SGNLR: Když v roce 1875 císař Franz Josef I. prohlásil Prahu za bezpečné město a opevnění bylo strženo, zbyl na křížení ulic Nového Města a vznikajícího Žižkova volný prostor. Někdy v té době se nejspíš objevilo jméno U Bulhara. Možností, jak křižovatka ke svému názvu přišla, je několik. Pravdě nejblíž je příběh jisté slečny Maroldové, která nedaleko provozovala trafiku — malou dřevěnou budku na konci Hybernské ulice. Jak její jméno napovídá, byla příbuznou malíře Luďka Marolda, autora největšího obrazu v Česku — panoramatu Bitva u Lipan. Dílo vysoké 11 a široké 90 metrů vytvořil pro výstavu architektury a inženýrství konanou roku 1898 na pražském výstavišti. Brzy po jeho dokončení se ale nakazil tyfem a v pouhých třiatřiceti letech zemřel. Ještě předtím však stihl pro svou příbuznou z trafiky namalovat vývěsní štíty. Byť na nich byli zobrazeni Španěl a Turkyně, lidem připomínali Bulhary, a tak se začalo místu říkat podle nich.
Křižovatka se ale možná jmenuje podle hospody. Psal se rok 1900 a kousek od viaduktu, kde už tehdy projížděly vlaky, si jistý František Malý postavil dům. A v něm hostinec, který pojmenoval U Bulhara. Proč? Bylo to kvůli jeho sympatiím s Bulharskem, kde už několik let probíhalo národní obrození. V živé paměti měli lidé tzv. dubnové povstání — krvavě potlačené protesty, kdy Turci pobili na 30 tisíc Bulharů a vypálili kolem stovky vesnic. Nicméně národ balkánských Slovanů i po krvavé lázni hledal dál cestu k nezávislosti na Osmanské říši, podobně jako ten český na rakouské. Češi s Bulhary nejen cítili, ale také čile spolupracovali a pomáhali tvořit nový bulharský stát. Do Bulharska vyrážely tisíce Čechů i Moravanů, kteří se ve své domovině, ať kvůli mládí, nebo nedostatku příležitostí, nemohli realizovat. Do Bulharska se s oblibou jezdilo také „na zkušenou“.
Kde se vzal na Žižkově Bulhar? | Retrospektiva | Praha 3https://www.praha3.cz/aktualne-z-trojky/zpravy/retrospektiva/kde-se-vzal-na-zizkove-bulhar-n1128398.htm