ALISTAIR: Dve veci.
Za druhe) To co rikas v obecnem smyslu (tj. ze to ma urcite charakteristiky ideologicke frasky atd) ma urcitou relevanci. ALE! Cele je to vyrok z pozice reaktivniho idealismu, ze ktereho chte nechte mam dojem odtrzenosti od reality. V okamziku, kdy se rozhodnes neco udelat tj. uskutecnit nejaky projekt a propagovat svoje zamery, tak se nevyhnes tomu, ze musis "spadnout" do nejake konkretni formy a pracovat v danych podminkach prostredi.
Ono to neni tak, ze bychom si nebyli spousty neduhu vedomi. Proces tvorby byl opravdu neuveritelne slozity a asi trikrat jsme celou koncepci shodili ze stolu a zacli znovu z ciste vody. Vyzkouseli jsme mnoho pristupu a nakonec dosli k necemu takovemu. Tohle je dilo mnozstvi pomerne smysluplnych lidi, kteri promysleli vsechny mozne aspekty problemu a snazili se udelat rozdil v situaci, ktera nema zadne dobre reseni.
Sorry, ac to, co rikas je dobra korektivni kritika, ma to skutecne jenom minimalni realny konstruktivni potencial a Ymladris to imho docela trefila, ac skrze trochu ad hominem formu. A uprimne receno, aniz bych to myslel nejak zle, ma to i charakteristiky urciteho Alistairovskeho protisystemoveho automatismu ;o) Ale to je v pohode. Imho by bylo prima, kdyby ses s temito pripominkami ucastnil faze tvorby zakladniho konceptu. V teto fazi mi prijdou funkcne mimolehle.
Za prve) Anabaze ohledne tvorby titulniho obrazku nebyla o nic jednodussi. Predevsim proto, ze ve vytvarne rovine funguji zpusobem, kdy si vytvorim vizi toho oc usiluji, ztotoznim se s ni a pak se jakoby vytvarne obtisknu do media. V tomhle pripade to nebylo vubec snadne, protoze situace, kterou jsem se snazil ztvarnit byla tak rozporuplna, ze se mi nedarilo vytvorit si konzistentni vizi, se kterou bych se byl schopen ztotoznit. Nakonec jsem dosel k tomu, ze jediny vyraz, ve kterem jsem schopen nalezt autenticke utociste je krome katastrofickeho fatalismu jenom svym zpusobem naivni optimismus, ktery ma funkcni oporu v tom, ze se propaguje nepodminene predeslemu navzdory.
Svetovy strom mi prisel jako bezva motiv. Chtel jsem skrze nej dat pripominku toho, ze lidsky svet se odehrava prave vukol nej. Ze zastresuje prostor lidskeho pobyvani, prostor, ktery je sdileny, jednotny a pro lidi z nej v podstate neni uniku. Prislo mi, ze implikuje tichou ale ocividnou pobidkou k tomu, ze pokud se v tomto prostoru lide nenauci spolecne fungovat, pak v nem proste spolecne fungovat nebudou. Jake si to udelaji, takove to budou mit. Smula tem, kteri si zrovna vyzerou ty mene stastne situacni pozice. Nakonec jsem rozhodl tedy pro tento pristup na rozdil od treba "dym z klasteru" nebo soa, co na to vlastne sejde.
Take rozumim tomu, ze to vnimas jako perverzni zneuziti prima symboliky s funkcnim archetypalnim impaktem... na druhou stranu neni prave tohle pozice onoho postmodernistickeho cynismu? K cemu jinemu by tahle symbolika mela byt, nez k tomu aby se pouzivala v situaci kdy ma vypovidaci hodnotu a kdy je ji zapotrebi?