Vázání K300 jsem si užil na tradičním lyžáku v 7. třídě. Všechny jeho přednosti už tu zazněly, ale měl jsem to o to lepší, že moje výbava čítala i lyžáky Botas se zavazováním tkaničkami. Zatímco lyže ujetá do údolí při nastupování byla jevem poměrně běžným, můj záznam v dějinách školních lyžařských výcviků zahrnuje scénku, kdy při nácviku stromku po sjezdovce my lyže začaly couvat, zapíchly se patkami do sněhu a nepovolilo tzv. bezpečnostní vázání, naštěstí ani koleno, ale povolila značka Botas, a z těch bot jsem prostě vypadnul.