• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KAATHAPostmoderni Filosofie
    MAFO
    MAFO --- ---
    1 odpověď+3
    ASYD: česky existuje jen todle:
    https://is.muni.cz/el/1421/podzim2007/ESB031/um/4205075/Baudrillard_-_PRAECESSIO_SIMULACRORUM.pdf
    výňatek, který vyšel v roce 1996 v časopise Host (tom původním A5kovém)
    třeba pomůže...
    ASYD
    ASYD --- ---
    Simulakra, pardon
    ASYD
    ASYD --- ---
    1 odpověď
    Rozecetl jsem Silukra a Simulace. Mam to v anglictine a je to strasne tezke na porozumeni a zaroven fascinujici.
    Zda se ze nevysel cesky preklad. Nemohli by to mit prelozene nekde v akademickych kruzich? Kde bych se mohl zeptat, tusite?
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    +2
    Pro případ, že by vám dnes nikdo neřekl:

* Život je rozklad
* Vždy budete skutečně sami
* Jste postradatelní
* Nic se neděje z nějakého důvodu
* Každý jednou zemře
* Budete zapomenuti
* Bude to, jako byste nikdy neexistovali

zdroj: na filosofii záleží
    EMPTYFULLAREA
    EMPTYFULLAREA --- ---
    Dnešní přednáška kdyby někoho zajímalo:
    J. Chavalka: Může být tělo zajímavější myšlenka než duše?
    18:00, Pražské kreativní centrum.

    Přednáška se zaměří na předpoklady uvedené Nietzschovy otázky. Nejsou vůbec triviální, neboť nehovoří o bezprostřední danosti těla, nýbrž jej pojímá jako hypotézu. Téměř by se dalo říci, že pro tělo platí něco obdobného, co platí pro duši, totiž, že přemýšlení o duši formuje způsob, jakým o duši posléze pečujeme. Péče o duši však formuje (jaksi negativně) i péči o tělo. Nietzsche tudíž vznáší otázku, jak by v době vzrůstajícího naturalismu a pochybností o všem duchovním mohlo přemýšlení o tělesnosti znovu učinit zajímavou i myšlenku duše. Jakkoli se tedy úvodní Nietzschova otázka zdánlivě staví na stranu těla, nese v sobě i možnosti hlubší transformace duše.

    J. Chavalka: Může být tělo zajímavější myšlenka než duše?
    https://www.facebook.com/events/513134050907040
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    [SLEEPLESS8 @ USTAV . PRO . DUSEVNE . VYSMATE]
    SRNECEK
    SRNECEK --- ---
    -1
    Ahoj, mohl byste mi někdo doporučit knihy o eugenice? Nehledám ani tolik - i když se nebráním - knihy s tématikou zpochybňující daný směr, popř. reflektující jeho etické a morální nastavení, jako reprezentanty onoho smýšlení. Díky.
    MAFO
    MAFO --- ---
    GONZAAAAAA: https://uloz.to/file/mzpUXMbn/baudrilard-dokonaly-zlocin-pdf ?
    GONZAAAAAA
    GONZAAAAAA --- ---
    1 odpověď
    Ahoj nemá někdo knihu Dokonalý Zločin J. Baudrillard? dejkuji
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    JAKKILLER: Co treba dva majaky? Oba vysilaji svetlo. A na obou jsou strazci vezi. A kdyz jeden zahledne druheho, tak mu posle morzeovkou zpravu. Tzn. premyslim o tom, ze by uzel mohl byt pasivni emitor. A zaroven mit detektor emitovanych castic jinym uzlem.
    Diky moc
    JAKKILLER
    JAKKILLER --- ---
    1 odpověď+3
    GIOMIKY: To na co se ptas souvisi s topologii ty site, spis technicky nez teoreticky problem.

    Jestli bod A nema zadne prime spojeni s bodem B, pak mas asi smulu, za podminky, ze jednotlive uzly site jsou pasivni a nepreposilaji signal dal.
    Coz pak ale neni uplna sit, ale spis spojeni mnoha izolovanych mensich struktur.

    Priklad site s aktivnim prenosem je treba pavucina, kde se signal siri prave diky tvaru te site, protoze jednotlive uzly prenasi vzruch z jednoho vlakna na druhe.

    Ale v praxi pavouk ani neboha moucha zprvu svoji polohu neznaji, moucha ji prozradi tim, ze vysila vzruch do te site a pavouk ten vzruch sleduje ke zdroji od vlakna k vlaknu.
    Ovsem tady je treba: a - aktivni zdroj, b - uzly preposilaji signal, c - cil hleda zdroj a idelane zna, aspon zhruba strukturu te site.
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    1 odpověď
    Mam dotaz. Oblast aplikovana filozofie. Nejvetsi pokrok v propojeni pocitacu nastal, kdyz misto hierarchicke struktury s prvkem centralniho spojeni uzlu prisla armada (DARPA) s propojenim vsech uzlu tak, ze si byli vzajemne rovni a mihly komunikovat mezi sebou bez prostrednictvi spojky. Ale je to furt slepice a vejce. Protoze i kdyz si uzly btc a bittorentu povidaj mezi sebou, stale je zapotrebi alespon jedno inicialni spojeni, ktere ucastnikum komunikace sdeli jejich polohy, aby pak mohli komunikovat nezavisle na spojce. Coz mi pripomina, ze myslim na to, jak o sobe vedej uzly btc. V TCP/IP sitich se to resi tak, ze jedna strana vysle broadcast vsem uzlu. A kdyz se nektery ozve, ze ma zajem komunikovat, tak s nim navaze spojeni. Pokud ovsem mame dve strany, ktere navzajem neznaji svoji polohu a zaroven jsou na internetu, tak jednoduse broadcast do cele site vyslat nemuzou. Premyslim, jak se tohle resi v jine oblasti. Jak navazou komunikaci dve strany, kdyz neznaji svoji polohu a nemaji spojku, ktera by jim ji rekla. Existuje vubec nejaky takovy pripad?
    EZDY
    EZDY --- ---
    Ahoj! čirou náhodou - byl byste někdo schopen najít ebook:

    Leçons sur l'Analytique du Sublime (autor Jean-François Lyotard)

    klidně nekvalitní scan ve FRancouzštině, (v angličtině nechci - už mám)
    Děkuji za pozornost a sorry za váš čas
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    +1
    ARCHDRONE: i v subjektivně vnímaném vesmíru pořád můžu hledat zákonitosti, které mi umožní předpovědět nějaký další vývoj - v podstatě co budu "pozorovat" nebo co bude výsledek "experimentu" :-) jsem tedy v podstatě subjektivní racionalista - rozum jako způsob vnímání. nebo jako způsob komunikace. jako snaha najít úhel pohledu, který nabídne možnost, že by někdo realitu vnímal stejně (= díky racionalitě může být člověk méně osamělý, k čemuž subjektivisu

    jinak dostáváš se k tomu, že ten "belief" je v podstatě .... proměnná? ovšem ty o ní předpokládáš, že má hodnotou 1 (true) nebo aspoň blízkou 1. jako proč ne... ale nepřijde mi to jako operátor, ale spíš jako nějaká pravděpodobnostní funkce. ze všech možných kombinací ohodnocení proměnných v tvých výrocích řešíš jen nějakou konkrétní kombinaci hodnot - a to je tvůj "belief" - podle mě je to tedy množina ohodnocení proměnných, a ne samostatná funkce (ovšem ano: můžeš udělat funkci, která ti řekne, zda parametr, který jí předáš, je součástí tvého belief)

    (já se na to koukám moc jako programátor, sorry :-)
    ARCHDRONE
    ARCHDRONE --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: Zajimavy, ze zminujes dokazovani. Ja mel tenhle problem i s "hloupou" indukci, citil jsem, ze neco neni v poradku (zrejme ja) a citil jsem se kvuli tomu blbe. To, ze se ukaze vnitrni konzistence nerika nic o objektivni pravde.
    Konecnym a hlavnim dukazem je dle meho totiz srazka s realitou respektive aplikace, coz v teoreticke matematice neplati. Po mnoha letech jsem se docetl, ze zpusob myho premysleni je asi vic v souladu s https://en.wikipedia.org/wiki/Intuitionistic_logic

    >>k té doxastické logice - to totiž samotný rozpor mezi "vědět" a věřit". je v té logice "myslí si, že pouze věří, ale ve skutečnosti má důkazy a mohl by vědět?" a nebo "myslí si, že ví, ale ve skutečnosti v část věcí, o kterých si myslí, že ví, pouze věří"?
    Troufnu si slovickarit:) Vedet != myslet. Nebo jak se rika "myslet znamena hovno vedet":) V mym vesmiru ma "myslet" mnohem bliz k "verit". Vsiml jsem si, ze i nekteri lide hovorove tato slova *nevedome* zamenuji. A naopak vedome zamenuji vedet a myslet:)

    Uz sama slovni spojeni, ktera pouzivas napr. "o kterých si myslí, že ví, pouze věří"? ", tedy, ze pred slovem "vi" existuje slovo "mysli" naznacuje, ze jsi si vedom subjektivne vnimane pravdy, ze? Pripoustis pochybnost. Tedy, ja si to o tobe jenom myslim, ze vim, a verim, ze to tak mas. Ale co ja vlastne vim? Nevim nic, a proto jenom myslim a soucasne verim. Nevim nic, protoze objektivni dukaz neexistuje a vsechno je relativni. Respektive neco opravdu vim, a to, ze nevim nic, a proto uz jenom verim.

    Takze v mym vesmiru muzu tvoje uvozene vety prevest pouze na predikat "veri" - "Veri, ze pouze veri, ale ve skutecnosti ma dukazy a mohl by verit". Atd.

    Rychlogugleni ukazuje napr. http://plato.stanford.edu/entries/logic-epistemic/ ze se lide neprekvapive zabyvali uz zabyvali spojenom epistemicke a doxasticke logiky.

    Similar semantics may be formulated for the belief operator. Since a belief is not necessarily true but rather probably true, possibly true, or likely to be true, we must modify our approach to the semantics of belief appropriately. For instance, belief may be modeled by assigning a sufficiently high degree of probability to the proposition in question and determining the doxastic alternatives accordingly. The truth-conditions for the doxastic operator are defined in a way similar to that of the knowledge operator and the model may also be expanded to accommodate the two operators simultaneously.

    coz napriklad potvrzuje, ze "vedet" se nevylucuje s "verit". Tedy "osvicene verit" (tj. byt si vedom modality vedeni resp. viry) je silnejsi a obecnejsi system nez "vedet". Coz je jenom dlouze receno, ze svet neni cernobily.

    Proste nesouhlasim s tim, ze "Law of excluded middle: "Everything must either be or not be."" je obecne platne tvrzeni.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    ARCHDRONE: ...jinak matematici mají ty množiny všech množin, které jsou svojí vlastní podmnožinou a podobné pitomosti. mě právě matika nikdy moc nebavila a když k ní na VŠ přibylo dokazování, tak to byla konečná - prostě mi přišlo, že "říct něco jinak" přece ještě nic nedokazuje.

    k té doxastické logice - to totiž samotný rozpor mezi "vědět" a věřit". je v té logice "myslí si, že pouze věří, ale ve skutečnosti má důkazy a mohl by vědět?" a nebo "myslí si, že ví, ale ve skutečnosti v část věcí, o kterých si myslí, že ví, pouze věří"?

    (směřuje tato debata do [ ATEISMUS a SKEPTICISMUS (theisti sou atheistickofobní RASISTI!) ] ? asi těžko, tam mi s mým agnosticismem dost vypakovali...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARCHDRONE: na doxastickou logiku se musím zeptat bráchy, ten logiku dostudoval :-) ten zápis mi přijde zbytečně jednoduchý, jinak samozřejmě místo boolovské logiky by šlo třeba počítat s pravděpodobnostma... vytvořil jsem v tomto ohledu zajímavou statistickou teorii, že i při pravděpodobnosti prolezení zkoušky 0.95 je prakticky nemožné vysokou dostudovat, viz [ XCHAOS @ college drop-outs (+práce při studiu, samouci, kolikrát jste nedokončili vysokou? jaký je rekord ? jaký to mělo důvod?) ] .. ale vytáhli na mě nějaké izolované jevy, viz další debata :-)
    ARCHDRONE
    ARCHDRONE --- ---
    2 odpovědi+1
    XCHAOS: Nepopiram. Naopak s tebou i odkazovanym clankem bytostne souhlasim. I 4.5 depresi jsem si zazil a tu a tam si na ni vzpomenu. Jasne, abychom nejakou fazi mohli opustit, nejdrive v ni musime byt. Nelze ztratit co nemas:)

    Myslel jsem to tak, ze Russell smyslel (si myslim:)) tak, ze lze udelat dokonaly konzistentni uplny system kategorii, takovou sveho casu Teorii Vseho. Tak napsal Principia Mathematica, coz asi mel byt takovy krasny matematicky pokojicek pro panenky, utulny a uklizeny. Kde vsechno funguje, a kdyz chceme objevit vsechny matematicke pravdy, a potazmo vesmirne, tak staci pouzit logiku, aplikovat odvozovaci vzorce, atp. Presne jak pises, posedlost "hledáním ideálního, neměnného, složitého vzorce, ze kterého lze lineárně extrapolovat".

    Jiste, takoveto mechanisticke pojeti ma svoje misto na svete a Gödel racionalitu jako takovou nepoprel. (Mimochodem je vyse zminene "linearni mysleni" racionalni? Je "nelinearni mysleni" racionalni? Jevi se "nelinearni mysleni" linearne myslicimu jako racionalni? A to je ta sporna krasa co :) )

    Vyrokova logika je nepochybne dulezita a je dulezite ji zvladat. Gödel Russellovi racionalne vyvratil hlavne to, ze mechanisticka racionalita neni absolutni. Neni to odmitnuti racionality jako takove, ale jeji absolutni aplikace a egoisticke presvedceni, ze se vyrovna Bohu respektive odhali veskere pravdy ve vesmiru (ze je uplna). Nad systemem je vzdy system dalsi.

    V Logice 101 se uci, ze pokud formalni system obsahuje sporne axiomy, lze z nej pak dovodit vsechno (coz jsem tehdy chapal jako neco spatneho). Prakticky vzato, system, kde lze na zaklade barvy uterni stolice dovodit papezovo jmeno, je k nicemu. No jenze tohle mi presne vystalo jako omezeni, pri hledani smyslu zivota, Boha apod - beze sporu neni uplnost. Zni to banalne, ale ja bych se u toho rad jeste pozastavil resp. reformuloval: Uplnost neni uplna bez nejakeho rozporu. Kdyz clovek vyresi vsechny svoje rozpory, prestane byt uplnym. Resenim neni vyresit kazdy rozpor, ale uvedomovat si je a nektere prijmout.

    Ze by proto snad my lide jsme byli vyhnani z Raje, ze mame vnitrni rozpor, protoze mame potencial(!) uplnosti, protoze jsme byli stvoreni k obrazu Bozimu :) Nojo, snist jablko poznani a zacit poznavat sebe sama, to cloveka opravdu vyzene z raje detskych radovanek.

    Zastanci klasicke mechanisticke racionality (stage 4) se vzdycky tak krasne vztekaji, kdyz prijde na myslenkove systemy, ktere nelze racionalne dokazat ani vyvratit. Dupaji nozkama, protoze jim to proste nezapada do vlastniho systemu mysleni a tam ma prece zapadat vsechno. Respektive vsechno co tam nezapada je nechutne iracionalni. "Dokaz mi toho Boha, nejlip pomoci vyrokove logiky!".

    ----
    Mimochodem mne velice obohatilo a obohacuje tohle Wiki heslo https://en.wikipedia.org/wiki/Doxastic_logic
    a zvlaste vtipny mi prijde nasledujici ekvivalent k nekterym STEM stage 4 lidem.

    Conceited reasoner:
    A conceited reasoner believes his or her beliefs are never inaccurate.

    A conceited reasoner with rationality of at least type 1 (see below) will necessarily lapse into inaccuracy.

    Type 1 reasoner: A type 1 reasoner has a complete knowledge of propositional logic i.e., he or she sooner or later believes every tautology (any proposition provable by truth tables). Also, his or her set of beliefs (past, present and future) is logically closed under modus ponens. If he or she ever believes p and believes p → q (p implies q) then he or she will (sooner or later) believe q.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    ARCHDRONE: Bertrand Russell byl přesto nesmírně zajímavá osobnost :-) a nezapomínej, že podle autora je dnes rozvinutí racionality možné jen u lidí s přírodovědně-technologickým zázemím, zatímco v humanitních vědách se podle něj tenhle most zhroutil (/přechod byl zablokován) pózéry na senior pozicích. takže pořád studium myšlení Bertranda Russella tě může vést k tomu (hypotetickému) "stage 5 cognition" (což nevím, co přesně má být, ale tu 4.5 depresi určitě můžu potvrdit...)

    já nevím, jestli i s navijákem žrát nějaké "číslování fází": není to málo meta-racionální, prostě si vývojové fáze osobnosti očíslovat? :-) není to v podstatě ironická parodie na přemíru kategorizace a různých statistických a matematických mimiker v sociálních vědách? nevím, já sám mám technické pozadí?

    co se té zmínky o Einsteinovi týče, ten jako filosof jen obrátil Kanta naruby a aplikoval ho na přírodní, nikoliv lidské/etické zákony: Kant zhruba řekl "představte si, jaké by to bylo, kdyby se všichni řídili stejnými zásadami jako vy" (v podstatě požadavek, který možná nastartoval dnešní míru virtualizací a simulací), zatímco Einstein řekl "představte si, že přírodní zákony, které pozorujete vy, musí platit i pro všechny ostatní pozorovatele" - což je v podstatě ten samý princip pozpátku.

    U toho Gödela nemyslím, že nějak "popřel racionalitu", ale spíš je to nějaká věc, která se týká jazyka matematiky, kterým se popisují abstraktní modely: podobnými věcmi se zabývali Alan Turing a Noam Chomský a pro lidi s programátorským zázemím (zejména teda "computer science" nebo česky informatika) to není vůbec nic překvapivého... prostě jde o to, že jazyky se nějak kategorizují podle toho, jak složitý mechanismus je potřeba k tomu, aby jim někdo porozumněl a Gödelův trik vlastně jen stál na začátku výzkumu tímhle směrem.. celá informatika a teorie komunikace a kybernetika... se začala rozvíjet až po Gödelovi... Shannon, Harry Nyquist, Von Neumann apod.... v podstatě věda 19.století po vzoru "své matematiky" byla posedlá hledáním ideálního, neměnného, složitého vzorce, ze kterého lze lineárně extrapolovat (a Einstein na konci téhle éry skutečně dodal "vzorec vzorců") ... jenže pak se to postupně přes informatiku a kybernetiku vypadlo směrem k nelinearitě: tzn. vytváříme dávno systémy, kde sebemenší změna vstupních parametrů může vést k naprosto odlišnému výsledku (na čemž je ale přiroda jako taková ovšem postavená)

    přejít od lineárních extrapolací ("stávající trendy budou trvat věčně") k nelineárnímu myšlení ale zase na druhou stranu není žádné "překonání racionality".... ta meta-racionalita by byla v podstatě jen připuštění si toho, že racionalita není nijak vyjímečná ani nadřazená funkce, do jisté míry jsou jí schopné simulovat i stroje a její nadužívání byl stav mysli typu "když mám v ruce kladivo, jeví se mi každý problém jako hřebík".
    ARCHDRONE
    ARCHDRONE --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: Proto si vazim Gödelova prinosu vic, nez Einsteinova. Gödel (stage 5) si v podstate racionalistou Bertrandem Russellem (stage 4) racionalne vytrel prdel:)

    Jeho vety o neuplnosti maji totiz potencial posunout jak zaryte racionalisty ve "stage 4" (a ano, zvlaste ty ze STEMu) do "stage 5", tak nihilisty zaryte ve "stage 4.5". Diky vcasnemu seznameni se s Gödelem pak faze 4.5 muze probehnout relativne rychle.

    A budu jeste radikalnejsi: Gödel je cesta k Bohu:)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam