GALE: Díky, takáto chémia v škole by ma bavila :)

QUORRA: Ony zásady nejsou o nic lepší nebo horší než kyseliny. Problém je v tom, že kyseliny jsou hygroskopické, kůži odvodňují velmi rychle, což je velmi nepříjemné a bolestivé, takže si potřísnění všimneme relativně rychle. Toto ale neplatí o zásadách, které kůži nevysušují a my si poleptání všimneme později než u kyselin a problém s např. tebou zmíněnou nekrozou je na světě.

MARINNE: Od šamponu chceme, aby odstanil odumřelou kůži a nahromaděný maz. Můžeme to buď udělat mechanicky (nemožné v případě vlasů) nebo chemicky pomocí šamponu. Funguje tak, že zásaditý šampon hydrolyzuje ("zmýdelňuje") přítomný maz a bílkovinné zbytky, čímž se stanou rozpustné ve vodě a z pokožky je můžeme vymýt. Hydrolýza mastných kyselin pobíhá jen v kyselém nebo zásaditém prostředí. V neutrálním prostředí hydrolýza neprobíhá, proto mytí pouhou vodou nepřináší kýžený efekt odstanění mazu a odstraní se jen látky rozpustné ve vodě, třeba sůl z potu apod. Na vlasové pokožce pak zůstávají zbytky kůže, je tam teplo a vlhko, což je skvělé prostředípro zvířátka všeho druhu.

Takže jsme u kyselého nebo zásaditého prostředí, aby přípravek měl mycí schopnost. Kyselé prostředí v kosmetice nelze použít, protože je třeba mít silně kyselé prostředí (třeba sírovku). Zbývá tedy zásadité prostředí, ve kterém to jde dobře. A máme na světě mýdlo. Vezme se mastná kyselina z nějakého oleje, nechá se reagovat s louhem a je to. Důvody, proč zrovna tyto kyseliny nebudu rozvádět. Louh se kupuje v obchodě s průmyslovými chemikáliemi (ano, i ty super bio mýdla jsou z něj) a přidá se olej. Kvalita a typ oleje vypovídá o kvalitě výsledného produktu. Princip fungování šamponu je stejný jako u mýdla. Do produktu se pak přidají různé esence, vonítka a pečující oleje dle vkusu každého soudruha.

Čímž nechci říct, že kyselá mýdla neexistují. Existují, jedno jsem měla doporučeno od kožařky na akné. Je do něj přidána kamenná síra a poměrně funguje. Problém je, že přítomná síra zůstává na kůži (což má) a reaguje právě s kožním mazem za vzniku takových velmi nepříjemných látek a jeden pak zavání jak bezdomovec.

Pro ty, kteří to celé nechtějí číst: Šampon nebo mýdlo o jiném pH než zásaditém v principu nemůže fungovat jak má, proto ho nezatracujme.

MARINNE: Pojem slabá zásada i slabě zásaditý roztok existuje, ale obojí je o dost složitější, než se tu řeší.

ALL: Soda je opravdu slabá zásada a ať si jí dáte na hlavu klidně koncentrovanou a pak omyjete pořádně vodou, kůže vám fakt nesleze. Všechny šampony jsou slabě zásadité, a ty které říkají, že nejsou, lžou. Kyselé mycí komponenty jsou na bázi síry a když je budete používat dlouhodobě, budete cítit jako záchod.

NIKKITA: Chémia je úplne všetko, pretože chémia je uhol pohľadu z ktorého skúmaš stavbu jednotlivých látok.
A pokiaľ sa chceme baviť o tom, čo je šetrnejšie a menej šetrnejšie tak by som zvažovala: koľko energie stojí danú látku vyrobiť/získať, ako náročné je jej odbúranie a samozrejme ako pomáha na daný kozmetický problém. S týmito argumentmi sa dá stavať rozumná debata.


MISHELKA: Nie som chemik, ale vetná konštrukcia "slabo zásaditá" mi príde tak nejak nešpecifická. Čo je slabo zasaditý roztok? V akom pomere sa mieša uhličitan sodný k vode? Som schopná dosiahnuť požadovanej presnosti merania s prijateľne malou odchýlkou? Predstava, že pred každým umývaním vlasov odvažujem uhličitan sodný s presnosťou na miligramy by ma od toho umývania asi dosť odradila. Bohatá kštica je skôr záležitosť genetická (počet vlasových cibuliek, hrúbka vlasu, sklony k plešatosti), alebo sa potom musí imitovať vhodným strihom vlasov a následnou úpravou.

Profesor Vyskočil to vysvětluje v rozhovoru takhle: Jedlá soda (kyselý uhličitan sodný) je slabě zásaditá a především tvoří přírodní pufr,a spolu se slabou kyselinou je ideálním stabilizátorem optimální kyselost vlasového prostředí.
Navíc tuhle metodu aplikuje také a když si ho vygooglíte, tak na svůj věk má super kštici :D