Jeste popisek pro celou serii:
Napucnutý králík sedí obklopen jetelem ve svém květinovém kráteru na Měsíci a roztlouká lék nesmrtelnosti.
Antitetická kočka, lačná po mlsu, tak trochu losos, občas připomíná labuť, zastupuje i nepřítomného hada, o kterém každý ví, že je drakem vlnícím se napříč tvary ve svých nekonečných smyčkách.
Jelen klíčí z kameného květu a majestát jeho paroží vystupuje před korunou nesoucí prazvláštní plody.
Čtveřici uzavírá rekurzivně reflexivní sova.
Uz dlouho jsem si rikal, ze bych mohl nejak ztvarnit ma top oblibena zvirata a dosel jsem k teto ctverici. Jako kazda uzavrena kvaternita tenduje rozprostrit sve jednotlive elementy do polarizovanych pozic, se kterymi jsem si v teto serii pohral. Neni za tim zadny veskrze konzistenti rad. Je to do velke miry nezavazna vytvarna hra, ale vychazel jsem ramcove z urcitych beznych logickych cleneni ctveric. Jednak je tam vztahovost primarniho elementu A, proti elementu B, synteza AB, a pozice 0. A je kralik jakoze proklamativni pozitivni staticky zaklad. Kočka je antiteze v pohybu, změně a dynamice (v irskem mytologickem kabatu, protoze je to tak sexy). Jelen skrze aristokraticke konotace prinasi element ctnosti v kontruktivni synteze. Ctvrta pozice je vzdy trochu podivna, me intuitivni reseni byla reflexivni sova ktera z podstaty reflektivity vystihuje nesubstancialnost pozice 0. Zaroven v sobe objektifikuje reflexivni proces a tak stoji (pro ctvrty prvek typicky) jako pars pro toto tj. cast za celek, protoze bez reflexivni provazanosti by prvky postradaly relace a netvorili kvaternitu v prve rade.