Tak jsme dneska přestěhovali část bytu a rovnou jsme právě v tom novym. Appouš to stěhování nějak těžce nesl - nechápal, co se děje. Pořád kňučel a koukal, co se děje. Tady se mu moc nelíbí - ikdyž tu už párkrát byl. Nechápe, proč nejdem domu, proč je tady ta návštěva dneska tak dlouhá... Dokonce se se staženym vocasem poblil. Že by byl na tom psychicky stejně jako já? Snad v tomto případě neplatí "jaký pán...", to bych ho celkem litovala:)
Ale už je tak nějak klidnější. Ustlal si nám rovnou v posteli - no nevim, jak ho to pak budem odnaučovat, gauč mi nevadí a neva mi ani v posteli, ale jde o to, že bych ho tu nechtěla pořád. Jsou situace, kdy se to vyloženě nehodí:)
Ale snad se s tim nějak poperem, zlatíčko naše. Jsem zvědavá, jak dlouho mu bude trvat, než si opravdu zvykne...