KOPRETKA: ja vajickem ucim krehkost zdanlive tvrdych kosti, predevsim lebecni, na vajicko si zatukali jak je tvrde a pustily do kybliku... Pak uz si davali vetsi pozor.

A protoze bydlime v poslednim patre a pred okny mame jeste pres metr siroky parapet, ktery laka, uz od narozeni jsem jim ukazovala jak jsme vysoko na protejsim dome, ze staci jen jednou spadnout a je konec, dole je beton. A i kdyz jsem si nechtela moc vymyslet, tak bezvadne zafungovalo, ze kdyz ma okno otevreny ruce, a ja tam nebudu, tak te vezme a vyhodi. (pri tom jsem je zezadu prudce chytla a zvedla do vzduchu) To jsem teda musela uplatnit predevsim po vymene oken na jednokridla, predtim jsme meli ty stary zabezpeceny retezem. A stacilo to rict dvakrat kazdymu, pak uz povyrostli a to jsme uz vysvetlovali jak teleso muze prepadnout pres okraj, teziste atd. A to se hodi pak uz vsude, kde se clovek naklani pres okraj... Nikdy se nemuzu spolehnout, ze vzdy bude vse zavrene a bezpecne zejo, musi vedet sami co s telem a gravitaci..

A na horky sporak (pouzivam teda jen zadni plotynky pokud neni nutne) jsem kapla studenou vodu a ten vysledny efekt je ohromujici, a sahnuti na horka dvirka trouby zvenci, par fotek popalenych deti na googlu, nejsou vydeseny, ale vedej kde si dat pozor...
Sestricce se vylil hrnek temer vlazneho caje do klina, slezla ji tam kuze, byla na Vinohradech a na tu navstevu tam uz nikdy nezapomenu, a kdyz jsem byla mala byla jsem v nemocnici s holcickou ve velky ordinaci a sundavali ji tam spalenou kuzi z rucicky, to uz nechci zazit.

A jinak vzdy upozojnujeme kdyz nekde neco je, jako otevrena trouba, ostry noze v mycce, horky pekac...

Pak mam v oblibe knihy o anatomii, na nich se da lehce vysvetlit proc nechodit s kartackem v puse, drzet nuzky pri chuzi za ostri smerem dozadu, vydlicky hroty dozadu, neusnout s necim v puse, srovnat si pasy v aute, necpat telo to uzkych prostor, neschovavat se ve spotrebicich, nechodit k nekomu kdo seka travu zezadu, ke psovi zezadu, rozhlizet se vzdy atd. Vsak to znate :) protoze "copak ti maminka nerikala...?"

Sama si vybavuju spoustu veci co me mama ucila a mam je tak pevne zakoreneny, vsechno mi poctive opakovala a vysvetlovala a ji jeji rodice, tak to asi mame v rodine :)

tak k těm dětem:
jsem toho názoru, že by si neměli ubližovat, že by se to mělo řešit diplomaticky, ale pokud někdo třebas na hřišti mé dítě uhodí, a vidím, že rodič je apatický a absolutně neřeší nic typu: tohle nedělej, podívej se jak to holčičku bolí, a nebo běž se omluvit. ale prostě to jen řekne at to nedělá, to dítě to udělá znovu a on znovu at to nedělá.(nutno dodat, že jsem se zákeřností své dcery taky ze začátku bojovala, a taky asi nutno říci že trošku hyper (podle doktorky více) je. No podle mě u takových dětí platí řád, prostě nedělej to, nedělej to, mrdho na zadek: s otázkou, víš za co to bylo? a ona mi pak musí říci za co dostala, a taky to, že jsem jí varovala a ona toho neuposlechla, tak tady má následek. jako já si myslela, že své dítě nebudu mlátit, ale prostě tohle je případ, který je jasně srozumitelný a to dítě to pochopí hned. a vím, že už po zbytek pobytu na hřišti nebudu muset říci, aby to nedělala. než tam hodinu stát, furt jí okřikovat at to nedělá s žádný, bo minimálním účinkem.)

a jelikož emka za hnusné chování je peskovaná, tak kolikrát příjde s nechápavou, že tento klučina je zlej, že jí mlátí a bere hračky jí i ostatním dětem a nedostane na zadek. řeknu at se snaží hrát jinde a jeho si nevšímá, ale pokud si fakt nedá pokoj, tak emka příjde znovu. V takovém případě záleží dost na situaci, ale pokud opravdu dojdu k názoru, že rodič je lepl co to neřeší, dost nahlas ke své dceři pronesu, že kluk je nevychovaný, že časem nebude mít žádné kamarády, načež dcera dost často se zeptá na příčinu toho, tak jí vysvětlím, že ho to rodiče nenaučili a když se zeptá co má dělat, tak jí řeknu, že je dobré být hodná, ale pokud jí někdo trápí tak se musí bránit a nedat se.. a chvilku jí pozoruju, takže když vidím že jí chlapeček bezdůvodu štouchne, tak jí řeknu at mu to vrátí a nedělá ze sebe otloukánka. (to kolikrát stačí aby to to druhé dítě slyšelo, že je tu někdo kdo má povoleno mu to vrátit a sám od sebe dá pokoj a jde trápit někoho jiného.)
Nutno teda říci, že děti s ADHD mají zvýšený práh bolestivosti, takže emku zrovna nic moc nebolí, sílu má taky pořádnou, takže ono jí dát dvakrát pěstí které necítí, ona to stejně tak vrátí, tak z vlastní zkušenosti říkám, že to ten chlapeček zkusí dvakrát třikrát a pak jde raději po svém. asi to není nejideálnější řešení, ale vím že dceru musím naučit řešit problémy sama, že až bude na škole a někdo jí bude šikanovat, tak doufám že si s tím bude umět poradit. stejně teda jí učím aby spory nevyhledávála a když už tak aby se pouze bránila a stejně tak bránila i slabší..

ke zvířátkům. U nás funguje vztah matka dcera, takže zašlápnutí mravence...
ach jo emilko, chudáček mraveneček, si vem že to byla nečí maminka a šla domů přečíst pohádku(udělat oběd) malému mravenečku a on tam čeká a ona už nikdy nepříjde. Jak by si se cítila ty, kdyby si na mě čekala a někdo mě zašlápl a ty by si se mě nedočkala, byla by si smutná vid...? a ted chudáček ten mraveneček pláče... takže pokaždé když sem viděla že má takové roupy sem jí řekla, to je maminka nebo emilka, a byl pokoj (to sme řešili tak loni na jaře (2,5), ted už jí to ani nenapadne..
a pak ještě s vajíčkem... ale tak to je více méně dobré třebas kůli autům (nenapadá jak to využít se zvířátkama) vezmete vajíčko, které pojmenujete a několik dní se o něj staráte, čtete pohádku, krmíte, berete na procházku a jednou takhle při hraní doma ho přejede auto a vajíčko se rozbije.. už ho nikdo nikdy nedá do kupy.... ublížil si a je mrtvé... taky zabralo..)

činnosti...
ještě když byla zima, hra na "ptáčky" s krabičkama od čajů


maková vrána = popatlat vránu lepidlem a nasypat na ni mák .)


velikonoční zajda s vajcem = popatlat zajdu lepidlem a posypat ho nastříhanýma kouskama barevného papíru, v prostřed vytvořit dírku a provlíknout na šňůrce vejce, též řádně vyzdobené)

FOXOVA: o poruchach vim, zajimam se o cloveka, medicinu, psychologii, pedagogiku atd., na rodice rozhodne nechci "vyrukovat", s ucitelkami mluvim, se svymi detmi to prave taky probiram, oni jsou take nejsou uplne v norme, proto je dulezite mluvit jasne, strucne, jit na uroven ditete, aby me opravdu vnimal a opakovat, rozhodne se na nej nezlobim, je tezke si takhle povidat jen pres monitor, musela bys me ted znat vic, rodice urcite nechci vinit, zazlivat jim neco atd., nez jim, dospelym, neco reknu resim velice dlouho jakym zpusobem... i s vami tady, ted.
S jeho rodici jsme na velice pratelske urovni a toho kluka mam rada. A protoze deti ve skolce vzdy tise pozoruju, nez si me vsimnou, a to uz pres tri roky, tak jsem par tech situaci zazila. Je na nem videt, ze tak reaguje kdyz nevi co ma delat, kdy si presne chce bud hrat, nebo se kamaradit, ale navenek to vyjadri hrube, machisticky - je zmateny. Stale premyslim jak mu pomoct.

NACITALKA: vis co, ono je nekdy toto chovani i z jineho duvodu... Napr ADHD. A ver ze rodice techto deti jsou zoufali, vycerpani a neustale obvinovani z nedusledne a spatne vychovy. Rodice co maji hyperaktivni deti, se mohou na hlavu stavet a to dite udela presne neco jineho. to ze dite utika, podnecuje ostatni deti a je vuci nim agrasivni patri k teto poruse. A to ze jdete kolem nej a on ti strci do dcery , z jeho pohledu znamena toto: "Ahoj, pojd si semnou hrat..."
tyhle deti maji socialne spolecenske problemy, oni proste nechapou co a kde delaji spatne. A sami jsou nestatni protoze nemaji kamarady a tak se snazi na sebe jeste vic pozornit vetsima saskarnama. To se pak hodne projevuje napr. na zakladce. ted se to da jeste omluvit tim, ze je to dite. Tahle porucha je bohuzel spatne resitelna zvlaste pro ucitelky a rodice ostatnich deti. To ze si tatinek neco zamumlal a pousmival se vubec nemusi neznamenat, ze je mu to jedno.

Samozrejmne ze jsou i rodice, kteri chovani sveho ditete za hyperaktivitu zamenujou a je to pro ne jednoduzsi, nez nest nasledky a zasadne vychovu zmenit.

jestli ti mohu radit, driv nez vyrukujes na rodice, zkus si jeste o tom nejdriv promluvit s ucitelkami ve skolce, zda to dela i jinym detem a zda uz to s rodici resili. Skolka je od toho aby tyto veci resila. Pokud presto trvas na rozhovoru, bud velmi opatrna a diplomaticka. Nezapomen, ze kazdy rodic ma nejlepsi dite na svete a jen velmi spatne se priznava ze je nekde neco spatne. Mnozi si to nepriznaji cely zivot. Protoze to co pro dite delas, delas s nejlepsim svedomim a predstava ze jsi jako rodic selhala je opravdu velmi bolestna.

_AMBRA_: zmenou skolky sepreci nic nevyresi. Vzdy se najde a v kazde skolce jsou zivejsi deti.
tenhle problem pak bude i ve skole, kde se to projevuje podstatne horsim chovani v mnohem vetsim kolektivu. To by pak musela resit zmnenu i zs....
To ze se dite projevuje treba agresivneji vuci jinym, vubec nemusi jeste znamenat neduslednou vychovu rodicu, nebo ze dite je zle. ....