PREDSEDA: No když ono se to časem mění, a záleží na člověku. Pro Pražany či Pražáky to bude spíš vzpomínka na mladý lepší časy, pro mne, coby vesničana, to vzbuzuje vrchol normalizačního a horor vacui. A dnes nově, se na to pohlíží jako na něco důvěrně známého, co je tu od jaktěživa, což vzhledem k tomu co se vyrábí a staví dneska za hrůzy, je pochopitelný.