ZORKAL: OK, samozřejmě střílím spíš do obecného konceptu, nikoliv konkrétně do hry, na které pracujete. I když věřím tomu, že díky vašemu vlivu hra ukáže svůj humanistický potenciál, stejně to ale bude jménem a ideou spojeno s tou vizí mozaiko-salátu, která mi přijde tak podezřelá -- čili bude to "multikulturalismus s lidskou tváří", což je furt lepší než multikulturalismus se žraločí tváří, to uznávám, ale proč se snažit "udělat žraloka vegetariánem", když je vděčnější prací naklonit si v lese jelena, který vegetariánem už přirozeně je...
... pokud jde o ty díla, tak ty jsem vskutku nečetl, jsou někde aspoň k nahlédnutí elektronicky?
Principielně ale: je tedy cílem hry aktivně pozměnit děti ve směru ideologie multikulturalismu nebo ne? Pokud ano, moje kritika z velké části platí, pokud ne a hra je o poznávání lidí a komunikaci s nimi, tak proč se jmenuje multipolis a ne třeba "přátelé"...? A jestli je to o poznávání a komunikaci s lidmi, tak mi to přijde už trochu apokalyptické s ohledem na to jak hluboko už společnost upadla, že je potřeba nasazovat deskové hry k tomu, aby se děti naučily spolu mluvit... není lepším nácvikem to, když spolu doopravdy mluví? Nebo to nedělají?
Ve skutečnosti, obávám se, děti žádný principielní problém s multikulti nemají, jsou to hlavně rodiče, z nichž někteří by hru měli asi hrát od rána do večera, protože rasistické a xenofobní demence se líhnou kde jinde než od nich. Přirozenou dětskou diskriminaci zrzavých, koktavých, příliš velkých, malých atd. nepočítám, ta tu byla co svět světem stojí a tu je potřeba krotit, ale proč by to zrovna teď mělo být ožehavější než jindy nevím...