GARLEN: Čárku před "a jak tím" bych nepsala. Sice to může při troše fantazie být důsledkový poměr, ale žádná spojka, která by ho potvrdila, tam není. Normálně slučovací poměr dvou vět.

DEVIANCE: Ještě bych podotknul, že „zda-li“ je poměrně častá hyperkorekce.

LIPIVA: Promiň tohle je tak šílená konstrukce, že ani netuším co má znamenat. Dárek od koho, komu děkuješ. A další komplikace to přinese v následujícím textu. Čárka je tu podružný detail.

LIPIVA: přijde na to. Podle kontextu může jít o poměr slučovací (bez čárky), o poměr stupňovací (s čárkou), v podstatě dokážu vymyslet i (pravda poněkud krkolomnější) kontext, kdy se bude jednat o poměr odporovací (samozřejmě s čárkou)

LIPIVA: Já bych řekla, že do poměru stupňovacího by se to vejít mohlo, ne?

TRILIANEK: a/nebo se vyskytuje téměř výhradně v technické literatuře. A od doby, co jsem se začal intenzivněji zajímat o logiku, tak mi to přijde mnohem logičtější vyjádření - já to chápu jako inkluzivní disjunkci (tedy může platit jedna, druhá, případně obě možnosti). Pak bych ovšem "nebo" vnímal jako exkluzivní disjunkci (navzájem se vylučující možnosti; pro informatiky XOR); "a" je potom konjunkce a "/" metajazyková spojka, kterou tu lze opět interpretovat jako XOR.
Takže a/nebo by IMHO šlo přeložit jako (AND)XOR(XOR) - pak ten tvar má smysl a je mnohem jednoznačnější, než tvar "nebo", u něhož je význam ovlivněn ne/přítomností čárky před ním (s čárkou je to XOR, bez čárky OR) - což ovšem může být matoucí, protože čárka se tam může objevit i z jiných důvodů (napříkad výrazu předcházela vložená věta) a pak opět nevíme, jestli mohou nastat obě varianty zároveň, nebo ne. V technické literatuře je to velmi nepříjemná nejasnost; matematici a logici to raději vyjádří formálním jazykem:-)