Inventura vědeckého roku
I svět vědy bilancuje rok 2005. Těžko říci, který z vědeckých počinů byl vloni nejdůležitější. Všeobecně stojí v žebříčcích významu nejvýše úspěšné naklonování psa, přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, klon prvního lidského embrya a rozluštění genetických kódů psa a šimpanze. Inventura roku 2005 vyznívá pro vědce příznivě.
LEDEN
6. 1. Egyptští vědci vytvořili s pomocí počítače vůbec první podobu tváře někdejšího vládce Egypta, faraona Tutanchamona.
12. 1. Byla vypuštěna sonda Deep Impact, jejíž modul se 4. července srazil s kometou Tempel 1.
13. 1. Paleontologové našli při vykopávkách v severovýchodní Číně fosilii 130 milionů let starého savce, který měl v žaludku mladého dinosaura. Tento objev zcela převrátil dosavadní představy o tom, že savci oné doby byli všichni velmi malí a živili se hlavně hmyzem.
14. 1. Evropská sonda Cassini-Huygens po sedmileté cestě vesmírem přistála na Titanu, měsíci planety Saturn. Sonda Huygens na Zem předala vědecká data a zveřejnila snímky z povrchu Titanu.
18. 1. V jihofrancouzském Toulouse bylo oficiálně předvedeno největší dopravní letadlo světa Airbus 380.
20. 1. Bylo oznámeno, že se vědcům v ústavu v Los Alamos podařilo vyrobit jednovrstvé uhlíkové nanovlákno dlouhé celých 40 milimetrů. Podle odborníků jde o přelom.
26. 1. Evropská sonda SMART-1 zaslala první podrobné fotografie povrchu Měsíce.
ÚNOR
5. 2. Byl oznámen objev spinového Hallova jevu v polovodičovém čipu s několik nanometrů tenkou vodivou vrstvou, který může otevřít nové možnosti v mikroelektronice. Na objevu se podílel i český fyzik Tomáš Jungwirth.
7. 2. Americký Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že bude pokračovat v průzkumu vesmíru pomocí robotů i kosmonautů, bude vyvíjet nové kosmické plavidlo a že nevyšle do vesmíru misi, která by prodloužila životnost Hubbleova vesmírného teleskopu do roku 2010.
12. 2. Evropská raketa Ariane 5 umístila na oběžnou dráhu dva satelity, jeden telekomunikační a jeden vědecký.
16. 2. Bylo oznámeno, že dva nálezy lebek člověka druhu Homo sapiens, které byly objeveny v roce 1967 v Etiopii, jsou staré zhruba 195 000 let. Jde tak o nejstarší známé lidské pozůstatky moderního člověka. Dosud paleontologové jejich stáří odhadovali na 130 000 let.
23. 2. Astronomové objevili galaxii VIRGOHI21, která je tvořena téměř výlučně z takzvané skryté hmoty.
BŘEZEN
3. 3. Americký dobrodruh Steve Fossett se svým ultralehkým letounem GlobalFlyer Virgin Atlantic završil po 67 hodinách letu rekordní oblet planety bez mezipřistání či dočerpání paliva.
18. 3. Mezinárodní vědecký tým uveřejnil první obsáhlou analýzu ženského chromozomu X. Nové poznatky mají umožnit hlubší pohled na vývoj dědičných nemocí, na evoluci pohlavních chromozomů a také na genetický rozdíl mezi mužem a ženou.
24. 3. Akademický sněm zvolil novým předsedou Akademie věd ČR ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Pačese.
DUBEN
16. 4. Byl oznámen objev českých vědců kolem Jiřího Bartka z dánského centra pro výzkum rakoviny, kteří odhalili mechanismy, kterými se buňky lidského těla brání proti rakovinnému bujení.
19. 4. Výjimečnou operaci – transplantaci srdce, jater a ledvin současně jednomu příjemci – provedli brněnští lékaři. Dostali se tím na špičku evropské medicíny, která takto komplexní a rozsáhlý chirurgický výkon dosud neznala.
KVĚTEN
3. 5. Australští vědci oznámili, že se jim prý podařilo vyvinout neprolomitelný informační kód, který zastaví hackery. K objevu posloužila mikrovlnná trouba, diamant a optické kabely.
18. 5. Nejstarší moderní Evropané žili před 31 000 lety na území dnešní České republiky. K tomuto závěru dospěl tým rakouských a amerických vědců na základě prvního přímého určení stáří kostí pocházejících z Mladečských jeskyní nedaleko Litovle na Olomoucku.
19. 5. Jihokorejští vědci dokázali vyprodukovat první linie kmenových buněk získaných z klonovaných zárodků.
20. 5. Vědecký tým univerzity v anglickém Newcastlu oznámil, že naklonoval první lidské embryo s cílem vytvořit léčebné prostředky pro léčbu degenerativních nemocí, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba.
25. 5. Po 28 letech strávených cestou vesmírem dosáhla americká sonda Voyager-1 hranic sluneční soustavy.
ČERVEN
3. 6. Archeologové objevili na dvoře domů v centru Prahy keramickou nádobu, v níž bylo velké množství drobných stříbrných mincí. Podle odborníků je nález unikátní.
4. 6. Týmu archeologů se v egyptském komplexu v Luxoru podařilo objevit sochu faraona Neferhotepa I. v životní velikosti, který v Egyptě vládl v 17. století před naším letopočtem.
8. 6. Evropská sonda Mars Express zpozorovala „polární“ záři na Marsu. Tento jev zatím vědci zaznamenali pouze u planet s vlastním magnetickým polem.
21. 6. Nezdařilo se vypuštění „sluneční plachetnice“ Cosmos 1, která se měla pokusit o kontrolovaný kosmický let pouze s využitím slunečního pohonu, protože krátce po startu selhal motor nosné rakety.
28. 6. Francie zvítězila v déle než ročním soupeření s Japonskem o umístění prvního reaktoru pro jadernou fúzi na světě. Experimentální reaktor se začne stavět na jaře v jihofrancouzském Cadarache.
ČERVENEC
8. 7. Vzácná soška starověkého thráckého hrdiny Orfea byla nalezena v Bulharsku nedaleko místa, kde archeologové nalezli také hrdinův symbolický hrob.
26. 7. Raketoplán Discovery odstartoval do vesmíru, čímž byly obnoveny lety raketoplánů pozastavené po havárii Columbie v únoru 2003. Přistál 9. srpna na Edwardsově základně v Kalifornii.
SRPEN
3. 8. Jihokorejští vědci klonovali jako vůbec první na světě psa. Psí klon afghánského chrta se jmenoval Snuppy.
10. 8. Byl zveřejněn objev amerických biologů ze Stanfordovy univerzity, podle kterého by mohly nemocné s cukrovkou uzdravit nervové buňky. Vědci totiž donutili buňky odebrané z mozku produkovat lidský inzulin.
12. 8. Do vesmíru byla vypuštěna sonda Mars Reconnaissance Arbiter (MRO), jejímž hlavním úkolem má být vyhledání nejvhodnějších míst pro budoucí přistání robotů a posléze i lidí na Marsu. l Mezinárodní tým vědců z USA oznámil dokončení genetické mapy rýže.
23. 8. Kmenové buňky by bylo možné podle vědců z Harvardovy univerzity získávat i bez toho, aniž by k tomu byla využívána lidská embrya.
31. 8. Zcela byl rozluštěn genetický kód šimpanze, který má nejblíže ke genomu člověka. Mezinárodní tým badatelů ze srovnání obou genomů zjistil, že se zcela shodují v 96 procentech. l Ve věku 96 let zemřel v Londýně nositel Nobelovy ceny za mír, světově proslulý fyzik Joseph Rotblat.
ZÁŘÍ
Nebyla ohlášena žádná významná vědecká událost.
ŘÍJEN
1. 10. Do vesmíru odletěl historicky třetí vesmírný „turista“, devětapadesátiletý americký milionář a vědec Gregory Olsen. Na Zem se vrátil 11. října.
3. 10. Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla přiřčena Australanům Barrymu Marshallovi a Robinu Warrenovi za výzkum bakterií a jejich vlivu na žaludeční choroby. l Xena, kterou astronomové označili za možnou desátou planetu naší sluneční soustavy, má možná svůj vlastní měsíc. Malé temné oběžnici její objevitelé dali jméno Gabrielle.
4. 10. Američané Roy Glauber a John Hall a Němec Theodor Hänsch byli deklarováni jako držitelé Nobelovy ceny za fyziku za objevy v oblasti optiky.
5. 10. Američané Robert Grubbs a Richard Schrock a Francouz Yves Chauvin se stali laureáty Nobelovy ceny za chemii za objevy v oblasti organické chemie. l Americkým vědcům se podařilo rekonstruovat virus španělské chřipky, která v letech 1918-19 zabila 50 milionů lidí. Mutace viru španělské chřipky jsou přitom nápadně podobné mutacím vyskytujícím se ve virech ptačí chřipky.
12. 10. Čína vyslala do vesmíru svou druhou kosmickou loď s lidskou posádkou. Na palubě lodi Šen-čou 6 byli dva kosmonauti. Raketa přistála 16. října.
LISTOPAD
3. 11. Polští archeologové objevili hrobku s tělesnými ostatky slavného astronoma Mikuláše Koperníka. Nachází se v katedrále ve městě Frombork na severu Polska u Baltského moře.
9. 11. Do vesmíru odletěla evropská sonda Venus Express, která by měla od jara 2006 více než rok obíhat kolem Venuše.
27. 11. První transplantaci části obličeje v dějinách medicíny provedli francouzští chirurgové ve městě Amiens.
PROSINEC
7. 12. Odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) oznámili, že v hustých pralesích ve vnitrozemí Bornea objevili neznámého savce, „něco mezi kočkou a liškou“. l Vědci v časopisu Nature oznámili, že rozluštili genetický kód psa. Šlo o pátého savce (po člověku, šimpanzovi, myši a kryse), jehož genetický materiál vědci kompletně dešifrovali.