tak k těm dětem:
jsem toho názoru, že by si neměli ubližovat, že by se to mělo řešit diplomaticky, ale pokud někdo třebas na hřišti mé dítě uhodí, a vidím, že rodič je apatický a absolutně neřeší nic typu: tohle nedělej, podívej se jak to holčičku bolí, a nebo běž se omluvit. ale prostě to jen řekne at to nedělá, to dítě to udělá znovu a on znovu at to nedělá.(nutno dodat, že jsem se zákeřností své dcery taky ze začátku bojovala, a taky asi nutno říci že trošku hyper (podle doktorky více) je. No podle mě u takových dětí platí řád, prostě nedělej to, nedělej to, mrdho na zadek: s otázkou, víš za co to bylo? a ona mi pak musí říci za co dostala, a taky to, že jsem jí varovala a ona toho neuposlechla, tak tady má následek. jako já si myslela, že své dítě nebudu mlátit, ale prostě tohle je případ, který je jasně srozumitelný a to dítě to pochopí hned. a vím, že už po zbytek pobytu na hřišti nebudu muset říci, aby to nedělala. než tam hodinu stát, furt jí okřikovat at to nedělá s žádný, bo minimálním účinkem.)
a jelikož emka za hnusné chování je peskovaná, tak kolikrát příjde s nechápavou, že tento klučina je zlej, že jí mlátí a bere hračky jí i ostatním dětem a nedostane na zadek. řeknu at se snaží hrát jinde a jeho si nevšímá, ale pokud si fakt nedá pokoj, tak emka příjde znovu. V takovém případě záleží dost na situaci, ale pokud opravdu dojdu k názoru, že rodič je lepl co to neřeší, dost nahlas ke své dceři pronesu, že kluk je nevychovaný, že časem nebude mít žádné kamarády, načež dcera dost často se zeptá na příčinu toho, tak jí vysvětlím, že ho to rodiče nenaučili a když se zeptá co má dělat, tak jí řeknu, že je dobré být hodná, ale pokud jí někdo trápí tak se musí bránit a nedat se.. a chvilku jí pozoruju, takže když vidím že jí chlapeček bezdůvodu štouchne, tak jí řeknu at mu to vrátí a nedělá ze sebe otloukánka. (to kolikrát stačí aby to to druhé dítě slyšelo, že je tu někdo kdo má povoleno mu to vrátit a sám od sebe dá pokoj a jde trápit někoho jiného.)
Nutno teda říci, že děti s ADHD mají zvýšený práh bolestivosti, takže emku zrovna nic moc nebolí, sílu má taky pořádnou, takže ono jí dát dvakrát pěstí které necítí, ona to stejně tak vrátí, tak z vlastní zkušenosti říkám, že to ten chlapeček zkusí dvakrát třikrát a pak jde raději po svém. asi to není nejideálnější řešení, ale vím že dceru musím naučit řešit problémy sama, že až bude na škole a někdo jí bude šikanovat, tak doufám že si s tím bude umět poradit. stejně teda jí učím aby spory nevyhledávála a když už tak aby se pouze bránila a stejně tak bránila i slabší..
ke zvířátkům. U nás funguje vztah matka dcera, takže zašlápnutí mravence...
ach jo emilko, chudáček mraveneček, si vem že to byla nečí maminka a šla domů přečíst pohádku(udělat oběd) malému mravenečku a on tam čeká a ona už nikdy nepříjde. Jak by si se cítila ty, kdyby si na mě čekala a někdo mě zašlápl a ty by si se mě nedočkala, byla by si smutná vid...? a ted chudáček ten mraveneček pláče... takže pokaždé když sem viděla že má takové roupy sem jí řekla, to je maminka nebo emilka, a byl pokoj (to sme řešili tak loni na jaře (2,5), ted už jí to ani nenapadne..
a pak ještě s vajíčkem... ale tak to je více méně dobré třebas kůli autům (nenapadá jak to využít se zvířátkama) vezmete vajíčko, které pojmenujete a několik dní se o něj staráte, čtete pohádku, krmíte, berete na procházku a jednou takhle při hraní doma ho přejede auto a vajíčko se rozbije.. už ho nikdo nikdy nedá do kupy.... ublížil si a je mrtvé... taky zabralo..)