V Haagu zemřel Slobodan Miloševič
http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A060311_132256_zahranicni_jba
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel. Byl nalezen mrtvý ve své cele ve věznici v nizozemském Haagu, kde si odpykával trest za válečné zločiny, za které ho soudil Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii.
Kdo byl Miloševič?
Narodil se v srbském Požarevaci 20. srpna 1941 v rodině učitele pravoslaví a ortodoxní komunistky. Do komunistické strany vstoupil již v 18 letech. V roce 1982 se zapojil do aktivní politiky. Předtím působil v plynárenské firmě a Bělehradské bance.
Původně nenápadného a nepříliš charismatického politika vynesla do popředí vlna srbského nacionalismu koncem 80. let. V dubnu 1987 v převážně albánském Kosovu uprostřed rozlíceného davu místních Srbů a Černohorců jako šéf vládnoucích srbských komunistů na adresu kosovské, převážně Albánci tvořené policie hřímal: "Nikdo nemá právo bít tento (srbský) národ!"
V prosinci 1987 převzal moc v Srbsku. Začátkem 90. let přeměnil zdiskreditovaný Svaz komunistů Srbska v Socialistickou stranu Srbska. Z dlouholetého konformního komunisty se stal Miloševič socialistou a vyhraněným nacionalistou se snem o Velkém Srbsku, které by zahrnovalo i Srby obývané části Chorvatska a Bosny.
Od roku 1991 byl srbským prezidentem, od července 1997 do října 2000 stál v čele JSR. Funkci opustil až po bouřlivých demonstracích na podzim 2000, které ho přinutily přiznat porážku v prezidentských volbách. I poté však zůstal horlivým obhájcem svých politických kroků, jež podle sousedních a západních zemí vedly k rozpadu bývalé Jugoslávie.
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević byl posledním z trojice nacionalistických prezidentů, kteří stáli počátkem 90. let minulého století za krvavým rozpadem Jugoslávie. Jako jediný z nich však stanul před soudem.
Miloševičovi je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek v 90. letech na Balkáně. Zasáhl do většiny konfliktů v bývalé Jugoslávii, které začaly v létě 1991 ve Slovinsku a pokračovaly téhož roku v Chorvatsku a na jaře 1992 v Bosně a skončily až koncem 90. let v Kosovu.
Při podpisu mírových dohod o ukončení bosenské války v Daytonu na podzim 1995 byl vnímán jako mírotvůrce, k tomuto postoji jej ovšem přinutil tlak mezinárodního společenství.
Za válečného zločince jej poprvé označil v červenci 1998 Senát USA, v květnu 1999 jej ICTY obvinil z válečných zločinů v Kosovu. Přitom ještě nedlouho předtím jej Západ považoval za politika s jistou důvěrou, se kterým mnoho státníků ochotně jednalo.
V dubnu 2001 byl uvězněn v Bělehradě a v červnu 2001 byl vydán do Haagu. Stal se první hlavou státu v historii, kterou soudil mezinárodní tribunál kvůli obvinění z válečných zločinů. Mnoho lidí mu nemohlo odpustit ani ekonomické zbídačení jeho země.