Archeologové možná našli časovou schránku Julesa Verna. Mohla by skrývat jeho vzkaz budoucím generacím | Hospodářské noviny (IHNED.cz)
http://art.ihned.cz/...i-casovou-schranku-julee-verna-mohla-by-skryvat-jeho-vzkaz-budoucim-generacim

Jak a kdy se dostali koně do Ameriky? (a odkud vlastně kůň pochází?)
Jistě snad každý ví co je to mustang a nedovede si bez koní představit žádný western nebo indiánku. Koně se skutečně stali jedním ze symbolů dobývání a osidlování Ameriky. Ne každý ovšem ví, že před příchodem Evropanů koně na Americkém kontinentu nežili. Do obou Amerik se koně poprvé dostali až se Španělskými dobyvateli v 16. stol. Zdivočelí koně pak dali základ velkým populacím již zmíněných mustangů v Severní Americe a cimmaronů v Jižní Americe. Podobně tomu bylo později v Austrálii, kde jsou divocí koně nazýváni brumbies (brumbiové). Několik divokých populací koní žije i v Africe. Známí jsou např. koně žijící v nehostinných podmínkách jihozápadní Afriky.
Zdá se tedy, že koně jsou v Americe novým, nepůvodním a nepatřičným druhem. Pro nezasvěcené je proto překvapivé zjištění, že Amerika byla vlastně kolébkou koní. Zde se také odehrála podstatná část jejich vývoje. Před 2,5 mil lety se blízcí příbuzní již dnešních koní, zeber a oslů dostali přes Beringovu úžinu do Asie, Afriky a Evropy. V Americe poslední koně vyhynuli až koncem pleistocénu s poslední dobou ledovou.

Genetici tvrdí: „Málem jsme vyhynuli.“
JAROSLAV PETR

Před sto tisíci lety jsme měli namále. Celé lidstvo by se v té době vešlo na větší hokejový stadión.

Co se stalo s lidstvem před sto tisíci roky? Co ho posadilo hrobníkovi na lopatu? A jak se našim předkům podařilo nakonec z téhle lopaty slézt? A co odstartovalo následný „boom“ člověka Homo sapiens, který dodnes neskončil? Na tyto otázky nabízí překvapivou odpověď výzkum genetiků vedených Ajitem Varkim z University of California v San Diegu.

Deptala nás zima nebo sucho?

Zhruba před sto tisíci lety se člověk ocitl na pokraji vymření. Vědci odhadují, že tenkrát žilo na celém světě pět až deset tisíc lidí. Lidstvo by se tehdy vešlo na hokejový stadion. Co se stalo? Vědci dlouho spekulovali o drastických změnách klimatu. V dobách ledových neměli lidé na růžích ustláno a občas bylo ještě hůř. Například když vybuchly velké sopky a zastínily slunce. Pak třeskuté mrazy dob ledových ještě zesílily. V teplejších oblastech, kde lidé nečelili mrazům, mohlo lidstvu zasadit těžkou ránu sucho.

Výzkum týmu genetiků pod vedením Ajita Varkiho ale nabízí jiné vysvětlení.

Spásná ztráta genů

Přibližně ve stejnou dobu, tedy před 100 000 lety, lidé ztratili dva geny, které mají na starost tvorbu cukerných molekul na povrchu buněk. Naši nejbližší příbuzní z řad primátů tyto geny stále mají plně funkční. Mezi dnešními lidmi ale nikoho s těmito geny nenajdeme. Všichni vymřeli. Přežili jen ti, kteří geny ztratili. To rozhodně není náhoda.

Na cukry syntetizované podle ztracených genů se vážou bakterie Escherichia coli a Streptococcus typu B, což jim umožňuje proniknout do organismu oběti. Zatímco první bakterie vyvolává těžká průjmová onemocnění, druhá patří mezi nejzávažnější původce zápalu mozkových blan u dětí.


Varki a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že před 200 až 100 tisíciletími postihly lidstvo těžké epidemie, při kterých ve velkém umíraly na průjmy a zápal mozkový blan hlavně děti. Lidstvu hrozilo vymření. Naštěstí se mezi lidmi vyskytli jednotlivci nesoucí mutace, jež nedovolily uvedeným bakteriím navázat se na buňky v lidském těle. V té chvíli se výrazně zvýšila odolnost lidí k nákaze. Nositelé mutací se rychle šířili lidskou populací, protože jejich děti „mutantů“ neumíraly. Tak se lidstvo nejen zachránilo, ale odstartovalo svou cestu za ovládnutím planety Země.

Studii o tom, co nás přivedlo na pokraj vymření a jak jsme se zachránili, zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

zdroj: http://vtm.e15.cz