SCHWAB: Mne slo o to, ze jazyk nikdo o nic neochuzuje. Pravidla a podobne kodifikace vznikaji proto, aby uzivatele jazyka meli moznost se jimi ridit, pokud si to preji a tim padem se neodlisovat - "mit to spravne". Asi jako pravidla spolecenskeho oblekani davaji lidem (nebo alespon panum) moznost vzit si na spolecenskou akci tmavy oblek s kravatou a tim padem nevycnivat, nestrachovat se o to, co maji na sobe. Nic vic, nic min.
Co se stane, kdyz nekdo takovato pravidla nedodrzuje je dano ciste pristupem spolecnosti k danym pravidlum (nemame-li je v zakotvena v zakone). Proto je predstava, ze zmena Pravidel nekoho ochuzuje ponekud pomylena. Autor svym postojem v podstate posiluje to, proti cemu protestuje. Jako logicke bych chapal, ze se zasadi o to, aby "jeho" noviny, psaly jinak a pokud to bude povazovat za nutne, vysvetli takovy krok clankem, v nemz vysvetli, ze se s Pravidly rozchazi, protoze mu prijde rozliseni s a z ucelne/esteticke/tradicnejsi, atp.

Druha vec je, ze jazyk jako system ani prakticky ochudit nelze. Lze ochuzovat vlastni projev v urcitem jazyce, coz se jiste deje a snad zaslouzi i kritiku.

SILENT: já to ani nepojal jako utok na pravidla. Kor když v případě toho titulku pravidla uznávaj oboje možnosti z/s. Mě to zaujalo, protože jsem s tim byl docela jeden čas na základce na štíru. Normálně jsem to psal 'správně' dokud mi nebyly prozrazeny ty poučky - směrem dolů, dohromady, změna stavu, spjatost s pády. Někdy to jde docela proti sobě.

Hlavně jsem si vzpomněl na oblíbené z/shlédnutí. Nejlépe filmu.
To už asi odbočuju od toho článku, i když vlastně ne. Já ho pochopil jako jistý protest proti ochuzování jazyků.

Ale to je vidět na všech netovejch diskuzích, na každý se najde spousta lidí, která by nejraději zavedlo jen předložku z (nebo s), zrušila jedno í, atd..

SCHWAB: je to cele takove legracni, lide chteji pravidla, lingvisti jim je casto se skripenim zubu napisou a casti lidi se potom nelibi. nestacilo by se temi pravidly neridit? uz davnou tu nejsou ze zakona a nikdy tu nebyla s/zhury. podobne filipiky proti Pravidlum naznacujici, ze lingviste jsou tu od toho, aby ostatnim rikali, co je spravne a zaroven je oznacujici za posedle komunikaci, mi prijdou prinejmensim velmi nedomyslene.

kdo s koho:)

Neberte nám předložku S. Nebo zkočíme ze zkály
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/zpravy-o-pate/clanek.phtml?id=675241

MADIETTA: Sama si odpovidas, podle PCP je mozne oboji, ale co se tyce jebani, tezko rict ;)

Prosím vás, jak je to s tou čárkou nad o u slov typu balkón, citrón, bonbón, milión...? Podle PČP je možné s čárkou i bez čárky. Já píšu s čárkou, korektorka mi to vždycky opraví a čárky zruší. Můžu si trvat na svém a čárky tam zase vrátit? Nezjebe mě někdo, že to je chyba?

MARIIJA: já bych se odvolal na precedent: dlouhý, široký a bystrozraký.

taky nikdo nemluví o dlouhoušovi ;)

Rychlouš a silouš - to je nádherné! Přesně tak by se měla čeština obohacovat! Vidím je jako dvě pohádkové postavičky...

MARIIJA: Hlavně si říkám, že ti/y z gender studies by spáchali/y sebevraždu při pohledu na zautomatizovaný mužský rod:-)

SILENT: Však já si také myslím, že nic lepšího se asi nedá vymyslet.

WAMPILENKA: oni stejne chteji to, co uvadela JUANITA, ja jsem si jen nemohl pomoct...

SILENT: Když tady je to slovo pád v nominativu a ono je ještě potřeba, aby bylo v právě nějakém předložkovém pádu, který tvoří příslovečné určení. Pokud vím, tak v 6. Omlouvám se, že jsem to zapomněla zmínit.

Týká se to dotazníkového výzkumu, který má zjistit, jestli lidem přijde spisovnější některá z variant v pádě/v pádu, v hrobě/v hrobu, atd...

Facebook napaden: hackeři si vyšlápli na "líbí" knoflík
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=669959

už jen scházelo, aby autor ponechal kompletní podobu "líbí se mi"

WAMPILENKA: Dotcene slovo je napsano hned vedle slova pad, ktere zde stoji ve vyznamu mluvnickeho padu :)

JUANITA: Zadání jsi asi pochopil, ale myslím, že je nereálné, aby slovo pád tvořilo "čistokrevný" příslovečný určení místa nebo času. Myslím, že vyučující bude muset uznat něco takového. (Co to vlastně je? Způsob? Zřetel?)


QUARTZ: Tak já tam jsem kvůli literatůůře. ;-)

WAMPILENKA: "dana dve slova se budou shodovat v padu." (? nepochopil sem zadani, hm? ;])

WAMPILENKA: přesně kvůli tomuhle jsem se nedal na lingvistiku ;)

Dokázal by tu někdo vymyslet větu, která by obsahovala slovo "pád" (ve významu mluvnický pád) na pozici příslovečného určení času nebo místa? :-) Jestli ano, tak sem s tím. Kamarádka to má jako součást jednoho úkolu a mně se to zdá jako zajímavě zapeklitý oříšek. Jinak je tam ještě podmínka, že to slovo "pád" musí být buď těsně po předložce, nebo aspoň tři slabiky od ní.

THOMASMORTA: to ti frekvencni slovnik asi nepomuze, protoze v nem hledas jen podle lemmat, cili skica. Ovsem podle korpusu Syn2006 ma skupina -cy- 57 tis vyskytu a skupina -ci- 4 431 tis vyskytu. Tedy c je asi 50x mekci :)

PROMETHEA: Podle mě to je vizuální fixací - v posledních letech mám pocit, že se v textu vyskytují v drtivé většině slova s "y" po "c" a svádí to automaticky k považování "c" za obojetné.

Tak mě napadá - šlo by nějak z frekvenčního slovníku vytáhnout informace o tom, jak často vídáme po "c" měkké "i" a jak často tvrdé "y"? Nemám k němu přístup, takže bohužel nevím, jak se s ním pracuje.

QUARTZ:
THOMASMORTA: dekuju Vam, uz jsem se o tom presvedcila
a uznala, ac nerada, ze minimalne 6 let co jsem na skole to pisu spatne

zda se mi to ale fakt divny, proti srsti

PROMETHEA: Skutečně je spisovný tvar plurálu skici.
Zde je vysvětlení UJC?
Písmeno c je v češtině chápáno jako „měkké“. Jinými slovy platí, že po c se v domácích slovech píše měkké i (např. cit, církev atd.).

Problematické případy jsou v zásadě trojího typu:

1. U cizích slov pravidlo o tom, že se po c píše měkké i, obecně neplatí. Na jedné straně máme slova jako citron, cirkus, krucifix, nacista atp., na straně druhé máme slova, v nichž se po c užívá tvrdé y – např. cyklon, cynik, cyklista, cypřiš apod. Pro psaní i a y v těchto slovech neexistuje jednoznačné pravidlo, musíme si tak pamatovat jednotlivé příklady.
2. Při skloňování dochází často ke konfliktu výše uvedeného principu měkkostního s principem morfologickým. Jinými slovy se střetává pravidlo stanovující, že bychom po c měli psát měkké i, s tím, že koncovka určitého pádu je -y. Kodifikace je v tomto ohledu nepravidelná. Ve většině případů považuje za správné původní pádovou koncovku -y uvést do souladu s měkkostním principem a psát -i – například bychom tak měli psát Frantovy skici, album Jarka Nohavici, hospoda U Venci, kniha Danici Hujerové, cesta do Subotici apod. Výjimkou jsou však podstatná jména mužského rodu neživotného skloňovaná podle vzoru hrad (např. tác, kibuc, punc, hec, kec a další), u nichž zůstává koncovka -y zachována – píšeme tak tácy, kibucy, puncy, kecy, hecy atd. (Specifickým případem je podstatné jméno hospic, které můžeme skloňovat jak tvrdě (podle vzoru hrad), tak měkce (podle vzoru stroj) – v 3. a 6. p. j. č. máme varianty hospicu a hospici; v 5. p. j. č. varianty hospice a hospici; v 1., 4. a 5. p. mn. č. varianty hospicy a hospice a v 7. p. mn. č. varianty (s) hospicy a (s) hospici.)
Nejednotnost v psaní i a y po c v koncovkách není v podstatě vysvětlitelná, je proto pochopitelné, že byla „měkkost“ písmena c několikrát zpochybňována (naposledy R. Adamem v článku „Bezkopcý úval známý svými hicy předlohou skici mistra Kopanici.“ Je c měkké, nebo obojetné? v časopise Naše řeč 86, 2003, s. 169–180), a objevují se názory, že by mělo být c přehodnoceno na písmeno obojetné.
3. Při skloňování cizích vlastních jmen (například Petrarca, Mallorca, Casablanca), v nichž se c vyslovuje jako [k], píšeme -y (tj. Petrarcy, Mallorcy, Casablancy atd.), možné je v těchto jménech rovněž psát v nepřímých pádech v souladu s výslovností místo c písmeno k (tj. Petrarky, Mallorky, Casablanky). Pokud se v cizích slovech c vyslovuje jako [c], píšeme -i (tj. Kusturici, Bjelici atd.).

SIMRALKA+SAKJA_PANDITA: Tvar použít lze, ale bude se jednat o tvar slovesa vyvarovávat se (nikoliv vyvarovat se), které je nedokonavé:-)

PROMETHEA: podle ujc je to skici

prosimvas, jaky i/y ve slově skici/y?
plural od slova "skica"....????

SIMRALKA: Lze.

Poraďte prosím, lze použít tvar slova "vyvarovává se" (od slova vyvarovat se)? Chci zdůraznit přítomnost v dění a tvar "vyvaruje se" odkazuje spíše k budoucnosti. (ach ty vidy:)

MADIETTA: Však jo, já neříkám, že to tvrdíš (pravda, může to tak vypadat:), jen jsem uvažovala. A suma sumárum si - coby odpověď na tvou otázku - myslím, že se vyprávění v prézentu k nižší stylové rovině a priori neváže.

MALKE: ano, v ruznem percentualnim zastoupeni, jako u vetsiny jazykovych jevu. a klidne pripustim, ze tady jsou ty procenta vyrovnanejsi nez leckde jinde. ale tendence tam urcite je