KHALAVERA: jj mel jsem na mysli gift economy.add definovani open source na zaklade vztahu - jasne to bylo z moji strany nedorozumeni.Celkove jsem chtel jenom naznacit taky psychologickou a motivacni stranku veci.Alespon ja ji v tom vnimam jako velmi dulezitou ...

to 3SC: no ono se to vztahovalo k debate kolem open source. cili potud myslim, ze ne.

BARD: neni to trochu o.t. ? V diskusi "Nová média > kyberkultura, umění interaktivních médií, digitální média, transhumanismus"

alert: převraty ve způsobu výroby a směny.


Ostatne ta centralni pasaz z Komunistickeho manifestu je tahle:
Buržoazie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionuje výrobní vztahy, a tím i všechny společenské vztahy. První podmínkou existence všech dřívějších průmyslových tříd bylo naproti tomu nezměněné zachování starého způsobu výroby. Buržoazní epocha se od všech ostatních epoch odlišuje neustálými převraty ve výrobě, ustavičnými otřesy všech společenských vztahů, věčnou nejistotou a pohybem. Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodem starých ctihodných představ a názorů se rozkládají, všechny nově utvořené zastarávají, dřív než mohou zkostnatět. Všechno stavovské a ustálené valem mizí, všechno posvátné je znesvěcováno a lidé jsou nakonec donuceni podívat se na své životní postavení, na své vzájemné vztahy střízlivýma očima.

Potřeba stále více rozšiřovat odbytiště pro své výrobky štve buržoazii po celé zeměkouli. Všude se musí ukazovat, všude zahnízdit, všude navazovat spojení.

BARD:prosim te, co se mysli tou inovaci? vylety do vesmiru nebo ze stravim prijemnej vikend s mamkou? ;) nemohla by to po vetsinu casu byt spis optimalizace?

takhle? http://en.wikipedia.org/wiki/Gift_economy

ITSX: ty pořád mluvíš o gift culture, ale nejspíš máš na mysli gift economy; jinak si jen pořád nerozumíme v tom pragmatickém aspektu, kterým vyjádřuju jenom vztah a ne nějakou efektivitu či rychlost, jak to asi chápeš ty .)

UF0UN: jj souhlasim.I kdyz treba muj kamarad delal lokalizaci Lyxu protoze v Lyxu napsal diplomku a byl z Lyxu nadseny (a Lyx oceni nejenom geekove)
Jiny kamarad zase vramci dp delal patche do linuxoveho kernelu (nevim jestli tam zustanou).Tezko rict co ho tesi vic - jestli oceneni na kernel.org nebo to, ze jeho patch pobezi spouste lidem doma ...
ps Stallman by asi fakt mel mit prirozeny respekt :) (zacatky gnu,gcc,gdb) ... ale muzu se samozrejme mylit - mam to z druhe ruky ze:)

VIDEOART FESTIVAL PRAGUE

ad open source: se studenty jsme nad cetbou Marxe disktovaly jednu moznost. Totiz: podle Marxe je podstatou kapitalismu inovace, nikoli soukrome vlastnictvi a kapitalismus odstranuje vse, co mu brani v rychlosti inovaci. Pokud by se ukazal nejaky druh vlastnictvi jako prekazejici inovaci, pak by zrejme byl odstranen. Myslim si, ze je to pripad prave autorskeho prava ve veci software, kde proste uzavreny kod brani jeho rychlemu rozvoji, respektive tento rozvoj si vyzaduje velke investice etc. Jeho otevrenim naopak akcelerujes inovace a tim urychlis i produkci. Zisk pak hledas jinde napr. v personalizacich pro firmy nebo v servisu. Tahle teorie mi prijde velice, ale velice plausibilni.

itsx: velka cast open source programatoru zacina hlavne tim ze dela neco pro sebe, lidi resp. ne-programatori jsou az na druhem miste. tam bych moc velkou motivaci nehledal (mozna u lidi jako je stallman, ale ten spis recni nez ze by delal nejakou skutecnou praci :)
a hlavni odmenou pro kodera je oceneni ze strany lidi kterych si vazi (geeku), nez nejaky masovy uspech. s tim jde ruku v ruce i kvalita vysledneho softwaru.

KHALAVERA:imho vychazi hlavne z jine motivace, nez ktera je v komercni sfere (z gift culture).Fakt nevim jak velkou roli hraje to, ze pouzivana metodologie je casto efektivnejsi, nez closed source metodologie.Kazdopadne bych to nezuzoval jenom na "pragmatickou" stranku veci (rychlejsi vyvoj, rychlejsi distribuce, duvera v bezpecnost kodu,vetsi zakladna testeru,?vetsi zdroje predprogramovanych komponent?).

Proste ja v tom vidim jako hlavni vec jisty presah toho co delas:Programovat pro lidi dava lidem vetsi smysl nez programovat pro nejakou spolecnost, u ktere neni zarucene, kam se tvoje prace nakonec dostane.

jistě, že to může být taky hnutí, ale vychází právě z víry ve výhodnost této metodologie

KHALAVERA: jasne - imho open source jako hnuti: specialni druh gift culture, kdezto pragmaticka metodologie v produkci a distribuci funguje i mimo hnuti v komercni sfere ( po tom co se tak osvedcila )

ad New Media, Old Media: jak se ti to libilo?

ITSX: a nechceš radši říct co "něco"? .)

"pragmatická metodologie v produkci a distribuci" znamená, že jde o zohledňování metod motivované preferovaným (v tomhle případě otevřeným) vztahem producentů a konzumentů, resp. prozumentů, takže myslím, že si neprotiřečíme .)

KHALAVERA: to rozhodne ne ... imho je to neco mnohem vic , vytvareni softwaru je lidska cinnost a ta je spojena s motivaci ...

já taky, ale to jen proto, že jsem tomu nikdy nevěnoval víc než 15 minut googlení a hledání v SAGE, jako předchvílí .)

nebo o nich nevim

ano, jen mam pocit, ze k tomuto tematu zatim moc dostupnych materialu neni.