a neni pravdepodobne, ze zatimco postmodernisti maji miru entropie vysokou, tak vsichni ostatni ji maji nizkou az absolutni tendujici k absolutni pravde/lzi? jak toto mohou vyloucit a s jakou mirou pravdepodobnosti? a je ta pravdepodobnost subjektivni a s jakou pravdepodobnosti?

ask a postmodernist : "what do you do if ....(fucking whatever)".
if you get an answer, he's no [way] a postmodernist :-)

coz me - mimochodem - privadi k udesne zajimave [cti kacirske] myslence : jaky vyznam vlastne ma v postmodernismu pravdepodobnost?

(cekam spoustu podnetnych ideii :-))

my se totiz bavime o tom kroku stranou. vse je subjektivni, tedy i platnost tohoto vyroku - pokud budu jeho platnost predpokladat kdekoliv jinde nez u sebe, nelze vyhodnotit vubec nic. muze to byt nadale subjektivni i u druheho soudruha, muze to u nej byt uplne jinak, a to treba tak, ze on objektivni realitu videt dovede. to co on dovede nebo nedovede nemuzes z pohledu PM urcit. PM muze vest k jednomu a jedinemu zaveru, a to "nevim". cokoliv ostatniho tu filosofii vyvraci.

ja krok stranou rozhodne nevidim jako reseni celeho problemu s objektivni platnosti tohoto vyroku.

mili postmodernici, slyseli jste nekdy pojem entropie? :-)

OJIRIO: Ty predpokladas ze si myslim veci ktere si vubec nemyslim

vychazim z tech tri bodu ktere jsi sepsal a z niceho jineho

Ze "kazdy nazor je dobry" myslim nikdo netvrdi, ale z PM vychazi, ze je pravdepodobne ze te nikdo nepochopi pokud budes tvrdohlave zit v systemu ktery sis vybudoval ve sve hlave a odmitnes pristoupit na to ze to nekdo muze mit jinak a nesouhlasit s tebou a mit treba uplne jinak postavene zaklady racionality.

ale zaroven tvrdi, ze objektivni realita neexistuje, tedy to ze me nekdo nepochopi je jedna moznost, dalsi moznost ale taky muze byt, ze vsechny virtualni figurky v matrixu budou hrat jakoby me nechapaly a pritom me chapat budou. to je taky pravdepodobne, a pravdepodobne to neni objektivne, ale je to kus od kusu. tedy u tebe to pravdepodobne mozna neni, ale u me to pravdepodobne mozna je. ty sis vybral jedno pravdepodobne vychodisko a opomenul jsi jine, mozna presne opacne a presto pravdive ;)

tedy to co tvrdis mozna je pravda a mozna vubec neni. a co je vlastne pravda, ze. co kdyz ma nekdo ty zaklady racionality jine jak jsi psal, treba by u nej tvoje tvrzeni o pravdepodobnosti bylo primo lzive. a protoze nic jineho nez protichudne nazory nemame, budeme se drzet ceho?

Jak jsi dosel k tomu ze dochazi k nedulezitym nebo omezenym resenim jsem nepochytil (a "nachazeni neexistujicich reseni" uz vubec ne; wtf?)

protoze je to mozne, protoze je to pravdepodobne

Proc mas pocit ze neni se ceho chytit? Potrebujes nutne k zivotu mit nejakou absolutni pravdu? Proc?

protoze neni mozne urcit nejen co je pravda a co lez, co existuje a co neexistuje, potom se muzes drzet cehokoliv a niceho a to dokonce zaroven ;) nepotrebuju k zivotu absolutni pravdu, rikam ze to co rikam ja z PM plyne podobne jako to co rikas ty. staci proste jen ze to rikam a ze ty jses pravdepodobne jen figurka v Matrixu ;)

je i pravdepodobnost ciste subjektivni velicina, no ne?

_BENNY: Ty predpokladas ze si myslim veci ktere si vubec nemyslim. Postmodernismus neni o predpokladani neslysenych nazoru nevidenych lidi, nebo nepoznane reality, ale o nepredpokladani jejich neexistence na zaklade toho ze je nevidime, neslysime... coz neni to same. Je to o uznani limitu svych schopnosti poznani.

Ze "kazdy nazor je dobry" myslim nikdo netvrdi, ale z PM vychazi, ze je pravdepodobne ze te nikdo nepochopi pokud budes tvrdohlave zit v systemu ktery sis vybudoval ve sve hlave a odmitnes pristoupit na to ze to nekdo muze mit jinak a nesouhlasit s tebou a mit treba uplne jinak postavene zaklady racionality.

a proc by se mela brat v uvahu racionalita, kdyz jen tenduje k nachazeni z principu omezenych nebo primo neexistujicich, popr. nedulezitych reseni?
Podle me racionalita je zakladnim podnetem ke vzniku postmodernismu, protoze to je racionalni uvazovani aplikovane na zakladni epistemologicke temata. Jak jsi dosel k tomu ze dochazi k nedulezitym nebo omezenym resenim jsem nepochytil (a "nachazeni neexistujicich reseni" uz vubec ne; wtf?)

a proc se vubec o neco snazit, kdyz se mozna zitra probudim ze sna?
Proc se o neco snazit kdyz me mozna zitra srazi auto? Proc se vubec o neco snazit?
Proc mas pocit ze neni se ceho chytit? Potrebujes nutne k zivotu mit nejakou absolutni pravdu? Proc?

OJIRIO: to je tvuj nazor plynouci z tveho poznani, muj nazor muze byt teoreticky opacny. je dulezitejsi subjektivni nazor nekoho kdo mozna vubec neexistuje a je jen mou halucinaci ve VR? nebo je dulezitejsi muj nazor jakozto mozna nejakeho avatara? oba dva mohou byt smyslene. z poznani "vsechno je jen subjektivni nazor" prece automaticky neplyne "kazdy nazor je dobry". a proc by se mela brat v uvahu racionalita, kdyz jen tenduje k nachazeni z principu omezenych nebo primo neexistujicich, popr. nedulezitych reseni? a proc se vubec o neco snazit, kdyz se mozna zitra probudim ze sna? neni se ceho chytit. ostatne i slovo chytit mozna za 5 minut budu vnimat jinak. a taky je jinak a "jinak" ze.

_BENNY: To jses nejak spletl nebo mas vyrazne nihilisticky pohled na svet. Muj vysledek naopak z tohoto je ze vse je treba brat vazne, zadny nazor by se nemel ignorovat, je treba komunikovat a budovat "pravdu" na zaklade racionalniho konsensu...

Porad nevim jak jsi to myslel s temi 4mi vyroky, ale moje nazory:
- V mem subjektivnim svete existuje subjektivni realita.
- Je mi jedno jestli existuje objektivni realita, protoze ji nemuzu poznat tedy ani potvrdit/dokazat jeji existenci a predpokladam stejnou neschopnost u ostatnich lidi.
- V zadnem objektivnim svete neziji

OJIRIO: "platne" = ze v tomto pripade nebude v kontradikci, bez objektivni reality se obejdeme (vylucuju omyl). ale v podstate jsi mi rekl ze ano, budiz. v takovem pripade nemam dalsich namitek, vsechno jsou to jen slova a nazory a pohledy, nic nema zadne pevne misto, vubec nic nelze brat vazne, natoz ani vaznost vaznosti a platnost platnosti. muzeme to ukoncit ;-)

_BENNY: Jak platne? Zase slovo, ktere implikuje jeho relevanci pro objektivni realitu, tedy pro me bez vyznamu :) Tvrzeni by mely byt psany jazykem a ve vyznamu v jakem je chape ten, komu to rikas. Co pisu tak to pisu tak abys to pokud mozno pochopil a ostatni taky :)
Jinak opravdu nevim, co jsi chtel rict temi ctyrmi vyroky.

To co jsem v predchozim postu psal, nebylo o stylu psani, ale o uhlu pohledu, presvedceni. Postmodernik muze rict "objektivni realita/svet neexistuje" a neodporovat si, protoze jeho presvedceni je, ze vsechno, co rekne, je subjektivni.
Ten pojem docela dobre muze znamenat zhruba to same, co tim myslis ty, kazdopadne jen to, ze ten termin pouziva neznamena, ze to, co ten termin oznacuje, existuje.

OJIRIO: Ale jini mozna subjektivne tvrdi ze objektivni realita neexistuje, nikoli objektivne, coz je asi to co ti nedochazi.

tedy, vsechny tyto nazory jsou teoreticky platne?
- v mem subjektivnim svete neexistuje subjektivni realita
- v mem subjektivnim svete neexistuje objektivni realita
- v mem objektivnim svete neexistuje subjektivni realita
- v mem objektivnim svete neexistuje objektivni realita

muze platit uplne cokoliv u cehokoliv, protoze vsechna tato tvrzeni, at uz se rekne "objektivne", "subjektivne" nebo trebas "žščřcjďť", spadaji pod subjektivni realitu? i kdyz (jakozto postmodernista) reknu slovo "objektivni" stokrat za sebou, nikdy to nereknu ve vyznamu "objektivni", protoze i "objektivni" je jen muj subjektivni pojem? chapu to spravne?

OJIRIO: k tomu prirovnani - agnostikovi by v takovem pripade melo byt uplne volne tvrzeni ze s bohem to nejak je, vsechny moznosti by pro nej mely byt stejne hodnotne, popr. stejne bezvyznamne.

proc je tedy postmoderni nazor takovy ze objektivni realita neexistuje, kdyz by mela byt postmodernikum tak nejak ukradena? proc jsou tak oblibene ony nazory ze neco objektivne NENI? "realita se sprada z pribehu, nikoliv z materie", pricemz realita ne ta objektivni a pribeh nikoliv ten skutecny, tedy neco nejak neni, je to nas nazor, mame ho radi, ale zastitujeme se tim ze je pro nas hodnotny kazdy nazor. myslim ze o tom je cela ta nase debata.

Je treba prestat uvazovat zpusobem, ze kdykoliv nekdo neco zvola ve filosoficke debate musi byt povazovano za nejakou absolutni pravdu, zvlast kdyz to filosofie onoho recnika vubec neuznava (ale zaroven nevylucuje, jen povazuje za mimo dosah).

Dobre prirovnani je ze tento pohled je podobny agnosticismu, ktery oproti ateismu nerika ze Buh nutne neexistuje, akorat ze se nebavime o Bohu ale o absolutni pravde...

_BENNY: Ono abych ti to nejak priblizil, tvuj argument je v prekladu pro nas:
Vase nazory, ze vase nazory jsou jen vase nazory, jsou vase nazory, a ne "objektivni pravda" na kterou vlastne ani neverite. :)

OJIRIO: a proto:

realita se sprada z materie, nikoliv z pribehu (lubob).

vypada to, ze jsme se opet nepohnuli z mista :-)