JDAG: a dala z toho předvídat budoucnost

JDAG: Když to tu čtu, tak by to mělo aspirovat na zápis nehmotného a kulturního dědictví, něco jako verbuňk.

PAN_ILFORD: tvl má paměť!

Nedávno se tu vzpomínaly tyto bazmeky...
Vyklízíme starý barák :)

UBIK: Pokud mě paměť neklame. Abych nebyl jak MZ s Peroutkou. Vybavuju si, že to byla snad dvoustránka úplně na konci. Probral jsem to s ChatGPT:
Podle popisu screenshotu – postava ve žlutém svršku a modrých kalhotách hledící do periskopu – by se mohlo jednat o Silent Service (1985) od Sida Meiera.

Tento ponorkový simulátor byl velmi populární a vyšel na více platformách, včetně Commodore 64, ZX Spectrum a PC. Grafika hry zobrazovala interiér ponorky, kde hráč mohl ovládat různé systémy, včetně periskopu. Některé verze hry zobrazovaly důstojníka ponorky v barvách odpovídajících vašemu popisu.

V československém kontextu se Silent Service objevoval i v tehdejších herních rubrikách, takže je možné, že právě tato hra byla recenzována v Zápisníku. Pokud bychom chtěli najít konkrétní číslo časopisu, bylo by potřeba prohledat digitalizované archivy nebo se obrátit na komunitu sběratelů starých herních časopisů.

MARASAN: Za dob soudruha ředitele Paroubka určitě. :-D

MARASAN:

ATOMIKS: v hospodě jsme poroučeli tak, aby "zůstalo místo na rum a dva cukry". Netřepat, promíchat, štamprle srazilo teplotu, říkali jsme tomu kofila a když si to objednal celej stůl, báli jsme se, že nás putykář vyhodí všechny

mě to kafe na obrázku právě připomíná, že výška hladiny sloužila jako teploměr použitelnosti. že se to zalilo vařící vodou až okraj a během času, jak to vychládalo a vypařovalo se, klesala hladina.

KEB: Káva turek - Káva standart namletá v samoobsluze od Jednoty na samoobslužném mlýnku na 360V. Horkou skleničku byl problém i posunout na stole, nechávalo se trochu vychladnout a přitom se stále míchalo hliníkovou lžičkou aby zchladla káva rychleji. Ten kdo chtěl pít horkou kávu většinou skleničku držel za ten okraj (cca 1 cm) kde nebyla tekutina. Mnohokrát jsem u toho slyšel hlášku "poctivého nepálí" :D

Na pražení a rozvoz kávy po celém Československu měla až do roku 1990 monopol společnost národního podniku Balírny obchodu, který měl na území bývalého Československa devět závodů. Šest z nich pak upravovalo zelenou kávu ze zahraničí, již dovážel státní podnik Koospol. Pražila se v Praze-Vysočanech, Liberci, Jihlavě, Valašském Meziříčí, Bratislavě, v Popradu a od roku 1972 také v Roudnici nad Labem.

MARASAN: to byl ten komunismus Za kterého bylo všechno lepší? Já jen abych věděl

IKSIK: do koše? to se sypalo na pekáč a v troubě vysušilo na druhák, nebo ne? Aspon v RaJi to tak byvalo ;-)

IKSIK: ta malá věda se jmenuje "zalij to nadvakrát" - aka první záliv cca do půlky nádoby, zamíchat, dolít do požadovaného množství - pak klesne lógr ke dnu :)