: já si teď vzpomněl na ranné dětství a takovou tu dřeň co se prodávala v takových umělohmotnách kostkách ve stylu klasické kostky na člověče nezlob se. Ale vybavuji si, že potom prostě zmizely ještě za socíku.

Kdyz uz jsou ty vedra. Na jahodovou dren nezapomenu. Nechtela se rozpoustet mrcha. Vzdycky jsem si ji bral na balkon, michal ji lzickou a sledoval, jak se po okrajich rozpousti, zatimco stred byl vzdycky zmrzlej na kost. Defakto neexistoval mezistupen, kdy by byla fajn. Budto se skrabaly ledovy krystaly, anebo z ni zustalo preslazeny jahodovy pyre.

DPMAN: Však ona taky limonáda ve stejným balení, jménem Pompela existovala.

NAGASAWA: Všednodenních snídaní ;-)
Miky i babeta vyzkoušeny před pár lety. Miky furt stejný, babeta mnohem horší. Protože ta bejvala citronová a kakaová. Ta kaková mi hodně chutnala, a když jsem narazila na novodobou kakaovou, tak to byla citronová obarvená kakaem, ble.

BURAN: Miky a Babeta. Jistota nedelnich odpoledni v roce 1985...

Ja ted v Tesku zahlidnul MIKY - takovy ty dva kolacky ve staniolovych vanickach - co tech jsem sezral jako dite - ale ten novej jsem si netroufl, nechci si kazit hezkou vzpominku :-)

MISTR_CHVEJ: