MADIETTA: nz, preji mene zacp ;)

SILENT: díky moc, nějak jsem se k tomu na těch stránkách neuměla dohrabat.

MADIETTA: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=z%C3%A1cpa&Hledej=Hledej

Prosím prosím - 2. pád plurálu slova zácpa

zácep nebo zácp?

THOMASMORTA: Ano, nicmene tim jednak neochuzuje jazyk, ale pouze arbitrarne definovanou "spisovnou cestinu", jejiz postaveni je jen tak dulezite, jakou dulezitost mu sami prikladame.
Jednak to skutecne znamena pouze nutnost opisu, ne vyjadrovaci problem. Coz zni trivialne, ale kdyz si to otocis, zjistis, ze i puvodni stav byl necim nevyhodny a to nejen z hlediska zminovane chybovosti. Obligatorni vyjadreni gramaticke nebo semanticke funkce nuti uzivatele jazyka vyjadrit neco, co treba casto vubec vyjadrit nechce a co je casto zcela irelevantni.

Rozhodne nerikam, ze jeden stav je lepsi nez druhy, ale urcite nejde o ztratu a horekovani nad tim, co nam to zas UJC provedl je uz uplne absurdni.

Proto je tvuj posledni odstavec zabavnou, pravdivou, ale zcela akademickou uvahou.

SILENT: Řekl bych, že v tomto případě to stírá rozdíl mezi velmi podobnými činnostmi a nutí současného pisatele vyjadřovat rozdíl opisem (zamést se skříně = zamést na skříni; zamést ze skříně = zamést ve skříni), a tedy to určitou schopnost něco snadno vyjádřit odstraňuje.
Ale v tomto případě je to asi motivováno naprosto marginálním využitím rozlišovací schopnosti těchto pravidel při jejich současné komplikovanosti, tedy časté chybovosti. Přijde mi, že v dnešní době většina uživatelů nepotřebuje rozlišovat mezi (pádem) se stromu a (smůlou) ze stromu, tak se tato rozlišovací schopnost posouvá do archaické vrstvy, stejně, jako nám dnes stačí poznat les, ale už nás narozdíl od našich předků nezajímá, jestli je to bor, březina, hvozd či doubrava:-)

Jinak - kdyby někdo bezmyšlenkovitě změnil nějaké pravidlo, tak by mohl písený projev velmi zkomplikovat, tedy ochudit o snadnost vyjádření: Abych věčně nepopichoval gendrově korektní mluvou, tak zkusím jiný zásah do našeho pravopisu: kdybychom dotáhli pravidlo "piš jak slyš" ad absurdum a psali čistě foneticky, pak bude billboard s reklamou na nealkoholické šampaňské se sloganem [pij a řiť] příjemně dvojsmyslný, protože z fonetického zápisu nikdo nepozná, jestli to má být "pij a řiď" nebo "pyj a řiť":-)

SCHWAB: Mne slo o to, ze jazyk nikdo o nic neochuzuje. Pravidla a podobne kodifikace vznikaji proto, aby uzivatele jazyka meli moznost se jimi ridit, pokud si to preji a tim padem se neodlisovat - "mit to spravne". Asi jako pravidla spolecenskeho oblekani davaji lidem (nebo alespon panum) moznost vzit si na spolecenskou akci tmavy oblek s kravatou a tim padem nevycnivat, nestrachovat se o to, co maji na sobe. Nic vic, nic min.
Co se stane, kdyz nekdo takovato pravidla nedodrzuje je dano ciste pristupem spolecnosti k danym pravidlum (nemame-li je v zakotvena v zakone). Proto je predstava, ze zmena Pravidel nekoho ochuzuje ponekud pomylena. Autor svym postojem v podstate posiluje to, proti cemu protestuje. Jako logicke bych chapal, ze se zasadi o to, aby "jeho" noviny, psaly jinak a pokud to bude povazovat za nutne, vysvetli takovy krok clankem, v nemz vysvetli, ze se s Pravidly rozchazi, protoze mu prijde rozliseni s a z ucelne/esteticke/tradicnejsi, atp.

Druha vec je, ze jazyk jako system ani prakticky ochudit nelze. Lze ochuzovat vlastni projev v urcitem jazyce, coz se jiste deje a snad zaslouzi i kritiku.

SILENT: já to ani nepojal jako utok na pravidla. Kor když v případě toho titulku pravidla uznávaj oboje možnosti z/s. Mě to zaujalo, protože jsem s tim byl docela jeden čas na základce na štíru. Normálně jsem to psal 'správně' dokud mi nebyly prozrazeny ty poučky - směrem dolů, dohromady, změna stavu, spjatost s pády. Někdy to jde docela proti sobě.

Hlavně jsem si vzpomněl na oblíbené z/shlédnutí. Nejlépe filmu.
To už asi odbočuju od toho článku, i když vlastně ne. Já ho pochopil jako jistý protest proti ochuzování jazyků.

Ale to je vidět na všech netovejch diskuzích, na každý se najde spousta lidí, která by nejraději zavedlo jen předložku z (nebo s), zrušila jedno í, atd..

SCHWAB: je to cele takove legracni, lide chteji pravidla, lingvisti jim je casto se skripenim zubu napisou a casti lidi se potom nelibi. nestacilo by se temi pravidly neridit? uz davnou tu nejsou ze zakona a nikdy tu nebyla s/zhury. podobne filipiky proti Pravidlum naznacujici, ze lingviste jsou tu od toho, aby ostatnim rikali, co je spravne a zaroven je oznacujici za posedle komunikaci, mi prijdou prinejmensim velmi nedomyslene.

kdo s koho:)

Neberte nám předložku S. Nebo zkočíme ze zkály
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/zpravy-o-pate/clanek.phtml?id=675241

MADIETTA: Sama si odpovidas, podle PCP je mozne oboji, ale co se tyce jebani, tezko rict ;)

Prosím vás, jak je to s tou čárkou nad o u slov typu balkón, citrón, bonbón, milión...? Podle PČP je možné s čárkou i bez čárky. Já píšu s čárkou, korektorka mi to vždycky opraví a čárky zruší. Můžu si trvat na svém a čárky tam zase vrátit? Nezjebe mě někdo, že to je chyba?

MARIIJA: já bych se odvolal na precedent: dlouhý, široký a bystrozraký.

taky nikdo nemluví o dlouhoušovi ;)

Rychlouš a silouš - to je nádherné! Přesně tak by se měla čeština obohacovat! Vidím je jako dvě pohádkové postavičky...

MARIIJA: Hlavně si říkám, že ti/y z gender studies by spáchali/y sebevraždu při pohledu na zautomatizovaný mužský rod:-)

SILENT: Však já si také myslím, že nic lepšího se asi nedá vymyslet.

WAMPILENKA: oni stejne chteji to, co uvadela JUANITA, ja jsem si jen nemohl pomoct...