ASYD: Tisíc plošin je přeloženo velmi problematicky, v Co je filosofie? je taky velký množství chyb. Ne že by to úplně nepoužitelné, ale k podrobnému studiu se to moc nehodí, v Tisíci plošinách bude třeba jedna vyložená chyba na dvou stranách, odhadem, takže lámat si hlavu nad záhadnými formulacemi je ošidné. V pustejch ostrovech je v složitějších článcích taky hodně chyb.
Pokud vím, dobře jsou přeložený knížky o Kafkovi a Proustovi, ale přiznávám, že to jsem nepřezkoumával, četl jsem je prakticky jen česky. Velmi pravděpodobně bude výborně přeložená kniha o Bergsonovi, ale četl jsem ji taky jen česky a dávno.

ASYD: řekl bych, že ty překlady do češtiny jsou fajn, aspoň jsem nenarazil na žádný, co by mi přišel problematický...
na druhou stranu, _tyhle_ Francouze je někdy jednodušší číst v angličtině... O:-)

pokud nemáš nějaký specifický zájem, doporučil bych asi:
https://www.kosmas.cz/knihy/270069/tisic-plosin/ s Guattarim
nebo https://www.kosmas.cz/knihy/153960/puste-ostrovy-a-jine-texty/

ASYD: česky existuje jen todle:
https://is.muni.cz/el/1421/podzim2007/ESB031/um/4205075/Baudrillard_-_PRAECESSIO_SIMULACRORUM.pdf
výňatek, který vyšel v roce 1996 v časopise Host (tom původním A5kovém)
třeba pomůže...

GIOMIKY: To na co se ptas souvisi s topologii ty site, spis technicky nez teoreticky problem.

Jestli bod A nema zadne prime spojeni s bodem B, pak mas asi smulu, za podminky, ze jednotlive uzly site jsou pasivni a nepreposilaji signal dal.
Coz pak ale neni uplna sit, ale spis spojeni mnoha izolovanych mensich struktur.

Priklad site s aktivnim prenosem je treba pavucina, kde se signal siri prave diky tvaru te site, protoze jednotlive uzly prenasi vzruch z jednoho vlakna na druhe.

Ale v praxi pavouk ani neboha moucha zprvu svoji polohu neznaji, moucha ji prozradi tim, ze vysila vzruch do te site a pavouk ten vzruch sleduje ke zdroji od vlakna k vlaknu.
Ovsem tady je treba: a - aktivni zdroj, b - uzly preposilaji signal, c - cil hleda zdroj a idelane zna, aspon zhruba strukturu te site.

ARCHDRONE: i v subjektivně vnímaném vesmíru pořád můžu hledat zákonitosti, které mi umožní předpovědět nějaký další vývoj - v podstatě co budu "pozorovat" nebo co bude výsledek "experimentu" :-) jsem tedy v podstatě subjektivní racionalista - rozum jako způsob vnímání. nebo jako způsob komunikace. jako snaha najít úhel pohledu, který nabídne možnost, že by někdo realitu vnímal stejně (= díky racionalitě může být člověk méně osamělý, k čemuž subjektivisu

jinak dostáváš se k tomu, že ten "belief" je v podstatě .... proměnná? ovšem ty o ní předpokládáš, že má hodnotou 1 (true) nebo aspoň blízkou 1. jako proč ne... ale nepřijde mi to jako operátor, ale spíš jako nějaká pravděpodobnostní funkce. ze všech možných kombinací ohodnocení proměnných v tvých výrocích řešíš jen nějakou konkrétní kombinaci hodnot - a to je tvůj "belief" - podle mě je to tedy množina ohodnocení proměnných, a ne samostatná funkce (ovšem ano: můžeš udělat funkci, která ti řekne, zda parametr, který jí předáš, je součástí tvého belief)

(já se na to koukám moc jako programátor, sorry :-)