GIOMIKY: To na co se ptas souvisi s topologii ty site, spis technicky nez teoreticky problem.

Jestli bod A nema zadne prime spojeni s bodem B, pak mas asi smulu, za podminky, ze jednotlive uzly site jsou pasivni a nepreposilaji signal dal.
Coz pak ale neni uplna sit, ale spis spojeni mnoha izolovanych mensich struktur.

Priklad site s aktivnim prenosem je treba pavucina, kde se signal siri prave diky tvaru te site, protoze jednotlive uzly prenasi vzruch z jednoho vlakna na druhe.

Ale v praxi pavouk ani neboha moucha zprvu svoji polohu neznaji, moucha ji prozradi tim, ze vysila vzruch do te site a pavouk ten vzruch sleduje ke zdroji od vlakna k vlaknu.
Ovsem tady je treba: a - aktivni zdroj, b - uzly preposilaji signal, c - cil hleda zdroj a idelane zna, aspon zhruba strukturu te site.

ARCHDRONE: i v subjektivně vnímaném vesmíru pořád můžu hledat zákonitosti, které mi umožní předpovědět nějaký další vývoj - v podstatě co budu "pozorovat" nebo co bude výsledek "experimentu" :-) jsem tedy v podstatě subjektivní racionalista - rozum jako způsob vnímání. nebo jako způsob komunikace. jako snaha najít úhel pohledu, který nabídne možnost, že by někdo realitu vnímal stejně (= díky racionalitě může být člověk méně osamělý, k čemuž subjektivisu

jinak dostáváš se k tomu, že ten "belief" je v podstatě .... proměnná? ovšem ty o ní předpokládáš, že má hodnotou 1 (true) nebo aspoň blízkou 1. jako proč ne... ale nepřijde mi to jako operátor, ale spíš jako nějaká pravděpodobnostní funkce. ze všech možných kombinací ohodnocení proměnných v tvých výrocích řešíš jen nějakou konkrétní kombinaci hodnot - a to je tvůj "belief" - podle mě je to tedy množina ohodnocení proměnných, a ne samostatná funkce (ovšem ano: můžeš udělat funkci, která ti řekne, zda parametr, který jí předáš, je součástí tvého belief)

(já se na to koukám moc jako programátor, sorry :-)

XCHAOS: Nepopiram. Naopak s tebou i odkazovanym clankem bytostne souhlasim. I 4.5 depresi jsem si zazil a tu a tam si na ni vzpomenu. Jasne, abychom nejakou fazi mohli opustit, nejdrive v ni musime byt. Nelze ztratit co nemas:)

Myslel jsem to tak, ze Russell smyslel (si myslim:)) tak, ze lze udelat dokonaly konzistentni uplny system kategorii, takovou sveho casu Teorii Vseho. Tak napsal Principia Mathematica, coz asi mel byt takovy krasny matematicky pokojicek pro panenky, utulny a uklizeny. Kde vsechno funguje, a kdyz chceme objevit vsechny matematicke pravdy, a potazmo vesmirne, tak staci pouzit logiku, aplikovat odvozovaci vzorce, atp. Presne jak pises, posedlost "hledáním ideálního, neměnného, složitého vzorce, ze kterého lze lineárně extrapolovat".

Jiste, takoveto mechanisticke pojeti ma svoje misto na svete a Gödel racionalitu jako takovou nepoprel. (Mimochodem je vyse zminene "linearni mysleni" racionalni? Je "nelinearni mysleni" racionalni? Jevi se "nelinearni mysleni" linearne myslicimu jako racionalni? A to je ta sporna krasa co :) )

Vyrokova logika je nepochybne dulezita a je dulezite ji zvladat. Gödel Russellovi racionalne vyvratil hlavne to, ze mechanisticka racionalita neni absolutni. Neni to odmitnuti racionality jako takove, ale jeji absolutni aplikace a egoisticke presvedceni, ze se vyrovna Bohu respektive odhali veskere pravdy ve vesmiru (ze je uplna). Nad systemem je vzdy system dalsi.

V Logice 101 se uci, ze pokud formalni system obsahuje sporne axiomy, lze z nej pak dovodit vsechno (coz jsem tehdy chapal jako neco spatneho). Prakticky vzato, system, kde lze na zaklade barvy uterni stolice dovodit papezovo jmeno, je k nicemu. No jenze tohle mi presne vystalo jako omezeni, pri hledani smyslu zivota, Boha apod - beze sporu neni uplnost. Zni to banalne, ale ja bych se u toho rad jeste pozastavil resp. reformuloval: Uplnost neni uplna bez nejakeho rozporu. Kdyz clovek vyresi vsechny svoje rozpory, prestane byt uplnym. Resenim neni vyresit kazdy rozpor, ale uvedomovat si je a nektere prijmout.

Ze by proto snad my lide jsme byli vyhnani z Raje, ze mame vnitrni rozpor, protoze mame potencial(!) uplnosti, protoze jsme byli stvoreni k obrazu Bozimu :) Nojo, snist jablko poznani a zacit poznavat sebe sama, to cloveka opravdu vyzene z raje detskych radovanek.

Zastanci klasicke mechanisticke racionality (stage 4) se vzdycky tak krasne vztekaji, kdyz prijde na myslenkove systemy, ktere nelze racionalne dokazat ani vyvratit. Dupaji nozkama, protoze jim to proste nezapada do vlastniho systemu mysleni a tam ma prece zapadat vsechno. Respektive vsechno co tam nezapada je nechutne iracionalni. "Dokaz mi toho Boha, nejlip pomoci vyrokove logiky!".

----
Mimochodem mne velice obohatilo a obohacuje tohle Wiki heslo https://en.wikipedia.org/wiki/Doxastic_logic
a zvlaste vtipny mi prijde nasledujici ekvivalent k nekterym STEM stage 4 lidem.

Conceited reasoner:
A conceited reasoner believes his or her beliefs are never inaccurate.

A conceited reasoner with rationality of at least type 1 (see below) will necessarily lapse into inaccuracy.

Type 1 reasoner: A type 1 reasoner has a complete knowledge of propositional logic i.e., he or she sooner or later believes every tautology (any proposition provable by truth tables). Also, his or her set of beliefs (past, present and future) is logically closed under modus ponens. If he or she ever believes p and believes p → q (p implies q) then he or she will (sooner or later) believe q.