SILENT: Ze stejného důvodu, jako mění "i" v "y" - proto jsem uváděla skici, paňáci a jánevímcoještě X tácy, kecy. Netvrdila jsem, že to tak MUSÍ být, jenom jsem si zašpekulovala podle analogií.

Čulík je JEDNOZNAČNĚ expresivní!!!;))))

MALKE: Co treba Čulík (Jan ;)

Expresivni ano, o tom zadna, ale proc by mela expresivita menit krouzek v carku?

SILENT: Ono je to podle mě inherentně expresivní, tzn. expresivní "zevnitř, z podstaty slova" (sorry, jestli jsem teď donesla sovu do Athén). Jestli někoho napadá tisíc a jedno slovo na ču-, které je naprosto neutrální, ať vezme kamínek a hází. Mně nenapadá nic... Čumět, čůrat, čul (X čil, číti), čubrnět...

MALKE: Cizi to ovsem neni, expresivni...nevim. Rekl bych, ze krouzek je jednoznacne dobre, ale podle korpusu se zacina stale casteji objevovat carka... zvlastni.

MALKE: v pohodě. jojo, díky, o to mi šlo..už si totiž s tou větou hraju asi půl hodiny a přestal jsem se orientovat v tom, co k čemu vlastně patří:)

KONTRAPHUNKA: Ech, sorry za feminní oslovení. "Mnohé" opravdu posunulo tvůj problém (máš tam požadovaný čtvrtý pád). Nebo jsem to blbě pochopila a chceš něco úplně jiného?;)

SILENT: Ví Bůh. Tohle je na dotaz poradně.
SSČ zná "čurat", délku nikoliv, PČP nepraví nic. Mám-li tedy spekulovat:

"Čurek" jsem v životě neslyšela, neviděla a nevyslovovala, vždycky s délkou... Ale budiž. Co se délky týče - logičtější je "ů", nicméně se slovo může chovat jinak, pokud je expresivní (skici - tácy) nebo přejaté (kůra - kúra)...

KONTRAPHUNKA: nebo ne vlastně, tak teď už jsem se do toho zamotal úplně

MALKE: ježííš, já sem vůl:), vždyť tam mám to mnohé...ok, beru zpět. díky

KONTRAPHUNKA: Ne, vysvětlovat (komu) co, pojí se se čtvrtým. Ta věta, kterou jsi napsala, se použít nedá?

KONTRAPHUNKA: popřípadě nějaké vhodné sloveso, které to umí?:)

jedná se mi konkrétně o tohle:
"Věřím tomu, že jde o symbolický obraz události, která se skutečně přihodila, a která vysvětluje mnohé o podstatě světa, v němž dnes žijeme."

"říká" ani "vypovídá" se mi nezdá dost přesné

prosím vás může se sloveso "vysvětlovat" pojit s šestým pádem?

Mimochodem, ted si nekdo stezoval na chybu v Hurinovych detech, pri tam je "čúrek" a mel by byt "čůrek". Zni to celkem logicky, co si to tom myslite? Ceske slovniky maji kratkou verzi, Lingea ma jak kratkou tak s krouzkem. Ovsem v korpusu je celkem hodne variant s carkou a to jak prekladu, tak ceskych veci...

jau... to cestina place.. a moc a moc.

Jo, absolutni peklo ;p

[ SIVER @ tipy a triky pro xp ]


uuuuuuuuuuuuuuuuuuuu!

EUCHENIE: to bude nejaky automaticky prekladac.

Dublin je původem mnoha prominentních umělců a spisovatelů takových jako James Joyce, Oscar Wilde, Samuel Beckett a Roddy Doyle. Dubliners je sbírka povídek Jamese Joyce o incidentech a charakterech typických pro obyvatele města v rané fázi 20. století. Ulysses, také od Jamese Joyce, román zapadl v Dublinu, je plný topografického detailu a je jak uznávaný tak sporný.

http://www.asjint.cz/informace/irsko/dublin.html

uf

MALKE: Tady je clanek definujici "Grammar gotcha" http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/004147.html

tady jsou clanky, proc je preskripce v jiste mire potreba: http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/004175.html

tady zas pekne shrnujici a dlouhy clanek rozebirajici to z obou stran: http://www.ling.upenn.edu/courses/Fall_2006/ling001/Nunberg.html

Ani jeden uplne nevystihuje muj nazor, ale jsou, rekl bych, velmi zajimave a jejich aplikace na ceske prostredi je poucna, i kdyz samozrejme ne dokonale odpovidajici.

SILENT: Články bych brala;) Opravovači jazyka jsou mor - jedinkrát (a doufám naposled) v životě jsem se donutila psát do rádia, jak mi jeden z nich hnul žlučí...:)))

ASHRAK & MALKE: To mi pripomina od Ebenu "jak to delaj kosmonauti" ;)
Anglosasove nemaji zadny Ustav, ani jinak "uredne" vymezenou kodifikacni autoritu. Zato maji radu odbornych pracovist, predevsim na univerzitach, ktere ve spolupraci s vydavateli pripravuji slovniky, gramatiky atd. Zadna neni "lepsi" nebo "platnejsi". Jen jsou nektere uznavanejsi a to vetsinou v urcite oblasti jazyka. Skoly a instituce bazici po norme si pak zkratka vyberou jednu z prirucek, ktera se jim libi. A verte mi, zadne velke neshody nenastavaji, protoze vetsina bere i kodifikaci v tomhle druhu jako predevsim deskriptivni a napomocnou a ne jako normativni.
Samozrejme, pokud clovek bazi po normovani, najde spoustu vhodnych prirucek i pro anglictinu a maloco je v Britanii nebo ve statech tak oblibene, jako kritizovani "chyb" v masmediich.
Odkazy na zajimave clanky pojednavajici o sporech lingvistu s "opravovaci" a "znalci jazyka" uz jsem sem tusim daval, pokud byste chteli jeste, staci rict :)