KHALAVERA: Já se teď chystám psát práci v níž chci trochu bořit propast mezi starými a novými médii (a analogicky i mezi modernou a postmodernou). Čím víc zkoumám počátek 20. století tím víc mi přijde že ty kořeny všeho sou tam, a tak mi v jistym smyslu začíná být i ta snaha o ukotvení v rámci jednoho paradigmatu trochu podezřelá a problematická.
Ale zatím nejsem schopen se k tomu v kostce nějak vyjádřit. A nechci na druhou stranu rozhodně smývat rozdíly, jen mě čím dál víc udivuje kolik podobností a styčných ploch nacházím např. mezi tím jak analyzuje Benjamin film a Virilio nová audiovizuální média; nebo když čtu o tom, že pojem hyperstimuly byl vymyslen v roce 1911; že už Benjamin analyzuje potřebu nového sociálního postoje ve vztahu k umění (rozptýlení místo soustředění či kontemplace). atd.
Ale právě dík tomu zrychlování změn paradigmatu může zase na druhou stranu docházet i k zásadním zlomovým posunům i v rámci "digitálního" paradigmatu. Taže je otázka jestli tohle sociologický vymezení nenaznačuje, že v rámci teorie umění nejsou nějaký celky udržitelný a postihnutelný. Nevim. Nemáme potřebnej odstup, abysme to mohli řešit...